Stanislav Novotný
6. 8. 1945 spadla jaderná puma na Hirošimu a 6. 8. 2019 usedla na židli v Radě vlády pro národnostní menšiny Eugenie Číhalová. Přišla do Strakovy akademie zastoupit ruskou menšinu žijící v České republice. Jak se jí to přihodilo? To nám zatím nikdo nevysvětlil.
Je to aktivistka aktivní. To se zpochybnit nedá. Užívala si Pražský Majdan, spoluorganizovala demonstrace proti Miloši Zemanovi, dává o sobě vědět na akcích Milionu chvilek pro demokracii a hoří odporem vůči současnému Rusku. Horuje pro odstranění sochy Koněva z pražské Bubenče, dbá o hroby Vlasovců a adoruje nacistické generály. Velebí Evropskou unii, Václava Havla, Karla Schwarzenberga, Miroslava Kalouska a starostu Prahy 6. Je takový člověk schopen objektivně zprostředkovat vládě problémy ruské národnostní menšiny žijící v ČR? Je vůbec schopen nekonfrontačně komunikovat s těmito lidmi? To sotva.
Teatrálním položením věnce k hrobu nacistického válečného zločince generála Helmutha von Pannwitze se navíc paní Číhalová, jež označuje Koněva za masového vraha, chtě nechtě veřejně přihlásila k protislovanské ideologii nacistů. Dala najevo, že si váží vlastizrádců, které Pannwitz pod svým praporem shromáždil. Ale bojem s bolševiky přece nelze ospravedlnit společné vraždění s esesáky.
Nemohu se ubránit dojmu, že Eugenie Číhalová se stala členkou Rady právě proto, že má ty správné názory a nadává tím správným směrem. A nezapomeňme, že Rada také navrhuje tu správnou dělbu peněz! Nicméně čeho je moc, toho je příliš.
Podrobnosti zde: