Základními pilíři euromarxistické německé EU jsou lež a korupce. Lež má samozřejmě řadu podob od politické korektnosti, až po různé cenové finty na trhu. Občas je u některých obchodníků vidíme a byly známé už v devatenáctém století. Chcete prodat předražený krám nevalné kvality, který stojí 500. Stáhněte ho na chvíli z výlohy a poté tam vraťte, případně přesuňte do jiné prodejny, nejlépe za hranicemi s velkou cedulí „Sleva, akce nabízíme pouze tento týden skvělý výrobek za výhodnou cenu 550.“ U toho přeškrtnutá bývalá cena 700. Málokdo si vzpomene, že před několika týdny tam byla pětistovka. Ostatně se stačí podívat na ceny a kvalitu stejného zboží u nás a v Německu a porovnat je.

Bude líp, slibuje druhý spasitel Babiš, přidělený nám, stejně jako ten první z milosti Sorose a Allbrightové. Realita však bude pravděpodobně jiná. Zatím nikdo kupodivu nereagoval na informaci, že spasitelova vláda zakáže slevové akce v obchodních řetězcích. Čekal bych, že Minář se svojí tlupou sekundových demokratů zvedne přímo prapor odboje proti další zlodějině. Buď mu to nedochází, což mne u nedostudovaného pouličního komedianta neudivuje, nebo mu to na Babišově velitelství na Chodově nedali za úkol. Komediantská vystoupení mají zlikvidovat především vlasteneckého prezidenta Zemana, nikoli spasitele, jehož AGROFERT dlouhodobě spolupracuje s KDU a TOP 09, samozřejmě potichu. Je třeba předvádět lítý boj opozice a sekundových demokratů proti statečné, nezištné a vlastenecké partě ANO, ČSSD a KSČM u koryt. A večer to jít spolu zapít v očekávání pochvaly od Allbrightové, Merkelové a Posselta. Nelze se divit, že na adresu sekundových demokratů padají peprné vtipy. V jihozápadních Čechách jsem si v neděli jeden vyslechl. Bůh letí nad Evropou a roztrhne se mu pytel s blbci. Podívá se dolů a říká: „Ty už sbírat nebudu, Praha bude tady.“

Nicméně, kam se komické nástupy ve stylu prvního máje hrabou na Babiše. Ten je nedostižným vzorem i pro krále pokrytectví a úlisnosti, bývalého komunistického kádrováka a zasloužilého lektora VUMLu Tomáše Halíka, euromarxisty a přítele sudeťáků, připravovaného na roli multikulturního a multisexuálního pražského arcibiskupa. Babiš vykládá, že zákaz slevových akcí je zaměřen na podporu malých českých obchodníků, tedy živnostníků a malopodnikatelů. Najednou se tváří, jako jejich přítel. Kdyby jím byl, zrušil by zhovadilost typu EET, která je vzorovou ukázkou euromarxistického myšlení a radostí početných byrokratů, kterým zajišťuje práci.

Na počátku bych odbočil a připomněl, že slevové akce se týkají především potravin a textilu, tedy komodit, kde značnou část trhu obsadili Vietnamci, tedy nikoli čeští maloobchodníci. Lokomotivy a bagry kupuje málokdo. Zákaz slevových akcí zdvihne (možná) ceny potravin, textilu a elektroniky v obchodních řetězcích, vesměs vlastněných cizáky a financovaných cizáckými bankami. Takovými, u kterých je zadlužený Babišův AGROFERT až po uši. Lze velice pochybovat, že zákazníci odejdou z řetězců a vezmou útokem obchody českých prodejců. Řetězce prostě udrží ceny na stejné, případně nižší úrovni ve srovnání s českou konkurencí a stále budou nabízet širší spektrum výrobků. Stačí se podívat na dobu meziválečné ČSR, kdy Baťa zlikvidoval téměř všechny ševce a nepomohly apely na podporu živnostníků, ani kvalita jejich bot. Baťa vyhrál nižšími výrobními náklady a tím pádem i cenou, přičemž vytvořil obrovský obchodní řetězec. To vše s podporou nezištných demokratických politiků. Jenže Baťa byl aspoň Čech, či spíše Moravan, zisky investoval doma, případně do expanze v zahraničí a daně platil taky doma.

V nejhorším případě některé řetězce dočasně zlevní bez reklamního povyku. To jim zakázat nelze, takže můžeme mluvit o Babišově komedii. Zákazníci budou déle hledat (takže narazí na nějakou zbytečnost a koupí ji), nebo se někde objeví informace o slevách. I v případě mírného poklesu poptávky, řetězce stejně nebudou tratit. Při vyšších cenách budou mít buď větší zisk, nebo stejný zisk, pokud se sníží poptávka. Vzhledem k uměle vytvořené závislosti naší republiky na dovozech potravin, textilu a elektroniky se dováží obrovské objemy a také skladují. Jestliže poklesne poptávka, poklesne objem dovozu a s tím náklady na dopravu a skladování, takže řetězce ušetří. To minimálně vyrovná případnou ztrátu danou poklesem poptávky po dražším zboží. Doplatí na to kromě zákazníků čeští dopravci a majitelé českých skladů.

Majitel zadluženého AGROFERTU se musí starat, aby potěšil cizácké věřitele. Ve výsledném efektu si připlatí čeští spotřebitelé a zvýší se zisky zahraničních řetězců. Vzhledem k tomu, že pamlsky typu nechutného pečiva, dovezených kuřat nevalné kvality a nepoživatelných konzerv za nízké ceny produkuje a prodává v řetězcích především AGROFERT, případně si je nechává na objednávku dodávat z Polska, porostou především Babišovy zisky. Chudší zákazníci, především důchodci a rodiny s dětmi se logicky přesunou od dražších lepších potravin k horším, protože budou levnější. Možná k radosti Allbrightové nakoupí i americké hovězí, sóju a geneticky modifikované obilniny. Stačí jen zákazníky dostatečně ožebračit. O to se úspěšně postarali Babišovi předchůdci a nahrávači. Nejdříve je třeba obyvatelstvo ožebračit, poté s velkým povykem přidat důchodcům pár stovek, státním zaměstnancům pár tisíc. Poté jim je díky inflaci nastartované Singerem za podpory Babiše a z ní vyplývajícího vydatného růstu cen, zase sebrat, tentokrát bez reklamního povyku a většinu přesunout na konta cizáckých přátel. Těm, kteří vypadli z pytle, to stejně nedojde a budou velebit spasitele.

Cizáky vlastněné řetězce navíc obvykle zdaňují doma, takže se zvýší nejen odliv peněz za hranice, ale rovněž daňový výběr v Německu i jinde. Každý z nás tudíž přispívá do zahraničních státních rozpočtů, především německého, aby se tam měli líp. Zde je třeba si připomenout, že spasitel Babiš nikdy nebyl český vlastenec a nebyl nikdy ani slovenský vlastenec, přestože se tam narodil. Ostatně guvernér euromarxistické kolonie nové německé východní Afriky–Česko neupřesňoval, kde a komu bude líp.