Ve věku 75 let zemřel patrně nejznámější britský konzervativní filozof Roger Scruton. Dobře znám byl také u nás, za minulého režimu pomáhal disidentům, pořádal bytové semináře v Praze, Brně i Bratislavě. Prezident Václav Havel ho ocenil medailí za zásluhy.

Když už se o něm u nás mluvit mohlo, jako kdyby neexistoval. Byl nepohodlný svými názory na migraci, islám a Evropskou unii. Tvrdil, že Evropa je na pokraji velkého chaosu a pokud nebude zastaven příliv migrantů, bude rozložena. Netajil se názorem, že právě politika Evropské unie a její neochota hájit vnější hranice způsobila, že situace s migrací je mnohem horší, než mohla být.

Jako skutečný konzervativní myslitel pokládal Scruton za nenahraditelné hodnoty národ a národní stát. Neuznával snahy o vytváření nadnárodních vlád a domníval se, že loajalita občanů k takovým umělým uskupením nebude o mnoho významnější než podpora místního fotbalového klubu.

Proč ho ignorovali lidé, kteří si na konzervativce pouze hrají, pochopíme z jeho výroku: „Poláci, Češi a Maďaři se ve volbách rozhodli připojit k Evropské unii. Nikoli proto, aby odvrhli národní svrchovanost, nýbrž pod dojmem, že jde o nejlepší způsob, jak ji znovu získat. Domnívám se, že se zmýlili. Svůj omyl však budou schopni nahlédnout až později, až už bude příliš pozdě to změnit.“

Označoval jím sklon očerňovat vše, co je „naše“, a stranit v jakémkoliv konfliktu „jim“ oproti „nám“. Touto fází prochází podle něj v postpubertálním období všichni dospívající. V naší době, diagnostikoval Scruton, jsou k tomuto zavrhování zděděných tradic, přirozených autorit a domova náchylní obzvláště levicoví intelektuálové. Konstatoval, že chronická podoba oikofobie se rozšířila z amerických univerzit převlečená za politickou korektnost.

Na Rogera Scrutona intenzivně útočila média hlásící se k nové levici. Nebývá časté, aby smrt pravicového filozofa byla velkou ztrátou pro skutečnou levici.