Zemanova zahraniční politika III

Marek Řezanka

Miloši Zemanovi vyčítají poplatná média vše – ať je ve svém projevu optimistický, nebo kritický. Tentokrát upozornil na ekonomické války, kdy zavádění cel může výrazně zkomplikovat obchodní vztahy a ohrozit celé segmenty ekonomiky.

 Česká republika je závislá na automobilovém průmyslu a zejména na ekonomice německé. Když se stáhnou nadnárodní firmy z České republiky, rázem nezaměstnanost raketově vystřelí.

 Brexit pak ukázal nemohoucnost politické scény napříč Evropou. Cameron, Mayová, Johnson – ti všichni lidem slibovali odchod z EU – a nikdo není schopen přijít s rozumnou dohodou, čímž dokládá svou bezmocnost a faleš. Na stole je tak takzvaný „tvrdý Brexit“, o němž ale občané v referendu nehlasovali.

 M. Zeman je též znám jako zastánce nových technologií. Ty samy o sobě mohou být prospěšné – ale jedině tehdy, nebudou-li sloužit zájmům úzké skupiny ve stávajícím systému.

 Každopádně je třeba ocenit, že M. Zeman vyslal varovný signál, že krize je na obzoru. Já pak dodávám, že nikdy neskončila, jen nabrala druhý, o to mocnější, dech.

24. 8. 2015: Proslov na schůzce s vedoucími zastupitelských úřadů ČR v zahraničí

 „Jsem pro to, aby EU chránila svoje hranice. Když jsem před dvěma lety mluvil v Evropském parlamentu o potřebě vytvoření evropské armády, zažil jsem úsměvy. Dnes by se nám taková armáda velice hodila. EU má zatím organizaci s názvem Frontex, ta má zatím tři vyzbrojené nebo nevyzbrojené lodičky.“

 Miloš Zeman dlouhodobě poukazuje na katastrofální stav politického vedení Evropské unie. Dlouhodobě pak podporuje projekt funkční evropské obrany. Za sebe dodám, že Evropský obranný pakt bych považoval za alternativu k útočnému paktu, NATO, které rozhodně neplní funkci obrannou – a nemělo by nadále existovat. Takovýto pakt by ovšem musel být skutečně výhradně obranné povahy – a nesměl by být toliko zástěrkou pro napadnutí Ruska.

28. 5. 2019: Projev prezidenta republiky při Žofínském fóru

„Buď budete skutečně prezentovat svoji koncepci digitalizace české ekonomiky, a v tom případě sáhnete po firmě, která je na vrcholu, která je špičková a která vám sama nabízí svoje služby, což je právě ta firma Huawei, nebo se necháte zastrašit výkřiky, že tato firma je bezpečnostní riziko, ale chtěl bych připomenout, že zatím žádný důkaz podán nebyl, alespoň na takové úrovni, jako byl důkaz z opačné strany. Mám tím na mysli odposlouchávání mobilního telefonu německé kancléřky. A to, pokud vím, nebylo z čínské strany. Takže buď budeme hrdí, sebevědomí, ale především dáme přednost té firmě, která je na špici a jejíž aktivita je pro nás ekonomicky výhodná, anebo se skloníme, budeme respektovat zájmy někoho jiného, a v takovém případě se můžeme rozloučit s rychlou digitalizací české ekonomiky.“

 Miloš Zeman se opakovaně postavil mohutným tlakům ze zahraničí, především z USA s tím, že na prvním místě jsou u něho zájmy občanů České republiky.

 Jak u nás bývá zvykem, jistí jedinci tu jsou pokrčenější samotného Turka. A většinou ti, kteří sami mají máslo na hlavě. Jak sám M. Zeman zmínil, jeho velký kritik, K. Steigerwald, například podepsal Antichartu, podobně jako Z. Svěrák. J. Štětina je zase ve spisech STB veden jako „Plavec“. Toto jsou ti největší „komunistobijci“ dneška.

 M. Zeman, který bývá označován jako agent ruský, byl tentokrát označen za agenta čínského. Jeho kritici se však již nezabývají, jaké odposlouchávací a kontrolní mechanismy obsahuje elektronika západní, americká. Vidíme tak z jejich strany nesmírné pokrytectví provázené obřími dvojími metry.

 Miloš Zeman se odmítá ohnout. Proto to pištění a řev všech sehnutých.

11. 9. 2019: Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci při návštěvě Srbské republiky

„Dovolte mi vyjádřit, byť osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických zemí.“

Zatímco tehdejší ministr zahraničních věcí, K. Schwarzenberg, uznal samostatnost Kosova, M. Zeman tento stát založený na terorismu a obchodu s drogami a na dalším organizovaném zločinu neuznává – a podporuje snahy, aby uznání samostatnosti Kosova bylo zrušeno.

 Trend je takový, že samostatnost Kosova uznává čím dál méně zemí. Z evropských států Kosovo neuznávají Slovensko, Řecko, Rumunsko, Kypr – ale například i Španělsko.

 Mezi lety 2017 a 2019 ze stovky států uznávajících samostatnost Kosova jich 12 postoj přehodnotilo. Bude je Česká republika následovat?

 M. Zeman dlouhodobě poukazuje na fakt, že Kosovo vzniklo na základě válečných zločinů – a takový stát by tolerován být neměl. Velmoci jako Čína, USA či Rusko trvají na své územní celistvosti – a na Srbsko má být kladen jiný metr? Proč? Aby mohla vzniknout Velká Albánie? Je tragikomické sledovat zahraniční politiku USA, která na jedné straně Srbům územní celistvost bere – a Turecku jako členovi NATO dovolí zásah na syrském území, kdy i znásilnění a následná vražda kurdské političky procházejí bez následků.  

 M. Zeman je, jak již bylo naznačeno, protipólem k politice K. Schwarzenberga, která byla jednostranně protisrbská a proamerická. Až lokajsky, dalo by se říci. M. Zeman se vrací k masarykovskému pojetí spravedlnosti, kdy ten se v roce 1909 zastal mj. srbských politiků obviněných ve vykonstruovaném Záhřebském procesu ze špionáže. Je to M. Zeman, kdo odmítá pokrytecké dvojí metry tzv. západních hodnot, kdy Srbsko je pranýřováno za něco, co Turecku bez mrknutí západního oka prochází. Navíc Srbsko jednalo v občanské válce, v níž se všechny strany chovaly stejně. Ale účet za zločiny dostávalo od Západu pouze Srbsko. Turecko překračuje hranice – doslova i obrazně – a Západ mlčí. Kurdistán nikdo nevyhlašuje, ani ho neuznává. Jeden z mála politiků, který křivdu, která byla na Srbsku spáchána, nejenom pojmenovává, ale snaží se ji aktivně napravit, je M. Zeman.