Zemanova zahraniční politika I

Marek Řezanka

Přibližme si nyní, v čem je Zemanova koncepce zahraniční politiky výjimečná. Vyznačuje se dvěma charakteristickými rysy: 1) Ostře se vymezuje vůči válečné eskalaci a 2) Na první místo staví zájmy České republiky jako takové.

29. 11. 2016: Projev prezidenta republiky při setkání s tiskem u příležitosti návštěvy srbského prezidenta v ČR

„Pane prezidente, chtěl bych říci, že v tom tak trochu navazujete na Charlese de Gaullea, který měl rovněž politiku všech azimutů. A myslím si, že taková politika má zejména dnes po amerických prezidentských volbách daleko větší šanci na úspěch, než měla dosud, takže хвала a добродошао.“

Miloš Zeman je znám jako přívrženec politiky „všech azimutů“, tedy takové strategie, jež se neváže na jedinou velmoc či na jediný region, ale rozvíjí vztahy se všemi významnými hráči na politické scéně rovnoměrně.

 Za tuto politiku byl Miloš Zeman opakovaně cílem mediálních štvanic, kdy byl označován tu jako agent ruský, ondy pro změnu jako agent čínský. Fanatickému křídlu vyznavačů politiky USA, ať je jakákoli, totiž vadí cokoli „neamerické“. To je ovšem totalitní přístup, jenž by v demokratických zemích neměl dostávat sluchu.

 Miloš Zeman navíc podpořil v amerických prezidentských volbách v roce 2016 D. Trumpa, kterého ale neváhal kritizovat – například za nedodržení předvolebních slibů a zejména za snahu prosazovat cla. Ta totiž obchodu pouze škodí a mohou vést k závažným obchodním válkám.

18. 7. 2017: Projev prezidenta republiky při China Investment Forum

„A konečně mi dovolte, abych s radostí konstatoval, že zítra vyjíždí vlak. Víte, jaký je to vlak? To je vlak, který bude výsledkem dnes podepsané dohody, vlak, který pojede po trase Hedvábné stezky a Česká republika se tímto způsobem zapojí do nejvíce fascinujícího projektu v moderní evropské i světové historii. Fascinujícího proto, protože náklady na tento projekt budou dvanáctinásobkem nákladů na Marshallův plán.“ 

 Miloši Zemanovi Česká republika vděčí za to, že třebaže výrazně pozdě, přece začala budovat potřebné ekonomické vztahy s novou ekonomickou velmocí číslo jedna. Jak jsou tyto vztahy zanedbané a nedostatečné a jak by měly být posilovány, jsem zmínil již ve své magisterské práci zabývající se populačním vývojem Číny, kterou jsem obhájil v roce 2003.

 Je naprosto pokrytecké, když se někdo, například pražský primátor Hřib, klaní před USA a NATO, a to tak, že na počest vstupu do NATO slyší cestující v metru cosi nechutně budovatelského a propagandistického, zato patnáctého března metro mlčí – zcela nekompetentně rozbíjí pracně budovanou zahraničně-ekonomickou politiku s Čínou – a do toho se tváří jako poslední ochránce lidských práv na světě.

Existují bohužel fanatici, pro něž J. Jágr přestává existovat právě ve chvíli, když hájí zájmy českého sportu v Číně. Tito fanatici pak ale nemají většinou sebemenší zábrany se sebevíce ponížit v USA.

 Miloš Zeman myslí do budoucna. Jeho kritici žijí bohužel v dávné minulosti. Pokud má mít Česká republika budoucnost, nesmí jí ovládat zastánci řádů minulých.

 26. 11. 2018: Projev prezidenta republiky v Knesetu

 „Vážení přátelé, přeji Vám, abyste mohli žít ve stoje.“

Miloš Zeman dlouhodobě jednostranně podporuje izraelskou politiku a odsuzuje islámský terorismus. Islámský terorismus je výrazným problémem, ale současně pokládám za nutné odsoudit kroky izraelských představitelů, po nichž umírají civilisté, ženy a děti. Každý stát má politiky, kteří nehájí zájmy svých občanů. B. Netanjahu je podle mého klasickým příkladem takového politika. Nejsou to arabské státy, které by ohrožovaly svým jaderným potenciálem Izrael, ale je to Izrael, který disponuje značným jaderným potenciálem schopným zničit arabské sousedy.

 Patřím mezi lidi odsuzující antisemitismus, ale není možné antisemitismem nazývat odpor k politice určitých lidí. Kritizovat tu kterou politiku má právo kdokoli z nás – a bylo by stejně nepřípustné tuto kritiku nálepkovat jako zločinnou jako v případě diskusí k tzv. globálnímu oteplování. Je třeba diskutovat věcně, předkládat argumenty – a nevytvářet popírače z těch, kdo předloží argumenty jiné než oficiálně schválené, pokud tyto argumenty nebudou samozřejmě zmanipulované, lživé či jinak irelevantní.

 Snižovat utrpení mnoha milionů zmařených životů během holocaustu pokládám za odporné a zrůdné. Toto utrpení ale neopravňuje nikoho k páchání dalších utrpení.

 V tomto případě se tedy s názory prezidenta Zemana zásadně rozcházím.

 Oceňuji ale jeho umnou zahraniční politiku, z níž může Česká republika profitovat. Stejně tak chápu, že pokud si dovolil otevřeně kritizovat americkou zahraniční politiku, potřebuje mocné spojence – kromě Ruska a Číny právě Izrael.

 Aby Izraelci mohli „žít ve stoje“, je podle mne nutné zarazit především imperiální dobyvačnou politiku, která ve svých důsledcích zrodila i tzv. Islámský stát. V opačném případě budou lidé nejen na Blízkém východě žít ve věčném strachu a v okovech války, z níž nebude úniku.

Zemanova zahraniční politika II

9. 12. 2018: Rozhovor pro NTV

„Já vždy dávám přednost domluvě před závody ve zbrojení.“

 Miloš Zeman bude jednou hodnocen jako jeden z mála politiků světového formátu, kteří se reálně zasloužili o mír. O tom jsem přesvědčen – tedy, pokud nás ještě nějaká budoucnost čeká.

 M. Zeman nikdy nenaskočil na proválečnou propagandu, na štvaní do zbraně, které u nás mohutně prosazuje klika kolem M. Kalouska a K. Schwarzenberga. Například J. Štětina prohlásil, že on je „ve válce s Ruskem“ již dávno. Proto také podpořil fašistický prapor AZOV.

 M. Zeman musel za svůj statečný postoj vydržet mnohé. Je dehonestován jako „ruský agent“, v zahraničí tento hoax šířil například Jakub Kalenský, o němž lze prohlásit, že je agentem cizím, jenom ne českým – svými ničím nepodloženými prohlášeními totiž zájmům České republiky škodí – a takovéto jednání osobně považuji za vlastizrádné. Podobné poplašné zprávy šířil i Zdeněk Šarapatka, jenž nedokáže potlačit svou zjevnou antizemanovskou averzi.

 Tito lidé hloubí v naší společnosti nesmiřitelnou propast. Tito lidé jsou lidmi války. M. Zeman jim však dokázal úspěšně čelit.

 Proč se mluví toliko o ruských agentech a ruské propagandě? Američtí agenti a americká propaganda tu snad nejsou?

 Stačí se podívat, jak je ve školách vyučován dějepis. Dokonce M. Koudelka z BIS se nechal slyšet, že dějepis je na školách učen ještě „příliš postaru“, chybí mu tam větší ideologický zápal. Už tak právě dějepis pokládám za nehorázně vykleštěný a zmanipulovaný ve prospěch současné ideologie a stávajícího systému.

 Byl to právě Zeman, kdo zásah pana Koudelky do vzdělávacího systému kritizoval. Nezapomínejme, že po tzv. církevních restitucích vzrostl i vliv církví na vzdělání (stačí se podívat na počet různých typů církevních škol). Nic z toho nepokládám za prospěšné naší společnosti.

 Budeme snad za ruského agenta pokládat i Wolfganga Bittnera (Dobytí Evropy Amerikou), jenž si všímá propagandy německých médií proti Rusku a na podporu ukrajinské fašistické vlády – a jehož za ruského agenta mohou označit snad jen „elfové“ typu B. Kartouse či pánové Šarapatka, Štětina, Steigerwald, Putna, Kocáb či Kalenský?

 Úpadek vzdělávacího systému, médií, kultury, ale bohužel i krize rodiny přispívají k celkovému rozkladu naší společnosti, která navzdory různě avizovaným hodnotám nezastává hodnoty žádné. Spíše by šlo hovořit o „antihodnotách“.

 Miloš Zeman oproti tomu zvedl prapor hodnoty z mého pohledu nejcennější – obranu míru.

9. 12. 2018: Rozhovor pro NTV

„Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, nejen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska.“

 Miloš Zeman se dokázal opakovaně postavit ohnuté Evropské unii, která dopustila masakr na Ukrajině a zjevnou fašizaci této země. Unii, která mlčí k rehabilitaci banderovců a novým zločinům na Ukrajině (upálení lidí v Oděse, vražda novináře O. Buziny ad.).

 Není to totiž Putin, kdo nedodržuje Minské dohody. To ukrajinská strana nedodržela tuto smlouvu – a po vzoru Henleina stupňovala tlak na sousední zemi, aby byla napadena. Přec jenom ale Rusko není předválečným Československem.

 Miloši Zemanovi je sem tam předhazováno, že podpořil americký útok na Irák – ještě z pozice předsedy vlády. Od té doby se však leccos změnilo. M. Zeman se nechal slyšet, že ho americká strana oklamala, že mu dala lživé informace. Dnes je všeobecně známo, že útok do Iráku byl veden na základě zfalšovaných důkazů. Na to ostatně již mnohokrát právě český prezident republiky poukázal.  

 Protiruské sankce nedávají smysl. Není to totiž Rusko, kdo vyvolal krvavý Majdan a kdo rozpoutal neméně krvavou občanskou válku.

26. 12. 2018: Vánoční poselství

„Dnes poprvé bych chtěl naopak poněkud varovat, varovat před zpomalením ekonomického růstu, které má několik příčin. Zaprvé je to vznikající obchodní nebo celní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, tj. americkou a čínskou.
Zadruhé je to brexit, ale zatřetí je to také to, že náš ekonomický růst brzdí nedostatek pracovních sil. Myslím si, že zatímco první dva faktory nemůžeme ovlivnit, ten třetí ano. Chápu, že jsou návrhy na dovoz zahraničních pracovních sil, nic proti tomu. Nezapomeňte také, že je zde stále ještě dvě stě tisíc lidí vedených jako nezaměstnaní, třebaže je tři sta tisíc volných pracovních míst. Víte, že dlouhodobě zastávám názor, že zdravým lidem, kteří odmítnou nabízenou práci, by měly být odňaty sociální dávky, ale to je všechno pouze krátkodobé řešení. Dlouhodobé řešení vidím ke zvýšení produktivity práce, a to konkrétně formou robotizace.“

 Zemanova zahraniční politika III

Miloši Zemanovi vyčítají poplatná média vše – ať je ve svém projevu optimistický, nebo kritický. Tentokrát upozornil na ekonomické války, kdy zavádění cel může výrazně zkomplikovat obchodní vztahy a ohrozit celé segmenty ekonomiky.

 Česká republika je závislá na automobilovém průmyslu a zejména na ekonomice německé. Když se stáhnou nadnárodní firmy z České republiky, rázem nezaměstnanost raketově vystřelí.

 Brexit pak ukázal nemohoucnost politické scény napříč Evropou. Cameron, Mayová, Johnson – ti všichni lidem slibovali odchod z EU – a nikdo není schopen přijít s rozumnou dohodou, čímž dokládá svou bezmocnost a faleš. Na stole je tak takzvaný „tvrdý Brexit“, o němž ale občané v referendu nehlasovali.

 M. Zeman je též znám jako zastánce nových technologií. Ty samy o sobě mohou být prospěšné – ale jedině tehdy, nebudou-li sloužit zájmům úzké skupiny ve stávajícím systému.

 Každopádně je třeba ocenit, že M. Zeman vyslal varovný signál, že krize je na obzoru. Já pak dodávám, že nikdy neskončila, jen nabrala druhý, o to mocnější, dech.

24. 8. 2015: Proslov na schůzce s vedoucími zastupitelských úřadů ČR v zahraničí

 „Jsem pro to, aby EU chránila svoje hranice. Když jsem před dvěma lety mluvil v Evropském parlamentu o potřebě vytvoření evropské armády, zažil jsem úsměvy. Dnes by se nám taková armáda velice hodila. EU má zatím organizaci s názvem Frontex, ta má zatím tři vyzbrojené nebo nevyzbrojené lodičky.“

 Miloš Zeman dlouhodobě poukazuje na katastrofální stav politického vedení Evropské unie. Dlouhodobě pak podporuje projekt funkční evropské obrany. Za sebe dodám, že Evropský obranný pakt bych považoval za alternativu k útočnému paktu, NATO, které rozhodně neplní funkci obrannou – a nemělo by nadále existovat. Takovýto pakt by ovšem musel být skutečně výhradně obranné povahy – a nesměl by být toliko zástěrkou pro napadnutí Ruska.

28. 5. 2019: Projev prezidenta republiky při Žofínském fóru

„Buď budete skutečně prezentovat svoji koncepci digitalizace české ekonomiky, a v tom případě sáhnete po firmě, která je na vrcholu, která je špičková a která vám sama nabízí svoje služby, což je právě ta firma Huawei, nebo se necháte zastrašit výkřiky, že tato firma je bezpečnostní riziko, ale chtěl bych připomenout, že zatím žádný důkaz podán nebyl, alespoň na takové úrovni, jako byl důkaz z opačné strany. Mám tím na mysli odposlouchávání mobilního telefonu německé kancléřky. A to, pokud vím, nebylo z čínské strany. Takže buď budeme hrdí, sebevědomí, ale především dáme přednost té firmě, která je na špici a jejíž aktivita je pro nás ekonomicky výhodná, anebo se skloníme, budeme respektovat zájmy někoho jiného, a v takovém případě se můžeme rozloučit s rychlou digitalizací české ekonomiky.“

 Miloš Zeman se opakovaně postavil mohutným tlakům ze zahraničí, především z USA s tím, že na prvním místě jsou u něho zájmy občanů České republiky.

 Jak u nás bývá zvykem, jistí jedinci tu jsou pokrčenější samotného Turka. A většinou ti, kteří sami mají máslo na hlavě. Jak sám M. Zeman zmínil, jeho velký kritik, K. Steigerwald, například podepsal Antichartu, podobně jako Z. Svěrák. J. Štětina je zase ve spisech STB veden jako „Plavec“. Toto jsou ti největší „komunistobijci“ dneška.

 M. Zeman, který bývá označován jako agent ruský, byl tentokrát označen za agenta čínského. Jeho kritici se však již nezabývají, jaké odposlouchávací a kontrolní mechanismy obsahuje elektronika západní, americká. Vidíme tak z jejich strany nesmírné pokrytectví provázené obřími dvojími metry.

 Miloš Zeman se odmítá ohnout. Proto to pištění a řev všech sehnutých.

11. 9. 2019: Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci při návštěvě Srbské republiky

„Dovolte mi vyjádřit, byť osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických zemí.“

Zatímco tehdejší ministr zahraničních věcí, K. Schwarzenberg, uznal samostatnost Kosova, M. Zeman tento stát založený na terorismu a obchodu s drogami a na dalším organizovaném zločinu neuznává – a podporuje snahy, aby uznání samostatnosti Kosova bylo zrušeno.

 Trend je takový, že samostatnost Kosova uznává čím dál méně zemí. Z evropských států Kosovo neuznávají Slovensko, Řecko, Rumunsko, Kypr – ale například i Španělsko.

 Mezi lety 2017 a 2019 ze stovky států uznávajících samostatnost Kosova jich 12 postoj přehodnotilo. Bude je Česká republika následovat?

 M. Zeman dlouhodobě poukazuje na fakt, že Kosovo vzniklo na základě válečných zločinů – a takový stát by tolerován být neměl. Velmoci jako Čína, USA či Rusko trvají na své územní celistvosti – a na Srbsko má být kladen jiný metr? Proč? Aby mohla vzniknout Velká Albánie? Je tragikomické sledovat zahraniční politiku USA, která na jedné straně Srbům územní celistvost bere – a Turecku jako členovi NATO dovolí zásah na syrském území, kdy i znásilnění a následná vražda kurdské političky procházejí bez následků.  

 M. Zeman je, jak již bylo naznačeno, protipólem k politice K. Schwarzenberga, která byla jednostranně protisrbská a proamerická. Až lokajsky, dalo by se říci. M. Zeman se vrací k masarykovskému pojetí spravedlnosti, kdy ten se v roce 1909 zastal mj. srbských politiků obviněných ve vykonstruovaném Záhřebském procesu ze špionáže. Je to M. Zeman, kdo odmítá pokrytecké dvojí metry tzv. západních hodnot, kdy Srbsko je pranýřováno za něco, co Turecku bez mrknutí západního oka prochází. Navíc Srbsko jednalo v občanské válce, v níž se všechny strany chovaly stejně. Ale účet za zločiny dostávalo od Západu pouze Srbsko. Turecko překračuje hranice – doslova i obrazně – a Západ mlčí. Kurdistán nikdo nevyhlašuje, ani ho neuznává. Jeden z mála politiků, který křivdu, která byla na Srbsku spáchána, nejenom pojmenovává, ale snaží se ji aktivně napravit, je M. Zeman.   

 20. 12. 2020: Rozhovor prezidenta republiky, Miloše Zeman pro pořad TV Prima Partie Terezie Tománkové

 „Dukovany už byly postavené Rusy, Temelín ostatně také. Nezdá se, že by tyto dvě elektrárny nepracovaly a nepracovaly dobře. Ale já Vám řeknu svůj pohled a mě vůbec nezajímá, jakou nálepku ta nabídka má. Mě zajímá, jaká je cena a jaké jsou technické parametry. Vy zajisté znáte, že čím více je uchazečů v nějakém tendru, tím lepší jsou podmínky a naopak. Takže ti, kdo chtějí redukovat tento tendr o dva uchazeče, poškozují národní zájmy České republiky, protože provokují zvýšení ceny na Dukovany, ať to bude kdokoliv. To znamená, zbydou tam tři, Korejci Francouzi a Američané. Dodal bych, že to nejsou Američané, jak nevzdělaná média občas uvádí, protože už jsou to delší dobu Kanaďané. Westinghouse zbankrotoval a Kanaďané ho převzali.“

 Miloš Zeman prosazoval v zahraniční politice ekonomické zájmy České republiky. Činil tak dlouhodobě a konsistentně.

 Stal se tak protipólem k například M. Bursíkovi, jenž měl v Topolánkově vládě jasný úkol – zamezit ruské straně v dostavbě jaderné elektrárny Temelín.

 V reálu pak nešlo o nic jiného, než o snahu USA zabránit rozvoji česko-ruských vztahů.

 Jako jiný příklad může sloužit naprosto drzé vměšování USA do stavby plynovodu Nord Stream 2. V březnu 2021 se americký ministr zahraničí, A. Blinken, vyjádřil, že požaduje okamžité přerušení prací na tomto projektu. Po vzoru protektorů vydal pan Blinken prohlášení, v němž se uvádí: „Jakýkoliv subjekt zapojený do projektu Nord Stream 2 se vystavuje hrozbě sankcí ze strany USA a měl by okamžitě ukončit práci na tomto plynovodu.“

 Toto počínání lze samozřejmě právem vnímat jako zcela nepřípustné zasahování do evropských záležitostí.

 Miloš Zeman se podobným zásahům do českých záležitostí hlasitě bránil. Vysloužil si za to od amerických přisluhovačů nálepek „ruských a čínských agentů“ a nenávist z proamerického ideologického tábora.  

Na domácí politické scéně bych vyzvedl schopnost Miloše Zemana tlumit pnutí ve společnosti. Ano, čtete dobře, milí čtenáři. Je to přesný opak toho, co o Zemanovi šíří média, mnozí politici a značná část novodobé kulturní fronty.

 Je to ale právě Miloš Zeman, kdo se stal hlasem všech umlčovaných, ostrakizovaných, nás, většiny občanů, kteří by podle určitých pseudoelit měli držet ústa a krok.

 Již zmíněnou statečnost M. Zemana můžeme kromě zahraniční politiky vnímat i v České republice. Mainstreamová média mu vyhlásila válku – a on zbaběle neutekl. Ne, pustil se do boje. Poukázal na význam faktu, kdo která média vlastní a financuje. Koho chleba kdo jídá, toho písničku prozpěvuje, to je staré pořekadlo. Navíc pravdivé.

 Mnohým lidem šlápl současný prezident – metaforicky řečeno – na kuří oko. Vyhlásil totiž boj pokrytectví a dvojím metrům, které se u nás rozšířily jako mor. Proto ho tolik „potrefených hus“ nenávidí, protože pojmenoval věci pravými jmény – a nesklapl před nimi podpatky. Ratlíci nemají rádi dogy, bojí se jich. Proto rafají, i když doga mlčí.

 Kromě úpadku médií se M. Zeman pustil i do křížku s některými oligarchy – připomeňme si Z. Bakalu. Ne, Miloš Zeman není ničí poslušnou figurkou – a nikdy jí nebyl. Bohužel je v tomto značně osiřelý.

 Podobně jako T. G. Masaryk vedl i Zeman mnoho bitev s hloupostí, malostí a záští. Odmítl schválit profesuru lidem, jichž si z různých důvodů neváží a které nepovažuje morálně hodné tuto funkci zastávat.

 Poukázal na selhání řady novinářů, dokonce i tak zvučného jména, jakým je v určitých kruzích F. Peroutka. Existují statě, které však jasně dokládají příklon F. Peroutky k antisemitismu – a sám soud dal v tomto ohledu Zemanovi za pravdu.

 Nikdo jako Miloš Zeman nemusel u nás čelit brutálnímu soustavnému tlaku. Házení vejci, rudé kartičky, „Milion chvilek pro demokracii“ a další podobné taškařice vlastně nikdy nekončily. Umanutost ani sprostota Zemanových odpůrců nemají mezí.

 Díky M. Zemanovi tu nemáme bojůvky, obdobu mejdanu ani občanskou válku. M. Zeman se stal jakýmsi moderátorem většiny občanů, jejich advokátem. Tím pádem jejich frustrace nenarostla gigantických rozměrů a neprojevila se – v parafrázi na Neffovo dílo – zlou krví.

 Za toto vše si dle mého Miloš Zeman zaslouží upřímné poděkování.