Zemanova zahraniční politika II

Marek Řezanka

9. 12. 2018: Rozhovor pro NTV

„Já vždy dávám přednost domluvě před závody ve zbrojení.“

Miloš Zeman bude jednou hodnocen jako jeden z mála politiků světového formátu, kteří se reálně zasloužili o mír. O tom jsem přesvědčen – tedy, pokud nás ještě nějaká budoucnost čeká.

M. Zeman nikdy nenaskočil na proválečnou propagandu, na štvaní do zbraně, které u nás mohutně prosazuje klika kolem M. Kalouska a K. Schwarzenberga. Například J. Štětina prohlásil, že on je „ve válce s Ruskem“ již dávno. Proto také podpořil fašistický prapor AZOV.

M. Zeman musel za svůj statečný postoj vydržet mnohé. Je dehonestován jako „ruský agent“, v zahraničí tento hoax šířil například Jakub Kalenský, o němž lze prohlásit, že je agentem cizím, jenom ne českým – svými ničím nepodloženými prohlášeními totiž zájmům České republiky škodí – a takovéto jednání osobně považuji za vlastizrádné. Podobné poplašné zprávy šířil i Zdeněk Šarapatka, jenž nedokáže potlačit svou zjevnou antizemanovskou averzi.

Tito lidé hloubí v naší společnosti nesmiřitelnou propast. Tito lidé jsou lidmi války. M. Zeman jim však dokázal úspěšně čelit.

Proč se mluví toliko o ruských agentech a ruské propagandě? Američtí agenti a americká propaganda tu snad nejsou?

Stačí se podívat, jak je ve školách vyučován dějepis. Dokonce M. Koudelka z BIS se nechal slyšet, že dějepis je na školách učen ještě „příliš postaru“, chybí mu tam větší ideologický zápal. Už tak právě dějepis pokládám za nehorázně vykleštěný a zmanipulovaný ve prospěch současné ideologie a stávajícího systému.

Byl to právě Zeman, kdo zásah pana Koudelky do vzdělávacího systému kritizoval. Nezapomínejme, že po tzv. církevních restitucích vzrostl i vliv církví na vzdělání (stačí se podívat na počet různých typů církevních škol). Nic z toho nepokládám za prospěšné naší společnosti.

Budeme snad za ruského agenta pokládat i Wolfganga Bittnera (Dobytí Evropy Amerikou), jenž si všímá propagandy německých médií proti Rusku a na podporu ukrajinské fašistické vlády – a jehož za ruského agenta mohou označit snad jen „elfové“ typu B. Kartouse či pánové Šarapatka, Štětina, Steigerwald, Putna, Kocáb či Kalenský?

Úpadek vzdělávacího systému, médií, kultury, ale bohužel i krize rodiny přispívají k celkovému rozkladu naší společnosti, která navzdory různě avizovaným hodnotám nezastává hodnoty žádné. Spíše by šlo hovořit o „antihodnotách“.

Miloš Zeman oproti tomu zvedl prapor hodnoty z mého pohledu nejcennější – obranu míru.

9. 12. 2018: Rozhovor pro NTV

„Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, nejen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska.“

Miloš Zeman se dokázal opakovaně postavit ohnuté Evropské unii, která dopustila masakr na Ukrajině a zjevnou fašizaci této země. Unii, která mlčí k rehabilitaci banderovců a novým zločinům na Ukrajině (upálení lidí v Oděse, vražda novináře O. Buziny ad.).

Není to totiž Putin, kdo nedodržuje Minské dohody. To ukrajinská strana nedodržela tuto smlouvu – a po vzoru Henleina stupňovala tlak na sousední zemi, aby byla napadena. Přec jenom ale Rusko není předválečným Československem.

Miloši Zemanovi je sem tam předhazováno, že podpořil americký útok na Irák – ještě z pozice předsedy vlády. Od té doby se však leccos změnilo. M. Zeman se nechal slyšet, že ho americká strana oklamala, že mu dala lživé informace. Dnes je všeobecně známo, že útok do Iráku byl veden na základě zfalšovaných důkazů. Na to ostatně již mnohokrát právě český prezident republiky poukázal.

Protiruské sankce nedávají smysl. Není to totiž Rusko, kdo vyvolal krvavý Majdan a kdo rozpoutal neméně krvavou občanskou válku.

26. 12. 2018: Vánoční poselství

„Dnes poprvé bych chtěl naopak poněkud varovat, varovat před zpomalením ekonomického růstu, které má několik příčin. Zaprvé je to vznikající obchodní nebo celní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, tj. americkou a čínskou.

Zadruhé je to brexit, ale zatřetí je to také to, že náš ekonomický růst brzdí nedostatek pracovních sil. Myslím si, že zatímco první dva faktory nemůžeme ovlivnit, ten třetí ano. Chápu, že jsou návrhy na dovoz zahraničních pracovních sil, nic proti tomu. Nezapomeňte také, že je zde stále ještě dvě stě tisíc lidí vedených jako nezaměstnaní, třebaže je tři sta tisíc volných pracovních míst. Víte, že dlouhodobě zastávám názor, že zdravým lidem, kteří odmítnou nabízenou práci, by měly být odňaty sociální dávky, ale to je všechno pouze krátkodobé řešení. Dlouhodobé řešení vidím ke zvýšení produktivity práce, a to konkrétně formou robotizace.“