Však ještě dříve Praha…

Marek Řezanka

Tak nám tu ten sloup postaví

hned kousek vedle Husa

Možná je to vzkaz pro stavy

zas budou po nich dusat

Jak Habsburkové proklatí

kdy pánů sedmadvacet

svou hlavou na vše doplatí

museli vykrvácet

Že žijeme dnes v pohodlí?

Sloup na náměstí míří

Zastupitelé rozhodli

bylo jich třicet čtyři

Od Chabra s Wolfem vychází

(a také Pospíšila)

návrh, co teď je ve fázi

jež mnohým není milá

Čím že nám Prahu ozdobí?

Symbolem kruté zvůle

symbolem naší poroby

(teď v mrákotínské žule)

Osmý listopad znamená

totální ponížení

Církev zas dělá ramena

což náš odpor již není?

Po Bílé hoře prohrané

přišly i „restituce“

Co nemá, církev dostane

a navíc školství k ruce

Kdo vzdělání nám utváří?

Krom církve také BISka

aneb, jak víme, „čučkaři“

Kdo z toho něco získá?

Dnes mýty místo vzdělání

do mladých hlav se derou

Hlouposti nikdo nebrání

tu šíří značnou měrou

Že Svaz prý válku vyvolá

a Hitler se jen brání

Z pravdy je dávno mrtvola

A systém? Těží z lhaní

Zas máme dobu pomníků

komu však, že se vztyčí?

Za halasného povyku

těm, kteří život ničí

Vlasovcům (Koněv překáží)

tak zazní z Řeporyjí

Krmí nás hnusnou menáží

a krev hrdinům pijí

Že sochu Husa odhalí

devatenáct set patnáct?

Hned jistí pějí chorály

jak byla vláda zdatná

A tolerantní. Najdu si

a krev se ve mně vaří

že princ Schwarzenberg hartusí

že husité jsou žháři

Tři roky totiž zbývají

a sloup jak špalek padá

Ten sloup, jenž dnes tak vítají

a Praha ho má ráda

Jsme opět něčí rohoží

(ta frustrace mne zmáhá)

Bez dějin stát se rozloží

však ještě dříve – Praha