Volební kost

Marek Řezanka

Pořád se píše, jak se volby blíží

radost se ovšem lidí nezmocní

Vybírat z hnoje nelze bez potíží

zvlášť když jsou z puchu všichni nemocní

„Nevýběr“ vládne – volič hlesne: Škoda

Pravidla volby též již neplatí

Ústavní soud pak tečku tomu dodá

na hlavu všechno zcela převrátí

Nejdřív se psíci v bernardýna spojí

a pak jim k tomu důvod seberou

Bernardýn byl však pinčem na pokoji

jenž chce moc kostí – ne jen některou

Zavládl chaos – nic teď není jasné

Zda budou volby dřív, či později?

Krám zůstal prázdný – čeká se, kdo zhasne

Vlak, který stopli, sjíždí z kolejí

Pravidla hry nám tedy shora mění

ratlík se bojí – a tak zaštěká

Volič jen zírá v tupém omámení

jak by se doma octl z daleka

Někdo tu frašku z tragédie tvoří

vyškrtá sirky – sebe zapálí

S ohněm si hráli páni senátoři

Budou snad hasit požár nastalý?

V době, kdy život se tak málo cení

a kdy nám někdo mříže přivaří

přibyl nám další důvod k znechucení

Škrtneme další datum v diáři?

Pořád se mluví, jak jsou volby nutné

a že to na nich leží svoboda

Už i tu stafáž Ústavní soud utne

namísto kosti princip ohlodá…