Volby v Polsku - prezident Duda - Lokajství k USA, arogance vůči EU a rusofobie

Vadim Truchačev

13. července 2020

Andrzej Duda zvítězil nad svým soupeřem Rafalem Trzaskowskim rozdílem o něco vyšším než 2 %. Strana Právo a spravedlnost má tak možnost pokračovat ve svém stylu. V zahraniční politice se jedná o sbližováním s USA, problémy s EU a otevřenou rusofobii. Přitom volby ukázaly, jak je země rozštěpená. Proto může naprosté ignorování názorů Poláků, kteří pro Dudu nehlasovali, hrozit otřesy.

Druhé kolo prezidentských voleb bylo 12. července a země dala přednost současnému prezidentovi, zástupci strany PiS Dudovi před členem opoziční liberálně-konzervativní Občanské koalice Trzaskowským. Oproti polským zvyklostem byla účast voličů velká – přes 68 %.

V prvním kole 28. června překonal Duda konkurenta o 14 % hlasů. Bylo zřejmé, že většina hlasů, které nebudou pro Dudu, půjde Trzaskowskému. Průzkumy ukazovaly na přibližnou rovnost – na první místo se dostával tu jeden, tu druhý kandidát. První dílčí výsledky mluvily pro Dudu (50,4 %), jenomže to je v rozsahu statistické chyby. Zkrátka šlo o pat.

Již v noci se objevil nový výsledek, kde získal Duda 50,8 % , oproti 49,2 Trzaskowského. Duda ohlásil vítězství a pozval soupeře do prezidentského paláce, ale ten pozvání nepřijal. Při sečtení hlasů se ukázalo pro Dudu 51,2 %, což v absolutním počtu hlasů představuje pro vítěze o téměř půl milionu více.

Výsledek doložil v Polsku štěpení. Pro úřadujícího prezidenta hlasovala především chudší východní vojvodství, pro opozičního pak bohatší západní kraje a kraje s přístupem k Baltu. Dudu podpořili obyvatelé vesnic a menších měst. Pro Trzaskowského hlasovali lidé z velkých měst a Poláci v zahraničí.

Současný prezident měl pro volby dobré podmínky. Polské hospodářství rostlo skoro o 5 % za rok. V zemi byly započaty velké sociální programy. Byl snížen věk odchodu do důchodu ze 67 let na 65 let u mužů a 60 let u žen. Rodiny s dětmi dostaly dalších 500 zlotých na dítě. Nezaměstnanost je 6 % a v některých měsících klesá na 5,1 %.

Dudovy úspěchy v sociálně ekonomickém poli uznává i Trzaskowski. Zbylo mu jen mluvit o snížení daní a rozjezdu v budování bytů. To se současné vládě nepodařilo. Poukazoval také na korupční skandály kolem prezidenta a mluvil o nutnosti změny mnoha reforem, které dovolují výkonné moci kontrolovat jmenování soudců. Sliboval velkou svobodu slova.

Politická i právní kritika byla na místě. EU uvalila v roce 2017 na Polsko sankce za to, že ministr spravedlnosti dostal možnost prodloužit mandáty soudců, což neodpovídá standardu. Demokratické svobody je možno demonstrovat na příkladu Mateusze Piskorského, vězněného za údajnou špionáž pro Rusko. Ve skutečnosti byl vězněn za tvrdou kritiku státní rusofobie. Z přiškrcení svobody obviňovali vládu i někteří politici a novináři, kteří k Rusku nebyli nikterak loajální.

Opravdový rozdíl mezi Dudou a Trzaskowským byl v otázce hodnot. Duda mnohokrát zdůrazňoval důležitost katolické církve, bránil manželství jako svazek muže a ženy. Trzaskowski vystoupil s návrhem uzákonit manželství osob stejného pohlaví a vysvětloval to potřebou odstranit znevýhodnění sexuálních menšin, hlavně v majetkových právech. Ne všichni v jeho straně s ním v tomto směru souhlasili.

V zahraniční politice jsou Duda a také Jaroslaw Kaczynski (neoficiální vůdce země) euroskeptici. Nevyzývají k odchodu z EU, ale tvrdí, že Polsko je EU potřebné více než EU Polsku, a některá rozhodnutí Bruselu kritizovali. Hlavně odmítají přijímat migranty podle kvót unie.

Ve věci Německa a Ruska rádi řeší polští konzervativci historické účty. Referují, že dohody o odnětí materiálních nároků výměnou za řadu plateb a uznání německo-polské hranice Polsko podepsalo pod nátlakem SSSR. Německo by tak mělo zaplatit značnou částku. Merkelová dala najevo, že žádné peníze nebudou, že otázka je dávno vyřešená. Ve skutečnosti Němci platí obětem koncentračních táborů jednotlivě.

Na rozdíl od Dudy vidí Trzaskowski v EU hlavní oporu. Kritizuje soudní reformu v souvislosti s tím, že za ni dostalo Polsko od Bruselu sankce. V jeho programu se objevuje potřeba být odpovědným členem EU a neporušovat její pravidla. Ohledně Německa vyzval pamatovat na to, že udělalo hodně pro rozšíření EU na východ, a proto se s ním na rozšíření unie musí dále spolupracovat.

Pro prezidenta i jeho konkurenta jsou nejdůležitější vztahy s USA. Pro prezidenta jsou Američané hlavní oporou, Trzaskowski by raději manévroval mezi USA a EU. Úlohu NATO a nutnost umístit v zemi americká vojska uznávají oba.

Duda je zastáncem tradičních přístupů a Trzaskowski je globalista. Pro Dudu je nade vše polská svrchovanost a spoléhá na přirozeného spojence, což jsou podle něj Spojené státy. Trzaskowski klade důraz na začlenění Polska do integračních procesů a jeho vnímání v zahraničí.

Prezident je dnes v poněkud těžké situaci. Co udělá, bude kriticky hodnoceno polovinou obyvatel země, tou, která pro něj nehlasovala. Aby se mohl pokládat za prezidenta všech Poláků, musí přijmout část programu svého soupeře. V domácí politice to není problém, ale v zahraniční je to horší. Ohledně EU se bude zřejmě muset částečně přemoci.

Nyní je Duda v pokušení pokračovat v linii své strany tím spíš, že v sejmu má většinu PiS. Jenže to způsobí větší polarizaci obyvatel a nespokojenost EU. Polsko je největší příjemce dotací z Bruselu a nemůže si dovolit o ně přijít. Co se týká Ruska, to nemůže čekat nic nového. Vztahy s Polskem budou zřejmě zmrazeny i nadále.

Převzato z Eadaily.com