V pondělí zahájilo turecké vojenské námořnictvo vojenské cvičení 31 bitevních lodí. V bojových sestavách se přesouvají v těsné blízkosti řeckých teritoriálních vod kolem řeckých ostrovů do jižní části Egejského moře. Podle oznámení, které turecká vláda učinila prostřednictvím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) podle Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, budou Turci do konce týdne cvičit protiponorkové a protilodní operace.

Podle řeckého serveru Pronews.gr se v cloně vytvořené tureckými bojovými plavidly podařilo proklouznout do řeckých pobřežních vod u ostrova Lesbos gumovému členu s 56 migranty. Krátce po nelegálním přistání na ostrově byli migranti na základě upozornění místní domobrany zadrženi policií. Všichni příchozí byli umístěni do karantény. Před izolováním od ostatní populace byli poučeni o tom, že Řecko odmítá přijímat žádosti o azyl. Stejně jako migranti z lodi, které se podařilo na ostrově přistát minulý týden, budou nově připluvší po skončení karantény předvedeni před imigrační správu a ve zkráceném řízení vyhoštěni.

Twitterový účet #standwithgreece zveřejnil úvahu, o možném přesunutí těžiště migrační „fronty“ opět na moře. Na opevněné řecko–turecké hranici v Evrosu včera druhým dnem panoval relativní klid. Za řevu „aláhu akbar“ jej házením kamení na řecké policisty občas narušovali migranti z turecké strany hranice. Včera dopoledne se ale pokusil vniknout do přístavu Alexandroupolis v ústí pohraniční řeky Evros gumový člun s pašeráky a 30 migranty na palubě. Před vplutím do řeckých teritoriálních vod byl člun zastaven hlídkovou lodí řecké Pobřežní stráže. Během kontaktu s kontrolující lodí se pašeráci pokusili pohraničníky napadnout dlouhými meči. Řekové je s pomocí dlouhých kovových bidel „vyšťouchali“ z řeckých pobřežních vod a postupně je dotlačili až k tureckému pobřeží.

Odpoledne řecká policie zahájila velkou akci k vyklizení migrantů z řeckých ostrovů. Včera bylo z Lesbosu odvezeno na pevninu prvních 604 migrantů, kteří na ostrově přistáli v minulosti. Na pevnině je s nimi ve zkrácené proceduře ukončováno řízení o udělení azylu. Všem včera evakuovaným byla žádost o azyl s konečnou platností odmítnuta. Následně policie odmítnuté žadatele začala letecky vyhošťovat do země původu nebo do Turecka, ze něhož připluli. Vzhledem k tomu, že jde o migranty z Afghánistánu, Pákistánu a afrických zemí je v jejich případě Turecko podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků považováno za bezpečnou zemi.

Ministerstvo obrany podle twitterového účtu #Lesvos začalo považovat tisíce migrantů v uprchlických táborech na ostrovech za ohrožení národní bezpečnosti. Mezi migranty může být ukrytá rozsáhlá „pátá kolona“, jejíž příslušníci by diverzními akcemi mohli pomáhat turecké armádě v případě pokusu o obsazení ostrovů. Nad ostrovy neustále provádí průzkumné operace stíhačky F–16 tureckého letectva. #Lesvos zveřejnil několik videí se stíhačkami prolétajícími ve velmi nízké výšce nad terénem evidentně v řeckém vzdušném prostoru přímo nad ostrovem.

Turecké námořnictvo provádí jen během probíhající migrační krize druhé vojenské cvičení v těsné blízkosti řeckých teritoriálních vod kolem ostrovů. Během prvního týdne současné migrační krize řecké minolovky „vyprovodily“ z řeckých pobřežních vod 8 z 11 ponorek, které Turci poslali na cvičení ohlášeného do mezinárodních vod kolem řeckého pobřežního pásu. EastMed Strategic Studies Institute v minulý týden zveřejněné studii varoval před možný řeckým pokusem o vojenskou invazi na řecké ostrovy mezi Krétou a Kyprem. V této oblasti se pod mořským dnem nachází rozsáhlé zásoby ropy a plynu, kterých by se Turecko chtělo zmocnit.

Turecký prezident Recep Erdogan loni vypověděl Mírovou smlouvu z Lausanne, kterou byly v roce 1923 po skončení 1. světové války stanoveny hranice mezi Řeckem a Tureckem. Následně verbálně jménem Turecka vznesl územní nároky na řecké ostrovy od svého pobřeží až k pobřeží Itálie. V loňském roce turecké firmy spadající do Koncernu AYOK, který ovládá armáda, zahájily nelegální těžbu plynu v pobřežních vodách Kyperské republiky. Po stížnosti Kypru v OSN turecké námořnictvo několik měsíců provádělo blokádu ostrova Kypr a bránilo ve vplutí i lodím z EU.

Kromě verbálního ujišťování o podpoře Kypru ze strany vysokých funkcionářů EU nedokázala tomto svému členu nijak účinně pomoci. V Evropském parlamentu jsem při projednávání této věci navrhoval okamžité zastavení všech plateb z rozpočtu EU Turecku. Většina lidovců, socialistů, zelených a poslanců za Renew však můj návrh odmítla. Představitelé EU pouze konstatovali „znepokojení“ nad chováním Turecka. Těžko se pak divit, že drzost a agresivita Turků stále narůstá a hrozí přejít do otevřené války proti Řecku.