Vaše nemovitost Dublovice 115 byla vyvlastněna k účelům obrany státu ve prospěch Německé říše.
Vyhnání z Čech a Moravy během 2. světové války
Tatínek dostal vysídlovací dekret, na kterém stálo: „Vaše nemovitost Dublovice 115 byla vyvlastněna k účelům obrany státu ve prospěch Německé říše. Byla odhadnuta se zabaveným živým a mrtvým inventářem, se zásobami a ostatním příslušenstvím na 126 000K“. Nikdy jsme ovšem nic nedostali. Stěhovali jsme se v říjnu 1943 s našim třiaosmdesátiletým dědečkem. V té době byl jeho nejmladší syn a bratr maminky v Berlíně – Plötzensee odsouzen k trestu smrti. Byl členem Obrany národa.
Když nám německý důstojník zabavoval auto, řekl tatínkovi, že jsme jen první etapa, že bude vystěhováno celé území Čech a Moravy.
Našli jsme útulek na výměnku ve statku maminčina bratrance. Některé věci musely zůstat v bednách na sýpce a leccos se tak zničilo. Jinak jsme žili u velmi hodných lidí a dobře jsme se snášeli. Bylo to mimo zabrané území.
Vrátili jsme se v červenci 1945. Vše dřevěné bylo spáleno (vrata, hradba, včelín, altán), někde byly vyřezány i krovy. Našim autem utíkal německý důstojník na Západ. Odškodnění jsme nedostali. Zhodnotit škody již dnes nedokážu, ale bylo to včetně auta dost.
Manžel nastoupil 1. října 1945 vojenskou prezenční službu v Nových Hradech. Tam Němka zastřelila dva vojáky, kteří byli na stráži. Takových případů bylo více. Wehrwolfové řádili v lesích a vojáci museli chodit jen ve skupinách. Dnes to vypadá, jako by Němci nic nedělali, jen Češi. To je ale velká lež.