Války a revoluce vypukly kolem Ruska,
proč bývalý SSSR začal hořet? Kdo stojí za protesty v Bělorusku, válkou v Karabachu a útokem na Bílý dům v Kyrgyzstánu?
Roman Golovanov
9. 10. 2020 KomsomolskajaPravda
Rok 2020 se pro nás mysticky mění v „černý rok“, napsal komentátor Komsomolské pravdy Roman Golovanov. V srpnu se Bělorusko vzbouřilo.
V září se Arménie a Ázerbájdžán v Karabachu navzájem bily děly. V říjnu Maidan ovládl Kyrgyzstán - rozzlobený dav zaútočil na Bílý dům v Biškeku ...
Kdo stojí za barevnými revolucemi na hranicích Ruska? Proč vzplanuly ve stejnou chvíli? Ve kterých zemích se ještě pokusí o puč? A nebude se plamen revoluce šířit po naší zemi?
Nepokoje v Bělorusku, na Kavkaze, nyní v Kyrgyzstánu. Kdo je další na řadě?
Redaktor Komsomolské pravdy hovořil s náměstkem ředitele Ústavu zemí SNS Vladimirem Žarichinem, publicistou Georgijem Bovtem a politologem Nikolajem Starikovem.
Hoří Bělorusko, Karabach, Kyrgizie. Co se děje?
Starikov: Po obvodu ruských hranic se některé státy, většinou mladé, formovaly až po rozpadu SSSR. V každém případě se osamostatnily před méně než 30 lety. Právě v těchto zemích je snaha uspořádat puče a války. Koneckonců, jsou sjednoceni kolem Moskvy. Západ se snaží zneškodnit Euroasijskou celní unii. Chce odstranit nový výhonek síly. Pamatujte, že jakmile bylo oznámeno vytvoření Euroasijské unie, pak tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová řekla: „Někdo se snaží obnovit Sovětský svaz.“ Proto ten tlak na Rusko. Aby utratilo svoji sílu, nervy a peníze na řešení problémů svých spojenců. Neexistují takové náhody, že by všichni sousedé Ruska měli za sebou války a pokus o puč. Dlouhodobě zde probíhaly přípravné práce. A teď se rozhodli hodit všechny karty na stůl najednou.
Žarichin: Všichni byli vykolejeni ze zaběhnutých kolejí a odstartováni koronovou pandemií. Krize padla na všechny nezhojené rány těchto zemí. Dříve mohli lidé plánovat svůj život alespoň ve střednědobém horizontu. A najednou nemohou předvídat ani týden. Jedná se o velmi silný psychologický úder, který u některých způsobuje depresi a u jiných agresi.
Ale většina konfliktů v zemích SNS se nestala bleskem z čista jasna. Karabach vzplál před 30 lety. Lukašenko podněcoval lidi proti Moskvě a nechtěl nikomu předat moc. V Kyrgyzstánu již dříve mezi klany docházelo k horkým střetům.
Bylo možné zabránit protestům v Minsku?
Starikov: Pro nás je velmi obtížné pomoci Bělorusku. Protože hlavním organizátorem toho, co se stalo, je sám Lukašenko. Myslel si, že chytil za vousy nejen Pánboha, ale i Západ. Doufal, že všechny dohody s nimi uzavřené budou oni respektovat. Ačkoli nikdy žádné sliby nedodrželi. Příkladem toho je Ukrajina. Moskva by se mohla pokusit Lukašenka přivést k rozumu. Pouze on sám to nechtěl, otevřeně se postavil proti Rusku.
Žarichin: Lukašenko si hraje na demokracii bez demokracie. Bylo mu doporučeno, aby provedl reformy a předčasné volby. Aby za sebe našel vhodnou náhradu, ale ne svého syna Kolju. A tiše odešel do důchodu. Většina lidí v Bělorusku nechce, na rozdíl od Ukrajiny, radikální obrat země. Chtějí nové lidi u moci. Tak jim to poskytni. 100 tisíc demonstrantů v ulicích Minsku je jako milion v Moskvě ! Takový protest sám nezmizí. Problém v Bělorusku proto ještě zdaleka není vyřešen.
Proč se na Kavkaze opět střílí?
Starikov: Spor mezi Jerevanem a Baku o Náhorní Karabach nelze vyřešit jednoduše. Konflikt doutnal dlouho. Rozhodli se jej zapálit, aby získali politické výhody. Nejprve - Turecko, které tlačí Ázerbajdžán do boje. Erdogan chce znovu vybudovat Osmanskou říši. Má výhrady vůči Moskvě kvůli střetům na Středním východě. A mezi Tureckem a Arménií existují historické účty. A tak se dokresluje schéma podpálení Karabachu.
Žarichin: Existuje jedinečná situace. Rusko, Spojené státy a Francie - spolupředsedající Minské skupiny pro urovnání sporu o Karabach - mají na řešení problému podobné názory. Avšak Arménie ani Ázerbajdžán nejsou připraveni dělat ústupky. A dokud obě strany nedospějí ke kompromisu půjde o válku bez konce.
Proč se bouří Biškek?
Žarichin: V Kyrgyzstánu probíhá starý boj mezi klany severu a jihu. Mají různé zájmy, především ekonomické. Jih je zemědělský. Sever je městský, průmyslový. Není to jejich první konfrontace. Během poslední kyrgyzské revoluce došlo v Rusku k hospodářské krizi. Obyvatelé Biškeku a okolních oblastí jsou většinou mladí lidé. Zdrojem obživy je jejich práce v Moskvě. Když v Rusku nastane krize, mezi Kyrgyzy v jejich domovině roste agresivita jako bumerang. Protože nemohou jít do Ruska pracovat. Jejich příjmy dramaticky poklesly. Když jim kdokoli slíbí peníze, pak jsou připraveni vyrazit do ulic ... Konflikt rychle zmizí. Jakmile se klany sejdou za nových podmínek přerozdělení moci. Musí se trochu počkat.
Starikov: V květnu 2019 napsali novináři, že Spojené státy věnovaly Kyrgyzstánu 2,5 milionu dolarů, údajně na monitorování parlamentních voleb. Ve skutečnosti všechny peníze šly na podvracení. Pokud by Rusko zjistilo, že Američané začali "pracovat", jak bychom měli reagovat? Také poslat peníze, specialisty, pracovat s místní mládeží, pracovat s místními vymahateli práva. Pokud v Kyrgyzstánu existují dva soupeřící klany, vždy je někdo zaangažuje. Je lepší, abychom to udělat my sami, než to nechat na milost a nemilost USA, Číně a Turecku, které mají v této zemi své vlastní zájmy.
Kde jinde čekat další revoluce okolo nás?
Žarichin: Podívejme se na harmonogram příštích voleb. Protože toto je již osvědčená technologie - protesty těch, kteří nejsou spokojeni s výsledky hlasování. Co vidíme?
11. října prezidentské volby v Tádžikistánu. Zdá se, že zemi má pod kontrolou Emomali Rachmon. Pojďme se ale podívat na tento víkend. Nemyslím si, že by došlo k otřesům. Ale v současnosti nelze vyloučit vůbec nic. Koneckonců, Rachmon byl v prezidentském křesle přesně stejnou dobu jako Lukašenko - 26 let.
Dalším alarmujícím bodem je 1. listopad - prezidentské volby v Moldavsku. Současný vůdce země Igor Dodon cestuje do Ruska, setkává se s Putinem. To se Západu nelíbí. Myslím, že už připravují nepokoje.
V Uzbekistánu nový prezident Mirzijojev plynule reformuje zemi a oslabuje diktaturu, která tam zbyla jako dědictví po jeho předchůdci. Zatím je lidmi podporován. Ale stabilita v Uzbekistánu stejně jako v Kyrgyzstánu velmi závisí na ekonomické situaci v Rusku. Pokud jsme všichni v karanténě, nemohou hostující pracovníci vydělávat peníze. Vracejí se do svých zemí a na ulici vylévají veškerý svůj hněv.
Bovt: Existuje názor, že rozpad Sovětského svazu není dosud historicky ukončen. Existuje mnoho nevyřešených problémů. Moldavsko a Podněstří. Stejně Náhorní Karabach. Donbass. A celá Ukrajina, která byla vytvořena jako mozaiková republika, ze zbytků různých říší.
Brzy - 31. října - parlamentní volby v Gruzii. Abcházie a Jižní Osetie již z Gruzie odpadly. Ale Adžárie zůstala. Co když i ona vzplane? Všechny staré boláky SSSR vytrvale krvácejí.
DOJDOU REVOLUCE DO MOSKVY?
Starikov: Nejdůležitější pro nás je, že v roce 2021 budou zkoušet zatřást „barevnou“ revoluci v Rusku. Budeme mít volby do Státní dumy. To znamená zaprvé, udělat sčítání hlasů transparentní. Aby nikdo nemohl namítnout, že hlasy byly podvržené, namalované. Zadruhé, potřebujeme nové politické osobnosti, myšlenky, strany, které se dostanou do Státní dumy. Aby neprošly tři nebo čtyři staré hry a pár nových.
Ani to však nezastaví předem připravené protesty. Proč si myslíte, že teď nafukují Navalného? Merkelová mu zrežírovala kolonu, navštěvuje ho na nemocniční oddělení, německé publikace ho už označují za opozice-fýrera... Skutečnost, že země kolem Ruska jsou nyní zapáleny, je jen zkouškou. Hlavním cílem Západu je nepochybně puč v Moskvě.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Před rokem plánovali zapálit konflikty po obvodu Ruska. Američané předem oznámili plán na oslabení Moskvy „barevnými“ revolucemi a válkami se sousedy (podrobnosti - v ruštině rozhovor s náměstkem ministra obrany RF Andreje Ilnického)
Překladatel článku není uveden
Novarepublika.cz