Bývalý agent CIA John Sipher v rozhovoru pro Novinky mimo jiné uvedl, jak CIA narušuje státní hranice jiných států. Potvrzuje tak slova dalších ex–agentů CIA z dokumentu „Válka proti demokracii“. „V CIA nám byla demokracie úplně ukradená. Tedy, bylo skvělé, když byla vláda zvolená a měla vůli s námi spolupracovat, ale když nebyla, tak pro nás demokracie nic neznamenala, a řekl bych, že neznamená dodnes,“ řekl například Philip Agee, agent CIA v letech 1957–1968. Inu, národní bezpečnosti se meze nekladou.

Bývalí agenti CIA dříve působící v Latinské Americe v dokumentu „Válka proti demokracii“ (The War on Democracy) z roku 2007 australského novináře a bývalého válečného zpravodaje Johna Pilgera otevřeně mluví o tom, jak CIA ohýbá demokracii a mezinárodní právo způsobem, jakým se to zrovna hodí. Eufemisticky řečeno.

Dokument se soustředí zejména na Washingtonem či CIA plánované převraty a svrhávání demokraticky zvolených, ale nepohodlných latinskoamerických vlád, které se nehodlaly podrobit diktátu ze strany USA, kupříkladu privatizací nerostného a přírodního bohatství své země, nebo jinou formou odlivu kapitálu a zdrojů. Nicméně agenty zmíněné praktiky můžeme bez problémů zasadit i do kontextu současnosti a nedávné minulosti, ať už jde o Libyi, Irák, Sýrii… nebo humanitárně bombardované Srbsko? Vybírat je z čeho.

Výňatek rozhovoru s Duanem Clarridgem, šéfem divize CIA v Latinské Americe 1981–1987, supervisorem CIA s více než třicetiletou praxí.

Pilger: „Je OK svrhnout demokraticky zvolenou vládu?“
Clarridge: „To záleží na tom, jaké jsou vaše národní bezpečnostní zájmy... Někdy se, bohužel, musí věci měnit dost ošklivou cestou.“

Pilger: „Jaké právo máte vy, tím vy myslím CIA, vláda Spojených států, nebo jakákoliv zahraniční moc, abyste dělali to, co děláte v jiných zemích?“
Clarridge: „Zájem národní bezpečnosti.“

Clarridge: „No, to je prostě smůla. Chráníme sami sebe a budeme chránit sami sebe, protože nakonec chráníme vás všechny, a na to nezapomínejte… Budeme intervenovat kdykoliv, kdy se rozhodneme, že intervenovat je v zájmu naší národní bezpečnosti. A když se vám to nelíbí? Zvykněte si, zvykni si, světe. Nebudeme snášet nesmysly. Jakmile jsou ohroženy naše zájmy, uděláme to.“

Howard Hunt, agent CIA (1949–1970), o své zkušenosti: „Řekli mi: rozhodnutí už byla přijata na nejvyšší úrovni naší vlády, zbavit Guatemalu Arbenzova režimu... Budeš vedoucím propagandy a politického boje. O co jsme usilovali, byla kampaň teroru... Šířili jsme na venkově zmatek a měli jsme v té době letadlo, které rozhazovalo letáky a provádělo malé, neškodné bombardování.“

Sám autor dokumentu John Pilger dodává: „Od roku 1945 se Spojené státy pokusily svrhnout 50 vlád, mnohé z nich demokratické... Napadeno a bombardováno bylo 30 zemí... Během mého života byly Spojeným státy přímo nebo nepřímo napadeny následující země Latinské Ameriky. Jejich vlády byly nahrazeny diktátory a jinými vůdci nakloněnými Washingtonu: Argentina, Belize, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kuba, Ekvádor, El Salvador, Francouzská Guyana, Grenada, Guatemala, Guyana, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay, Venezuela.“

Slova svých bývalých „kolegů“ pak v nedávném rozhovoru pro Novinky potvrzuje John Sipher, který byl 28 let agentem CIA. Na otázku, zda je podle něj v pořádku, že má CIA možnost používat drony k útokům na teroristy (nebo zda by to mělo dělat letectvo), mimo jiné uvedl:

„…Ale pak jsou tu místa, jako jsou kmenová území v Pákistánu, kam americká armáda jít nemůže. Když by překročila hranice, vnikla by do Pákistánu, což je suverénní země. Jestliže v kmenových oblastech Pákistánu vidíte lidi z Al–Káidy a armáda po nich nemůže jít, tak se hledají jiné cesty. Podobné je to v Jemenu, kde jsou oblasti, která vláda nekontroluje a kde působí teroristé. Pro západní země je obtížný problém, jak postupovat, když tu není vojenské řešení a nelze spolupracovat s lokální vládou. V dokonalém světě by se tam měla angažovat americká armáda, a ne CIA.“