Hlavní čínské noviny Žen–min ž'–pao uveřejnily článek s názvem „USA jsou tvůrcem humanitárních katastrof“. Článek cituje nedávnou zprávu Informační kanceláře Státní rady ČLR o porušování lidských práv ve Spojených státech. Hlavní poselství článku: Amerika prostřednictvím svých sankcí a dalších akcí vytvořila na světě několik takových katastrof.

Nyní, na začátku globální krize, kterou mimo jiné zahájil koronavirus, je čas kolektivně postavit mimo zákon sankce, pokud a když způsobují právě takové katastrofy. Včetně zdravotních.

Nejedná se o novinářský objev jednoho autora – článek je podepsán „Jun Shen“. Jak je vysvětleno v poznámce, takový pseudonym se používá „k vyjádření názorů celých novin na zahraniční politiku“. V SSSR, jak si možná vzpomínáte, byl v takových případech publikován materiál Ivana Petrova. To znamená, že všechno je vážné.

Je to součást čínské globální, a nejen ideologické ofenzívy – ofenzívy za účelem stanout v čele změn našeho světa, nezbytných pro boj s krizí a pro celkové zlepšení veškeré mezinárodní politiky. Útok se vyvíjí docela úspěšně.

Podívejme se na argumentaci vycházející z téhož referátu o lidských právech. Jako vždy jsou zdrojem této argumentace americká a další média a je poměrně obtížné pochybovat o citovaných skutečnostech. Jsou dobře známy i bez referátu. Kdo například zpochybní projev bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který prohlásil, že za celou více než 200letou historii země nebojovala jen 16 let, což z ní činí „nejbojovnější ve světových dějinách“?

Po roce 2001 je celkový počet civilistů zabitých ve válce údajně s terorismem 801 000 osob. Afghánistán – 40 tisíc lidí zahynulo, 11 milionů se stalo uprchlíky. Irák – 200 tisíc civilistů a 2,4 milionu uprchlíků. Sýrie – 40 tisíc a 6,6 milionů. To jsou opět americké údaje z uznávaných zdrojů.

Dřívejsme hovořili o tom, že celá tato situace zhoršuje problém terorismu. Čína nyní sleduje jednoduchou a očividnou myšlenku: jak tyto humanitární katastrofy ovlivňují a ještě mohou ovlivnit průběh začínající krize? Jak budeme v této situaci bojovat s pandemií, touto a budoucími, a jak se dostaneme z krize? Jak zapadají jednostranné sankce do našich společných úkolů?

Věnujme pozornost jedné z tezí článku „Jun Shena“: o Venezuele. Čína nepopírá, že problémy této země jsou způsobeny vnitřními faktory, ale jednostranné americké sankce povedou k závažným důsledkům pro lidská práva v oblasti zdraví a výživy. Vyplývá to z prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, které učinila loni 8. srpna.

A nyní se vrátíme k dnešnímu dni: kdo pomáhá Itálii v její virové krizi? Tým lékařů a dalších odborníků z Číny, právě přistály tytéž síly z Ruska. Ale také, což ne všichni vědí, specialisté z Venezuely. A z Kuby, na kterou se také vztahují sankce. Američtí pomocníci nejsou vidět.

To znamená, že nejde o jednu publikaci, ale ani o sérii publikací a projevů. Je to součást politiky, přičemž zdaleka nejen Pekingu. Tato politika je jednoduchá: pro sankce a války rozhodně není ta správná doba. Potřebujeme jinou – kolektivní – reakci na to, co se děje.

Zde je jedna pozoruhodná zpráva k tomuto tématu: předseda představenstva Čínské lidové banky Yì Gāng udržuje neustálý kontakt jak s předsedou rady guvernérů amerického Federálního rezervního systému, tak i s generální ředitelkou MMF Kristalinou Georgievovou a s vedením několika podobných organizací na světě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat mechanismu Skupiny 20, která sdružuje největší ekonomiky světa s cílem koordinace globálního úsilí v této situaci.

Práce v oblasti boje proti krizi se tedy netýká pouze lidských práv a sankcí. Jedná se o jednotnou politickou kampaň a jedním z jejích důsledků může být to, že Čína a její přátelé, jako je například Rusko, se stanou hlavním světovým vůdcem, iniciátorem nutných změn.

Viditelnou součástí tohoto úsilí jsou zdravotnické výsadky takových zemí v mnoha státech, nejen v Itálii, a další antivirové aktivity. Podle posledních zpráv zde hovoříme o Velké Británii, Francii, Egyptě a mnoha dalších zemích, které přijímají pomoc v různých formách. „Hodnocení“ činnosti Světové zdravotnické organizace v této situaci teprve přijde, ale je již jasné, že Čína a její přátelé pomalu přebírají roli WHO. Tato práce upoutává pozornost veřejnosti, zatímco finanční a jiná hospodářská koordinace není tak znatelná. Ale ona také probíhá.

Krize, jak víte (přeloženo z čínštiny), je hrozba, která vytváří příležitosti. A mnoho analytiků sleduje události s velkým zájmem. Například bývalý singapurský velvyslanec v Moskvě (a dnes největší politolog země) Bilahari Kausikan. Přiznává, že o budoucí konfiguraci na světové scéně zatím není nic jasné, ale vidíme, že USA a Čína se chovají jako hádající se obyvatelé mateřské školy a vzájemně se častují urážkami. V takové situaci poroste nezávislost „středních“ zemí, které se pokusí jít svou vlastní cestou a zvolit si kurz, který je pro ně nejvýhodnější. Bude–li tedy vůbec světový vůdce, to je složitá otázka.

A poslední: čínská ofenzíva vážně rozdělila vládnoucí tým v USA. Někteří, jako ministr zahraničí Mike Pompeo a další, se snaží světu vysvětlit, že za vše, včetně pandemie, může Čína. Ekonomové, jako například předseda Národní ekonomické rady Larry Kudlow, se však domnívají, že boj s Čínou ohrožuje mezinárodní spolupráci, která je nyní nutná v globální ekonomice – a „v níž má Čína mnoho karet“.