Ukrajina by měla začít konstruovat rakety středního doletu schopné zasáhnout ruské jaderné elektrárny, uvedl ukrajinský politický a ekonomický expert Taras Zagorodnij, jehož slova cituje „Glavred“.

„Musíme vycházet z pragmatických úvah: snížit naši závislost na Rusku, na ruských energetických zdrojích, uzavřít výrobu zbraní v zemi a nebát se stavět rakety," uvedl expert.

Podle něj by Ukrajina měla začít konstruovat rakety s doletem až 2,5 tisíce kilometrů.

„Dva pluky takových raket, o 200 kusech, jsou silou, silnou silou, která může způsobit škody Ruské federaci. A bude to téměř jaderná zbraň: jedna taková raketa doletí na jadernou elektrárnu v Rusku a bude to ve skutečnosti jaderný výbuch," uvedl dobrácky expert.

Jak by se raketa s konvenční hlavicí mohla dostat do jaderné elektrárny, a vyvolat jaderný výbuch, odborník neuvedl. Nicméně je pozoruhodné, že se tato myšlenka rodí v zemi, která si prožila tragédii s výbuchem jaderné elektrárny v Černobylu.

V Rusku samozřejmě ocenili myšlenku ukrajinského experta ohledně raketového útoku na ruské jaderné elektrárny. „Hrozba raketového úderu na ruské jaderné elektrárny ukazuje na vážnou intelektuální krizi v ukrajinské expertní komunitě,“ poukázal poslanec ruské Stání Dumy Ruslan Balbek.

Podle Balbeka ukrajinská média věří diletantům. „Myslí si tento odborník vážně, že naše satelity neuvidí postup raketových divizí do palebné pozice? A protivzdušná obrana, protiraketová obrana, vzdušné síly nebudou okamžitě uvedeny do bojové pohotovosti a umožní někomu odpálit rakety na naši území?“ řekl poslanec.

Použití raketových zbraní Zagorodným nazval ignorantsvím. „Ale dnešní agresivně naložené Ukrajině jsou tito odborníci potřební jako vzduch, aby udrželi protiruské nálady," uzavřel.

Nejedná se o první ambiciózní prohlášení ukrajinských odborníků a armády. Dříve vojenský expert Valentin Badrak řekl, že Ukrajina je schopna vytvořit raketu s dosahem jednoho a půl tisíce kilometrů, která „může dosáhnout Moskvy“.

Zástupce ředitele Centra pro výzkum armády, konverze a odzbrojení Michail Samus také řekl, že vzhledem k nepříznivé situaci Kyjeva v Azovsko–Černomořské oblasti moře by země měla vyvinout zbraně schopné „zasáhnout hluboko do Ruska“.

Zástupce ukrajinské mise v NATO Petro Garaščukuk pro změnu zase hovořil přímo o jaderných zbraních. Podle jeho názoru má Ukrajina jedinečnou příležitost pro výrobu takových zbraní.

Po rozpadu SSSR zdědil Kyjev významný jaderný arzenál. Skládal se z 1,7 tisíc jaderných hlavic, 176 mezikontinentálních raket a 44 strategických bombardérů. V roce 1994 však Ukrajina, Rusko, Spojené státy a Británie podepsaly Budapešťské memorandum, které sloužilo jako mezinárodní dohoda o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.

V souladu s dohodou byl jaderný arzenál na území Ukrajiny odstraněn a jaderné mocnosti se zavázaly zaručit bezpečnost Kyjeva.