"Většina teroristů z řad migrantů zapojených do zmařených nebo provedených útoků byla záměrně začleněna do přílivu migrantů některou z organizovaných teroristických skupin s cílem provádět nebo podporovat útoky v cílových zemích." — Todd Bensman: "Poučení pro zabezpečení amerických hranic vyplývající z migrace teroristů do Evropy", Centrum pro imigrační studie (Center for Immigration Studies).

Bensmanova zpráva nepřímo dokazuje, že tři evropské země – Maďarsko, Polsko a Česká republika – které s poukázáním na bezpečnostní rizika odmítly přijmout jakékoliv migranty, kteří přišli během migrační krize, měly pravdu.

Vedení Evropské unie však v této věci proti těmto třem zemím iniciovalo soudní řízení u Soudního dvora Evropské unie... Soudní rozhodnutí v této záležitosti bylo očekáváno začátkem roku 2020.

"Zajištění bezpečnosti našich občanů je nejdůležitějším cílem vládní politiky. Naše činy jsou diktovány zájmy polských občanů a potřebou ochrany před nekontrolovanou migrací." — Odpověď mluvčího polské vlády Piotra Mullera generálnímu advokátovi [Soudního dvora Evropské unie], agentura Reuters, 31. října 2019.

Todd Bensman, významný spolupracovník Centra pro imigrační studia (Center for Immigration Studies) specializující se na otázky národní bezpečnosti popisuje v nové zprávě rozsah, v jakém teroristé vydávající se za migranty pronikli do Evropské unie s cílem provádět tam teroristické útoky. (Foto: Elekes Andor / Wikimedia Commons)

Nová zpráva "Poučení pro zabezpečení amerických hranic vyplývající z migrace teroristů do Evropy" napsaná významným spolupracovníkem Centra pro imigrační studia (Center for Immigration Studies) Toddem Bensmanem specializujícím se na otázky národní bezpečnosti popisuje, v jakém rozsahu teroristé vydávající se za migranty pronikli do Evropské unie s cílem provádět tam teroristické útoky. Ačkoliv byla tato studie napsána především pro americkou veřejnost s cílem předejít tomu, aby se na hranicích USA děly stejné chyby jako v Evropě, je tato studie pro evropskou veřejnost nesmírně důležitá. Zejména proto, že Německo nedávno varovalo před opakováním migrační krize podobné té, k níž došlo v roce 2015. Podle Bensmana:

"V letech 2014 až 2017 zaznamenalo 13 z 26 členských států, jejichž hranice tvoří vnější pozemní hranici takzvaného Schengenského prostoru, více než 2,5 milionu případů ilegálního přechodu hranic po několika pozemních a námořních trasách, což byl živelný nárůst, který se stal známým jako 'migrační krize'. Schengenský prostor, který obecně zahrnuje Evropskou unii, je tvořen zeměmi, které zavedly společné migrační kontroly na společné vnější hranici EU dlouhé 27 000 námořních mil a 5 500 pozemních mil a zároveň odstranily všechny vnitřní hraniční kontroly pro usnadnění volného pohybu zboží a osob."

"Většina migrantů, kteří během migrační krize v letech 2014–2018 překročili vnější hranici [Schengenského prostoru], a poté se mohli neomezeně pohybovat mezi členskými zeměmi, pocházela ze zemí Středního východu (Sýrie a Irák), jižní Asie (Afghánistán a Pákistán) a Afriky (Somálsko a Eritrea). To, že někteří terorističtí agenti ISIS byli také v přívalech migrantů, vešlo ve známost teprve poté, co někteří z nich spáchali útoky v Paříži v listopadu 2015 a následně v Bruselu v březnu 2016."

Podle Todda Bensmana: "Evropské instituce si do značné míry nepřiznaly, nezdokumentovaly a nezanalyzovaly důsledky toho, jak se migrace s terorismem propojily v sílu destruktivní vůči evropskému kontinentu."

"V období od ledna 2014 do ledna 2018 proniklo do Evropy v rámci migrace přes vnější mořské a pozemní hranice nejméně 104 islamistických extremistů. Byli tak mezi více než dvěma miliony lidí, kteří překročili vnější hranice Evropské unie. Všech 104 islamistických extremistů bylo zabito nebo zatčeno v devíti evropských zemích po účasti buď v dokonaných, nebo zmařených útocích anebo zatčeno za nezákonné zapojení do známých teroristických skupin..."

"Většina z těchto 104 islamistických teroristů z řad migrantů (celkem 75) byla napojena v první řadě na ISIS, zatímco 13 jich bylo napojeno na teroristickou skupinu Jabhat al Nusra (Frontu an–Nusrá). Ostatní byli napojeni na organizace Ahrar aš–Šám, Taliban, Laškar–i–Tajjiba, aš–Šabáb a Kavkazský emirát. Příslušnost některých teroristů nebyla zjištěna. Někteří se pohybovali mezi různými skupinami. Mezi teroristy byla pouze jediná žena. Průměrný věk teroristů byl 26 let. Pocházeli nejčastěji ze Sýrie a z Iráku, ale také ze severní Afriky a jižní Asie..."

"Ze 104 migrantů s prokázanou účastí na teroristických činech jich bylo 29 zapojeno do 16 dokončených útoků provedených v Evropě v letech 2015 až 2018. Podle analýzy zpráv uváděných v médiích bylo při těchto útocích zabito 170 lidí a nejméně 878 dalších bylo zraněno..."

"Nejméně 27 teroristů bylo součástí jedné velké teroristické buňky vyslané na migrační tahy Islámským státem. Většina z těchto 27 teroristů byla zapojena do dvou teroristických útoků s nejvyšším počtem obětí. Byly to útoky provedené na několika místech v Paříži v listopadu 2015 a útoky provedené v březnu 2016 v Bruselu. Většina ostatních dokončených útoků byla menšího rozsahu a někdy zahrnovala dodatečně nasazené džihádisty nebo na dálku vedenou komunikaci s ISIS v Sýrii."

Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění Bensmanovy zprávy bylo, že "většina teroristů z řad migrantů zapojených do zmařených nebo provedených útoků byla záměrně začleněna do přílivu migrantů některou z organizovaných teroristických skupin s cílem provádět nebo podporovat útoky v cílových zemích."

"Vyšlo najevo, že z 65 teroristů z řad migrantů zapojených do dokončených nebo zmařených útoků jich bylo nejméně 40 záměrně rozptýleno do migračních proudů směřujících do Evropy, kde se vydávali za válečné uprchlíky, aby zde vedli nebo podporovali teroristické útoky. Za tuto infiltrační operaci byl zodpovědný ISIS. Jedenáct dalších teroristů zjevně iniciovalo útoky nebo spiknutí v malých skupinách složených z příbuzných a kamarádů, nekoordinovaných žádnou cizí teroristickou skupinou. Zbytek byli osamělí pachatelé jednající na vlastní pěst anebo informace o nich nebyly dostatečné k tomu, aby bylo možno určit, jestli byli také nasazeni..."

"V roce 2016 deník New York Times na základě materiálů francouzských zpravodajských služeb oznámil, že tajná divize 'vnějších operací' ISIS poslala do Evropy v lednu 2014 svého prvního z 'nejméně' 21 dobře vyškolených operativců, kteří se ztratili v přívalech uprchlíků a migrantů..."

"Podle Timesů se další bojovníci vyškolení ISIS v Sýrii vydali migračními cestami samostatně nebo ve dvojicích s odstupem dvou až tří měsíců na přelomu let 2014 a 2015."

Německá Spolková zpravodajská služba (BND) v roce 2016 varovala, že do Evropy přicházejí bojovníci Islámského státu přestrojení za uprchlíky a že vůdci Islámského státu školí bojovníky v tom, jak požádat o azyl.

Tím, že evropští představitelé nezastavili příval migrantů, na sebe vzali odpovědnost za tragédii, která následovala. Protože teroristické útoky spáchané teroristy vydávajícími se za migranty si v letech 2014–2018 vyžádaly životy 170 lidí a zranění dalších 878, jak bylo uvedeno výše. Dále podle Bensmana:

"Většina ze 104 teroristů požádala o mezinárodní ochranu, jakou je například azyl, a byla schopna pobývat v evropských zemích v průměru 11 měsíců před tím, než zaútočili, nebo byli zatčeni za spiknutí. To dokazuje, že azylové procesy umožňují inkubaci teroristických spiknutí."

Bývalí bojovníci stále přicházejí a podávají si žádosti o azyl, což dokazuje, že evropské orgány nejsou vůbec schopny tento problém řešit. Koncem listopadu policie ve Švýcarsku údajně zatkla domnělého bojovníka Islámského státu, který žil v zemi jako žadatel o azyl po dobu nejméně šesti měsíců. Několik dalších migrantů se přihlásilo a uvedlo, že poznali muže jako bývalého teroristu ISIS.

Bensmanova zpráva nepřímo dokazuje, že tři země EU – Maďarsko, Polsko a Česká republika – které s odvoláním na bezpečnostní obavy odmítly přijmout jakékoliv migranty, kteří přišli během migrační krize, měly pravdu. Vedení Evropské unie však v této věci proti těmto třem zemím iniciovalo soudní řízení u Soudního dvora Evropské unie. V říjnu 2019 generální advokát Soudního dvora EU uvedl, že právo EU musí být dodržováno a že zásada solidarity EU "nutně někdy znamená sdílet společné břemeno".

Soudní rozhodnutí v této záležitosti bylo očekáváno na začátku roku 2020. Pokud se Soudní dvůr EU bude řídit doporučeními generálního advokáta, tak rozhodne, že tyto tři země odmítnutím přijmout stanovenou kvótu migrantů porušily právo EU. V odpovědi generálnímu advokátovi mluvčí polské vlády Piotr Muller uvedl: "Zajištění bezpečnosti našich občanů je nejdůležitějším cílem vládní politiky. Naše kroky byly diktovány zájmy polských občanů a potřebou ochrany před nekontrolovanou migrací."