Terezín

Kdo dnes ví, že v jeho Malé pevnosti si zřídilo pražské gestapo vlastní vyšetřovací věznici. Gestapácký vraždící stroj fungoval zde ještě počátkem května 1945 zcela spolehlivě a bez ohledu na to, že válka již téměř skončila a definitivní porážka tzv. Třetí říše je jen otázkou několika málo dní, spíše pár desítek hodin.

Známý „lidumil“, jeden z bývalých vůdců tzv. sudetských Němců, dřívější poslanec čs. parlamentu, K. H. Frank, viděl jasně, že jeho čas v tzv. protektorátu se naplnil. Nechtěl však odejít tiše, ale, jak řekl, že pokud bude muset opustit Prahu, bouchne pořádně dveřmi, aby to bylo slyšet. A udělal to. Poslední výdechy stovek Čechů, kteří byly popraveny z jeho rozkazu nebo dokonce na přímý pokyn k okamžité likvidaci, byly slyšet široko daleko a nadto silně a dlouho bolely.

Pražskému gestapu se podařilo na jaře r. 1945 zatknout řadu mladých českých odbojářů. Ti se nacházeli počátkem května v terezínské Malé pevnosti. 2. května došel do Malé pevnosti rozkaz K.H. Franka okamžitě popravit členy českých levicových odbojových organizací. Bylo jich celkem 52. Místní esesmani rozkaz provedli. Zmařili tak životy mladých nadějných lidí, které jsme v osvobozené republice velmi postrádali.

K.H. Frank byl za své hrůzné zločiny proti našemu národu v Praze souzen a odsouzen k smrti. Rozsudek byl vykonán. Na jeho rukou, mluvilo se o něm jako čechožroutovi, byla krev tisíců našich lidí. Nezapomeňme, že v boji za naši svobodu bylo zavražděno nebo padlo v boji na 360 tisíc našich lidí. Jen v průběhu Květnového povstání českého lidu jich bylo na osm tisíc. V Praze umírali na barikádách či ve svých domovech stovky Pražanů ještě 8. května pouhých několik hodin před koncem války.

Dr. O. Tuleškov