SZ - Německo v čele s Merkelovou v konfrontaci s Putinem prohrává
V konfrontaci mezi Západem a Ruskem je Německo nuceno hrát hlavní roli - Spojené státy se stáhly, Velká Británie spálila všechny mosty a chování Francie je do značné míry nepředvídatelné.
Vladimir Putin a Angela Merkelová
27. srpna 2020 - 03:20
V tomto geopolitickém boji kancléřka Angela Merkelová jasně ztrácí proti Vladimíru Putinovi, píše Stefan Cornelius, publicista Süddeutsche Zeitung.
Německá kancléřka Angela Merkelová se naučila řadu užitečných lekcí během svého dětství a mládí v NDR. Jedna z nich: Musíte mít zavřená ústa a neříkat víc, než ostatní vidí. Mistři přestrojení mohou být někdy poraženi svými vlastními prostředky.
Vladimir Putin, nejvytrvalejší současník ve světě politického života, pochází z tohoto tajného prostředí a používá své metody moderním způsobem. Každý, kdo se dnes dívá na německou politiku vůči Rusku, získá dojem, že Merkelová a Putin spolu hrají starou hru.
Každý, kdo sleduje politiku Ruska a Německa, objektivně vidí, že Německo je v roli slabšího. Ruský prezident má sadu nástrojů, která je větší a děsivější než jeho protějšek z Berlína - v neposlední řadě proto, že ruský aparát je nemilosrdný a připraven k použití síly. Postoj k Putinovi je proto nutně ze strany Německa pasivní a defenzivní.
Současně je nesporné, že Německo se stalo jedním z hlavních odpůrců hlavy Kremlu. Spojené státy s prezidentem Donaldem Trumpem se prakticky přestaly angažovat v politice vůči Rusku. Pro amerického prezidenta je Putin příliš „toxický“, přestože vůči němu chová „skryté sympatie“, vysvětluje Cornelius.
Londýn spálil všechny mosty ve vztazích s Moskvou po otravě bývalého zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala. Francouzský prezident Emmanuel Macron se ocitl izolovaný v EU kvůli jeho nekonzistentnosti a individuálním jednáním. Jediným aktérem, který zbývá je německá vláda, která se po mnoho měsíců pokouší „vrátit Putina na cestu ctnosti, nebo alespoň dialogu“, píše autor článku.
Zároveň je zřejmé, že Německo nemá potřebný vliv, aby Putin pocítil následky svých rozhodnutí.
„V zahraniční politice dobré přesvědčování nepomáhá, je založeno na tlaku a opozici, sladění zájmů a ochotě stanovit a dodržovat pravidla," vysvětluje Cornelius.
Nejdůležitějším argumentem Německa je ekonomika a investice v případě Ruska, zejména v energetickém podnikání. Konec konců však všechno není tak jednoduché, ti, kteří se bez Nord Stream 2 obejdou, také přijdou o zálohu; ti, kteří se rozhodnou příliš radikálně, budou blokovat šanci na malá řešení .
Nakonec však frustrující zkušenost z berlínského pohledu zůstává: Putin vždy dominuje. Putin je připraven porušit pravidla a používat násilí. Rozhoduje, kde začne další problém a zda bude vyřešen. Pokud chcete tento cyklus přerušit, musíte podstoupit větší riziko. To není záležitost Merkelové.
(rp,prvnizpravy.cz,suddeitschezeitung,foto:arch.)
Poznámka ČNL: Pan redaktor se místy vzdaluje pravdě. Uvedeme jeden příklad. Jak Německo a Rusko respektují zásadu mezinárodního práva, která mluví o nevměšování se do vnitřních záležitostí? V případě Běloruska Německo podporuje opozici, žádá po Bělorusku vypsání nových voleb atd. EU pod taktovkou Německa posílá běloruské opozici peníze, desítky milionů eur. To je jasné vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Rusko naopak varuje USA a EU, aby se do vnitřních záležitostí Běloruska nevměšovaly. A tak Německo, i EU, porušují mezinárodní právo.