Nyní se média i politici věnují hodnocení Mnichovské bezpečnostní konference. Hlavním tématem tohoto víkendu bylo oslabení Západu, napsal například švýcarský SRF.

Evropští vůdci se z větší části domnívají, že Západ jako jeden celek ho již nelze vnímat. Američané se naopak domnívají, že Západ je stále silnější a aktivnější. Mezitím si Rusko a Čína užívají západ Západu, tvrdí autor článku.

Motto mnichovské bezpečnostní konference bylo podle SRF „Westlessness“ („Nezápadnost“). Účastníci akce byli rozděleni do tří táborů. Ti, kteří věří, že Západ je skutečně velmi slabý, a že po zahájení prezidentství Donalda Trumpa by se neměl brát vůbec jako celek. Mezi ně patří mnoho evropských vůdců.

Zástupci Spojených států se ocitli ve druhém táboře a byli přesvědčeni, že Západ je naopak silnější a aktivnější než kdy jindy. Ačkoli Západem hlavně myslí sami sebe, poznamenal autor článku. Ve třetím táboře jsou Rusko a Čína, které se radují ze západu Západu a těží z něj.

Hlavními tématy mnichovské konference byl bezprecedentní vojenský vzestup Číny a také ruské ambice. Západ si samozřejmě stále zachovává převahu, ale velkou otázkou je: „Jsou západní země připraveny rychle a rozhodně využít svůj válečný potenciál?“

Kvůli nerozhodnosti demokratických zemí ve světě zuří krvavé konflikty v Sýrii, Jemenu, Libyi a na Ukrajině. Evropa sice hraje jednu z hlavních rolí při ochraně práva a liberálních hodnot, ale nyní sama trpí podvratnými činnostmi, zahraničními zásahy a informačními válkami, tvrdil materiál.

To na ostatně oslabuje Západ, řekl na konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. Demokratické země si podle něj příliš cení své finanční a hospodářské zájmy, a proto se nesnaží zapojit do konfliktů. Macron rovněž vyzval EU, aby vyvinula protilátky proti neliberálním, nedemokratickým silám. Proto je tak důležité, jak bude unie nadále reagovat na autoritářské trendy v Polsku a Maďarsku, poznamenal SRF.

Demokratizace celého světa je „iluzorním cílem“, a autor se proto domnívá, že se západní země musí zaměřit na ochranu demokracie a práva doma. „Miliardy lidí od Venezuely do Číny, od Sýrie do Zimbabwe, od Severní Koreje do Íránu a Saúdské Arábie by upřednostnily svobodu před útlakem, hlasovaly by za lidská práva a právní stát, kdyby měly na výběr. „Západ by měl existovat, i když jen jako příklad," uzavřel poněkud zoufale autor.