Spojení Azovského a Kaspického moře učiní Rusko vládcem přepravních cest

8. dubna 2021

Hongkongské internetové vydání Asia Times se zabývá obchodními cestami Eurasie a uvádí, že současné uvěznění kontejnerové lodi v Suezském průplavu a podpis dohody o strategickém partnerství Íránu a Číny určitě povede ke zvýšenému zájmu o iniciativu Jeden pás – jedna cesta a o všechny koridory eurasijské integrace.

Přes Eurasii vede mnoho pozemních koridorů spojujících Evropu s Asií. Symbolem Nové hedvábné stezky je železnice Čunking – Duisburg. Je dlouhá 11179 km. Zčásti vede po transsibiřské magistrále v Rusku. Zanedlouho by zde měla fungovat vysokorychlostní železnice.

Pozemní koridory postupně navyšují svoji kapacitu a jejich konkurence s mořskými trasami roste. Některé obchodní cesty Nové hedvábné stezky jsou přímo spojeny s uhlovodíky. Jde o alternativní trasy, které nemohou kontrolovat USA.

Není daleko doba, kdy bude ropa a plyn z Íránu do Číny proudit potrubím vedeným přes oblast Kaspického moře a Kazachstán. Teherán také naléhavě potřebuje transportní koridor z Perského a Ománského zálivu do Černého moře a dále přes Dunaj do EU. Proto USA neustále zvyšují napětí kolem Íránu a podněcují barevné revoluce v postsovětských zemích. Bojí se o svoji hegemonii.

Největším problémem je stavba kanálu od Kaspiku k Perskému zálivu přes území Íránu. K tomu je potřeba nejméně 7 miliard USD. Jiným naléhavým problémem je přechod na kontejnerovou přepravu v oblasti Kaspického moře. V mezivládním sdružení Šanghajská organizace pro spolupráci mají za to, že se zvýší obchod Ruska s Indií přes Írán a bude to doplňující trasa obchodu Číny s Evropou. V Pekingu to nazvali čínsko-íránským hospodářským koridorem.

Koncem roku 2020 se domluvily Afghánistán, Pákistán a Uzbekistán na výstavbě železnice, což bude nejdůležitější krok k rozšíření čínsko-pákistánského hospodářského koridoru, na čemž má zájem i Moskva.

Dalším důležitým projektem je mezinárodní přepravní koridor sever-jih. Od roku 2002 hodnotí Írán, Rusko a Indie složitosti výstavby této námořní, železniční a automobilové obchodní cesty o délce 7200 km. Koridor sever-jih začíná v Bombaji a vede přes Indický oceán do Íránu. Dále jde přes Kaspické moře po území RF do Moskvy. O projekt se zajímá i Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Tadžikistán, Kyrgyzie, Ukrajina, Omán a Sýrie. Tato trasa zkracuje dobu dodávky nákladů ze západní Indie do evropské části Ruska ze čtyřiceti na dvacet dnů a náklady snižuje o 60 %.

Írán oznámil, že další krok bude dohoda o strategické spolupráci s Ruskem. Indie chce zároveň uzavřít dohodu o volném obchodu s EAEU. Samotné Rusko zvažuje možnost výstavby kanálu mezi Kaspickým a Azovským mořem. V Kaspickém moři se již staví námořní přístav Lagaň pro překládání 12,5 milionu tun nákladu za rok.

Iniciátory megaprojektu na výstavbu lodního průplavu Eurasie (Kalmycko, Stavropolsko, Rostovské Priazovje) o délce 780 km jsou Čína a Kazachstán. Přístav Lagaň bude uzlem propojujícím několik koridorů Nové hedvábné stezky Číny, ruský Transsib, země Střední Asie, Írán, Turecko a Evropu. V Íránu bude přístav Amirabad na břehu Kaspického moře spojen s přístavem Čabachar v Ománském průlivu. Přes ten bude spojení s Indií. Proto chtějí Čína, Indie a Írán do Laganě investovat.

Internetový Asia Times píše, že bude-li Kaspické moře spojeno s mezinárodními vodami objeví se obchodní cesta alternativní Suezskému průplavu. Čína vytváří mnoho obchodních cest pro nepřetržitý hospodářský růst. Rusko poskytuje bezpečí a je nadějným dodavatelem energetických surovin. Moskva má pod kontrolou Transsib, Severní cestu i další obchodní cesty. Do budoucna k nim přibude průplav z Kaspického do Azovského moře, což udělá z Ruska vládce přepravních tras a pomůže realizovat koncepci velké Eurasie.

Převzato z Topcor.ru

outsidermedia.cz