Snad je ti líp…

Marek Řezanka

Jsou zprávy, jež vás opaří i zmrazí

že vaše slova váznou v hrdle kdesi

Na svět i z něho odcházíme nazí

Po ránu šálek nikdo nevyvěsí

Kávička ranní náhle hořce chutná

na dně je lógr z mainstreamu a šedi

Tomu vzdor lidí byl a bude putna

Ona se ptala – chtěla odpovědi

Získala první z našich od Asada

rozhovor, který lidem cosi sdělil

Nepsala, jak jí někdo shora zadá

prázdno tu po ní zbylo po neděli

Stala se štvancem, že se nepodbízí

že není pružná jako „mistři pera“

Ti víc, než prádlo mění vlastní vizi

Terezo, chybíš. Rána budou šerá

Byla jsi vždycky milovnicí vína

a také pejsků, kteří nezarmoutí

Měla jsi nadhled, stejná, nikdy jiná

a svoje věty nepletla jsi z proutí

Píšu tak nerad všechna tato slova:

Budeš moc chybět, perlo Literárek

Sbohem Ti dává, kdo Tě v úctě chová

Terezo, měj se. Snad je Ti líp

Marek