„Škoda že jsme po válce nepřipadli západu. Klidně jako Bavorsko. Byli by jsme někde jinde.“

Takto doslova a do písmene okomentoval náš článek „Nechceme v žádném případě končit jako 17. země SRN“ jeden z diskutujících (M.U.).

Několik málo vět k uvedenému.

Kdyby válku vyhráli Němci, náš národ by likvidovali. Část Čechů by byla vyhnána někam daleko od své vlasti, jiní by byli germanizováni na území třetí říše a část fyzicky likvidována, popraveni. V této souvislosti je zajímavé doporučení pražské organizace NSDAP (nacistické strany), aby Češi, kteří odmítnou dobrodiní germanizace, byli postaveni bez dalšího ke zdi a zastřeleni. V krátké době po válce by  naše vlast, tedy původní sídliště, v němž jsme žili více než 1000 let, měla být osídlena výlučně Němci.

Válku však vyhráli spojenci, Sověti, Američané, Angličané a další. K nim jsme patřili i my, Češi a Slováci. Obnovili jsme Československou republiku, přesídlili jsem v souladu s rozhodnutím spojenců z Postupimi německé obyvatelstvo do Německa.

Německé plány na likvidace našeho národa, o nichž se vědělo, nemohly být uskutečněny. Jsme vděčni všem spojencům bez rozdílu za naše osvobození. Po boku spojeneckých armád bojovali bojovaly též čs. jednotky, na Západě i Východě. Domácí protiněmecký odboj Němci zčásti zdecimovali. 360 tisíc našich vlastenců položilo své životy v boji proti Němcům.

Ve válečném stavu s Německem jsme byli již od 17. září 1938, kdy henleinovské skupiny vyzbrojené na území Německa přecházely naše hranice. Napadaly naše celnice, finanční stráž, četnické stanice, odloučené jednotky čs. armády, příslušníky Stráže obrany státu a samozřejmě i české vlastence a německé antifašisty. Podle tehdejšího mezinárodního práva se tak dopustili aktů agrese.

Freikorps, tak Němci pojmenovali své teroristické, vojensky organizované jednotky, měl od svého vzniku  do 1. října 1938 na svědomí na 300 záškodnických akcí a přepadů, na 110 lidských životů, 50 těžce raněných. Freikorpsáci odtáhli přes 2000 občanů ČSR do Německa. Škody, které způsobili nebyly vyčísleny.

A to je příklad toho, jak Češi a Němci „v klidu a míru“ spolu žili v době první republiky.

Budeme vyvěšovat dokumenty, citovat z projevů, které osvětlí dobu předmnichovskou, pomnichovskou a hlavně to, že Němci byli agresory, kdežto my, Čechoslováci, jejich obětí..

–red.