Sílí v Německu stesk po Wehrmachtu a gestapu?

Třicet let po znovusjednocení Německa je nostalgie po Wehrmachtu a gestapu zpět a podle některých pozorovatelů se objevuje i v mocenských strukturách, píše se v článku na Agoravox.

Ilustrační foto

23. října 2020 - 07:20

Toto zjištění není tak překvapivé vzhledem ke skutečnosti, že od konce druhé světové války v německém právu stále existují nacistické zákony, že německé tajné služby BND byly budovány bývalými nacisty a že k denacifikaci ve skutečnosti nedošlo. Současné podmínky umožňují vzkvétání semen nacismu.

Oficiálně německé společnosti trvalo dlouhou a bolestivou dobu, než se vyrovnala s nacistickým dědictvím. K převýchově Němců docházelo v SRN a NDR na základě dvou různých politických systémů, které však fungovaly na stejném základě, nacistického práva. Lze hovořit o službách vysoce postavených důstojníků Wehrmachtu v Bundeswehru nebo o tisících nacistů, kteří nebyli adekvátně potrestáni, ale Němci do jisté míry poctivě nesli břímě na svých bedrech. kolektivní odpovědnosti za zvěrstva druhé světové války, přinejmenším zejména na veřejnosti.

Ne každý souhlasí s rozsahem německého pokání. Ve skutečnosti vždy a všude budou radikální prvky vyžadující ještě více represálií. S pádem berlínské zdi zažilo Německo historický zlom. Slogan německého pacifismu skutečně začal 29. března 1983 ustavením desátého Spolkového sněmu příchodem 28 nových poslanců Zelených, kteří vstoupili do plenárního sálu se slunečnicemi. Postupem času se intenzita antifašistického vzdělávání začala snižovat. Zdálo se, že Němci se vrátí do normálního liberálně demokratického života. Někde však cvakl spínač a ultrapravice se najednou zvedla.

Potřeba neustálého ekonomického růstu, levné pracovní síly a oficiální vysvětlení nízké porodnosti etnických Němců přiměly německou vládu přivést velké množství pracovníků ze třetího světa. Historickým datem je rok 2015 s otevřením hranic porušujících mezinárodní právo. S touto pro-migrační politikou, kterou si rovněž přála CDU, vedly společenské události ke vzniku obdivovatelů tradic SS a gestapa v mocenských strukturách Německa.

Pro krajně pravicového Němce je způsob, jak realizovat jeho politické kroky, služba v policii nebo v armádě. Loni v září bylo v Severním Porýní-Vestfálsku postaveno 29 mimo službu kvůli nacistickým komentářům n a sociálních sítí. Svastiky, fotografie Hitlera a fotografie migrantů před plynovými komorami nejdříve šokovaly úřady, poté německá média.

V roce 2017 objevily bezpečnostní služby buňku Nordkreuz („Severní kříž“) ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, ve které bylo více než 50 úředníků mezi policií a vojenským personálem. Nejen, že si vyměnili explicitní fotografie na WhatsApp, ale připravili sérii vražd dobrovolníků zapojených do pomoci uprchlíkům a naplánovali pokus o převrat k aktivaci režimu, kde už nebude místo pro cizince. Terčem byl ministr zahraničí Heiko Maas z SPD, bývalý prezident Joachim Gauck z SPD a viceprezidentka Bundestagu Claudia Rothová (Zelení).

Buňka ukradla zbraně a střelivo ze skladů místní kriminální policie, což stačilo na výcvik střelby a na přípravu na teroristické útoky. Vůdci působivě přesně vypsali několik tisíc obětí. Extrémisté s typickou německou pečlivostí koupili 200 pytlů na mrtvoly a několik desítek pytlů nehašeného vápna k likvidaci svých cílů.

Tento příběh měl velkou odezvu, ale není zdaleka poslední. Na podzim roku 2020 byly identifikovány celé sítě krajně pravicových policistů v nejméně třech ze šestnácti německých spolkových zemí. A speciální studie vojenské kontrarozvědky identifikovala 319 podezřelých sympatizujících s nacismem v policii a 58 podobných podezřelých v bezpečnostních službách.

Na jaře roku 2020 navíc musela ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová z CDU rozpustit celou jednotku německých speciálních sil KSK (Kommando Spezialkräfte, speciální jednotky), které projevily sympatie k nacismu. Německá armáda tedy měla také svůj vlastní Nordkreuz. Krajně pravicová komanda z jednotky ukradla zbraně, střelivo a výbušniny, zjevně s úmyslem pokračovat v plánech svých „kolegů“ v kriminální policii Meklenbursko-Přední Pomořansko.

V současné době jsou kladeny otázky. Je Německo v takovém nepořádku, že není bezpečné, aby armáda a policie mohla mít zbraně a výbušniny? Nebo máme co do činění s extremistickým problémem, který se stal systémovým a není náhodou, že krádeže jsou podporovány shora „pro dobrou věc“?

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)