Se zelenou mašličkou

Z toho, co jsme se během týdne dozvěděli v souvislosti s kauzou Vrbětice, běhá mráz po zádech. Tak předně zjišťujeme, jak to funguje v zemi, jejíž prezident Václav Havel kdysi považoval existenci výroby a prodeje zbraní za velkou ostudu.

I když se na něho všichni s dojetím odvolávají, nikomu po celou tu dobu nevadilo, že u nás existují zbrojní supermarkety. Zájemci z nejrůznějších zemí si do nich jezdí prohlížet výbušniny, zbraně a vojenskou techniku. To, na co si ukáží, se jim zabalí a diskrétně dodá. Žádný parlamentní výbor a žádná senátní komise nikdy tyto praktiky nekritizovala. Asi o nich nechtějí nic vědět.

Nikdo proto ani netuší, kde všechny ty zbraně „made in Czech“ vlastně končí. Nikdy nikoho z politické elity nezajímalo, zda jimi nejsou zabíjeni třeba naši vojáci, kteří v Afghánistánu bojují za Prahu.

Jen díky tomu, že se příslušné orgány po večerech dívají na televizi, všimnul si někdo po mnoha letech, že tváře dvou údajných travičů z Británie jsou mu nějak povědomé. Kdyby se byl díval na nějaký zábavnější program, dodnes by naše bezpečnostní složky patrně tápaly.

Z úst lidí, kteří mají ty nejvyšší politické ambice, se dozvídáme, že úplná pravda nám nikdy z objektivních důvodů nebude moci být sdělena. Ten, kdo jim však slepě nevěří, bude považován za nepřítele. Ještěže máme demokracii, jinak by člověka napadaly nejrůznější paralely.

Čím méně toho politici a komentátoři vědí, tím hlasitěji volají po tvrdých trestech. Kupodivu nikdo z nich nežádá tresty pro ty, kdo tak špatně hlídali, tak mizerně kontrolovali a po celé dlouhé roky tak bezvýsledně vyšetřovali.

Nikdo se neptá, kolik podobných supermarketů u nás vlastně existuje, kdo v nich zrovna teď čile nakupuje a ke komu se zásilky převázané slušivou zelenou mašličkou nakonec dostanou.

U nás všechno funguje takovým způsobem, že se vůbec nikdo nebude divit, pokud na příští tiskové konferenci premiér s ministry vnitra a zahraničí oznámí, že už vědí, kdo předloni zapálil Notre Dame.

Prof. J. Keller

Přišlo e-poštou