Seliger – Gemeinde, Josef Seliger a Wenzel Jaksch
Jde–li nám skutečně o historickou pravdu, pak musíme nechat promluvit a slyšet obě strany. Proto předkládáme vidění uvedených fenoménů očima jak sudetů, tak i našima. Jsou to pohledy naprosto rozdílné. Zatímco sudeti se snaží vytvořit kolem těchto subjektů falešnou svatozář, která má potlačit objektivní pravdu, usilujeme my o respektování dějinných skutečností.
Snahy sudetů směřují, jak jsme přesvědčeni, k přepisování našich dějin, v kterých postupně pravda má být přetvořena v lež a účelové tzv. sudetoněmecké vidění minulosti v pravdu. Německé agresory, včetně těch „sudetoněmeckých“, představují landsmani jako oběti a z nás, skutečných obětí, dělají zločince.
Že si takto počínají sudeti a celý jejich „sudetoněmecký landsmanšaft“, který vyrostl z nacistického podhoubí a dodnes je nositelem henleinovských tradic, nás ani nepřekvapuje. Novým jevem, s kterým se v posledních letech však setkáváme, jsou sílící germanofilní a sudetomilní tendence v menší části české společnosti, jež však má silnou podporu v médiích a dokonce v koaliční vládě, jež programově, i prostřednictvím tzv. strategického dialogu mezi ČR a SRN, nás vede do německého chomoutu, a tak se stává nejdůležitějším aktivním faktorem tohoto směru.
O co jde? Pokud si necháme vnutit „sudetoněmecký pohled“ na naše dějiny, k němuž se sobotkovci přibližují, ztratíme nejen přítomnost, ale prohrajeme i svou budoucnost.
Je méně než za pět minut, vlastenecké organizace by proto měly věnovat pozornost nejen EU a NATO, případně svým specifikům, ale také obhajobě našich národních zájmů a státnosti, konečně zastavit jejich demontáž. Braňme historickou pravdu proti polopravdám, lžím, proti tzv. politické a historické korektnosti!
Nadira Hurnaus: Jsme a zůstaneme přáteli
Starosta Brna Petr Vokřál dostává Pamětní cenu Wenzela–Jaksche komunity Seliger–Gemeinde. Během přijetí frakcí SPD, pro vyhnance z vlasti, uprchlíky a vystěhovalce, udělila Seliger–Gemeinde v sobotu v bavorském parlamentu brněnskému primátorovi Petru Vokřálovi Pamětní cenu Wenzela–Jaksche.
Vokřál a jeho devítičlenná delegace se dostavila k obřadu v Maximilianeu v Mnichově. Předešlý den je uvítal mluvčí menšin Bernd Posselt v Sudetoněmeckém domě, kde se koná výstava "Brno jazykový ostrov". A vedle trakaře, na kterém Jacob Kittner vezl svůj majetek při brněnském pochodu ve svátek Božího těla z Modřic, přes Pohořelice do Rakouska, ujistil Vokřál krajany svým přátelstvím. Náměstek mnichovského primátora Josef Schmid přivítal starostu moravského hlavního města v hlavním městě Bavorska a poskytl vhled do problematiky a úspěchů svého města. Johannes Hinterberger, státní tajemník patronátního bavorského ministerstva, poděkoval Brnu za historický signál v roce smíření, "v procesu trvajícím desetiletí, který ještě není kompletní". "Netušili jsme", řekl Vokřál, "jaký vliv bude mít tato akce". Byli překvapeni odezvou, které se jim dostalo nejen v České republice a v Německu, ale i v Evropě. Neměli ponětí, s kolika lidmi pohne. Byl to vstup do dobré společné budoucnosti mezi zeměmi a lidmi.
Posselt poděkoval Brňanům za návštěvu Sudetoněmeckého domu, který je s Heiligenhofem ve městě Bad Kissingen jádrem soudržnosti landsmanšaftu. Charles de Gaulle kdysi hovořil o „potřebě odvahy k míru, porozumění a smíření“. Válka a nacionalismus byly hloupost a zbabělost. "Vy patříte k statečným a odvážným, na které jsme čekali desítky let."
Zájem o Brňany mělo samozřejmě i České centrum v Mnichově, jehož ředitel Ondřej Černý je pozval. Preludiem z Te Deum od Marca–Antoina Charpentiera uvítal hosty soubor „Hofer Blech" frakce SPD–pro vyhnance z vlasti, uprchlíky a vystěhovalce v Maximilianeu, jehož mottem jsou Františkova slova "Nikdy zdi, nýbrž mosty!" Aby přivítal všechny významné Čechy, Poláky, Chorvaty a Němce, krajany a soudruhy, kněží a politiky, potřeboval Volkmar Halbleib, místopředseda a mluvčí parlamentní skupiny SPD, půl hodiny. V současné době, kdy není Evropa v dobrém stavu, je důležité stavět mosty. Porozumění a usmíření neproběhne samo o sobě; k tomu potřebujeme lidi. K těmto lidem patří naprostá většina vyhnanců, kteří nyní pěstují vztahy s vlastí. Jejich Charta z roku 1950 pokládá za nutnou sjednocenou Evropu a žádá ji. "Musíme ukázat její jasnou výhodu. Nesmíme ani narušit naše hodnoty", uzavřel Hälbleib.
V šedesátých letech se Willy Brandt a Egon Bahr vydali cestou změn prostřednictvím sblížení. Během druhého vatikánského koncilu, od roku 1962 do roku 1965, polští biskupové odpustili a požádali o odpuštění. To byl hlavní impuls. Podobně Brandt v r. 1970 ve Varšavě.
Mnoho lidí změnilo způsob myšlení. Také v SL a v České republice začalo přehodnocování. Takže Premiér Bohuslav Sobotka uctil v tomto parlamentu Olgu Sippl. Slova jsou důležitá, ale také gesta, jako pochod smíření v Brně.
Moderátor Martin K. Bachstein o Petru Vokřálovi, oceněném Pamětní cenou Wenzla Jaksche, řekl : "Dnes velmi oceňujeme, že členové města Brna a jejich vůdcové se rozhodli před dvěma lety, u příležitosti 70. výročí pochodu smrti brněnských Němců, vyhlásit Rok smíření. "Bohužel, vyhnání v České republice dosud nebylo systematicky stále vstřebáno. Stále je zpracováváno a objasňováno především individuálně – často se značnými obtížemi a zneužitím a ohrožením. V této atmosféře starosta Petr Vokřál v Brně s jeho stranou a přidruženou koalicí zaujal první pozici. Pod jeho vedením byl vytvořen kulturní program roku 2015, při 70. výročí konce války, s cílem připomínat všechny oběti války a tím i obětí vyhnání. Při mnoha kulturních akcích měla brněnská veřejnost možnost poprvé nahlédnout do dění kolem brněnských Němců na jaře 1945, jako při výstavě historických fotografií a textů. Dozvědět se nejen o chování sovětské armády, ale také o internaci, kde byli často Němci po celé měsíce před vyhnáním. Nebo to byly přednášky, diskusní večery, čtení a divadelní představení o osudech Němců v poválečném Brně. "Konečně, měli bychom také zmínit brněnské studenty, kteří po léta usilovali o spravedlivé vylíčení české–německé minulosti a prokazují znovu a znovu, že mladší generace naší sousední země si zaslouží vysoké uznání."
Vrcholem Roku smíření byl Pamětní pochod z Pohořelic do Brna, symbolické znamení, že se mohou Němci v Brně opět cítit jako doma. V prohlášení poprvé městská správa, pod vedením Vokřála, přijala politickou odpovědnost za události roku 1945. Vokřál a jeho kolegové tak podali nebývalý a ojedinělý důkaz politické vyspělosti a vysoké kultury historické paměti. On a jeho političtí přátelé a spolupracovníci nejen ukázali, že motto první republiky v naší sousední zemi „pravda vítězí“ stále platí. Rovněž ukázali, že nová generace politiků a občanů bude postupovat dále v česko–německých vztazích. "Přejeme mu veškerý možný úspěch."
"Milí přátelé," začal Vokřál své poděkování. "Ať Němci nebo Češi:. Společně jsme svědky staletí dobrých a špatných časů, jako jsou hrůzy světových válek". Pokaždé byli lidé, kteří bránili své názory, jako Wenzel Jaksch, který zasvětil svůj život smíření. "Česká republika a Německo jsou přátelé." Společně, jako partneři, s důvěrou a vzájemným respektem, musíme zápasit o Evropskou unii. Komunismus zdržel proces zrání Evropské unie a související kroky smíření. Nyní převzali iniciativu k tomuto odvážnému kroku ke smíření mladí lidé. Cílem nebylo jitřit staré rány. Ale někdy stačí gesto, omluva proti pocitu nespravedlnosti. Pomsta není řešení. Budoucnost potřebuje toleranci. Není v ní místo pro rasismus, extremismus a nesnášenlivost. "Pamětní cena Wenzla Jaksche a Cena stavitele mostů parlamentní frakce SPD jsou velkou poctou pro město Brno", řekl Vokřál, předal peníze ceny (Preisgeld) Jaroslavu Ostrčilíkovi, hlavnímu organizátorovi brněnského roku smíření. Pěkné gesto. Po obřadu se starosta Petr Vokřál a jeho doprovod zúčastnili recepce v Maximilianeu a setkali se s mnoha sudetskými Němci.
Sudetendeutsche Zeitung, 24.6. 2016, str. 1, 3
ČNL