Spojené státy, které se snaží dát nukleárním silám nové příležitosti, zřejmě již považují jaderný konflikt za politickou možnost. Uvedla to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. (Foto: Wikimedia)

„Washington nejen modernizuje své jaderné síly, ale snaží se jim poskytnout nové schopnosti, což značně zvyšuje pravděpodobnost jejich použití,“ uvedla Zacharovová na brífingu.

Poznamenala, že v tomto ohledu jsou obzvláště znepokojivé kroky USA zaměřené na rozšíření sortimentu zbraní s nízkou silou ve svém jaderném arzenálu, včetně vývoje a nasazení takové munice pro strategické nosiče.

„Tohle jasně vede ke snížení prahu používání jaderných zbraní. Zdá se, že Washington se rozhodl úmyslně považovat jaderný konflikt za skutečnou politickou možnost a vytvořit pro to odpovídající potenciál,“ řekla oficiální zástupkyně ministerstva.

Uvádí, že aby dali svým jednáním vzhled americké legitimity, odkazují tradičně na vnější hrozby ve formě Ruska a Číny, které údajně ohrožují Ameriku.

Mluvčí ministerstva dále poznamenala, že výdaje Washingtonu na jaderné zbraně jsou slepá ulička. Rusko vyzývá k pokračování politiky kontroly zbraní.

„Bujný nárůst vojenské síly, zejména mimo jakýkoli zadržovaný právní rámec, je jen slepá ulička. Mnohem účinnějším způsobem, jak zajistit národní bezpečnost, je pokračovat v politice kontroly zbraní a spravit mírové interakce s ostatními státy, k čemuž opětovně vyzýváme Spojené státy,“ uvedla.

Podle mluvčí je Rusko také vážně znepokojeno prohlášeními amerických úředníků, kteří se snaží využít Smlouvu o otevřeném nebi při vnitřně–politických hrách.

„Jsme vážně znepokojeni prohlášeními některých vysoce postavených funkcionářů, poslanců USA, kteří se snaží učinit smlouvu jakousi vyjednávací mincí v domácích politických hrách. Smlouvu považujeme za důležitý mechanismus pro zajištění evropské bezpečnosti a transparentnosti ve vojenské oblasti spolu s Vídeňskou úmluvou o opatřeních k budování důvěry a bezpečnosti z roku 2011,“ uvedla Zacharovová na briefingu.

Smlouva o otevřeném nebi byla podepsána v roce 1992 a stala se jedním z opatření k budování důvěry v Evropě a po studené válce. Funguje od roku 2002 a umožňuje zúčastněným zemím otevřeně shromažďovat informace o ozbrojených silách a činnostech každého ze zúčastněných států. Smluvními stranami dohody je 34 států.

Začátkem října Eliot Engel, předseda Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických uvedl, že Bílý dům „zkoumá možnosti“ odstoupení od smlouvy a vystoupil proti tomuto nápadu. Poté noviny Wall Street Journal informovaly s odkazem na zdroje, že americký prezident Donald Trump již podepsal dokument, ve kterém se údajně uvádí záměr americké vlády odstoupit od smlouvy. Podle publikace není toto rozhodnutí konečné, probíhají konzultace.

Vladimir Jermakov, ředitel odboru pro nešíření a kontroly zbraní ruského ministerstva zahraničí řekl, že Moskva bude nucena přijmout odvetná opatření, pokud se Spojené státy rozhodnou odstoupit od dané smlouvy, a pokusy přeložit vinu na Rusko kvůli porušení smlouvy nevydrží kritiku. Zdůraznil, že Moskva se opírá o zdravý rozum svých zaoceánských partnerů a požadují i zachovat Smlouvu o otevřeném nebi „jako jeden z mála zbývajících pilířů architektury bezpečnosti v Evropě“.