2020-09-03 16:17:18
Sdílej:
Marek Řezanka je básníkem a textařem, autorem sbírek Otisky, Procházky po Jelení či Děti objevují svět. Jeho tvorba v elektronické podobě je k dispozici zde: http://www.bezvydavatele.cz/author-book.php?Id=66.
Jak vnímáte návštěvu předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu?
Nedávno se v České republice objevil ministr zahraničí USA, Mike Pompeo. Není náhodou, že pro naše senátory, a zvláště pana Vystrčila měl pouze slova pochvaly.
V době, kdy Turecko stupňuje tlak na Řecko, kdy celosvětová ekonomika čelí masivnímu systémovému kolapsu a kdy nevíme, co bude zítra, mi Vystrčilova cesta připadá neuvěřitelně malicherná.
Vnímám ji negativně, neboť poškozuje zájmy většiny občanů této země, kteří nechtějí válčit ani s Ruskem, ani s Čínou – a naopak by uvítali posílení ekonomických vazeb s těmito státy.
A upřímně, demontáž sochy maršála Koněva v Praze pod rouškou nouzového stavu či tento Vystrčilův počin pokládám za jasné akty provokace.
Čínský ministr zahraničí Wang I je nyní na návštěvě v zemích Evropské Unie, kde se k němu zástupci jednotlivých států chovají podstatně jinak než reprezentanti českého Senátu. Nejsme opět papežštější než papež?
Víte, například Francie dokáže své „vystrčily“ zjevně udržet na uzdě. Jenže je též faktem, že Mike Pompeo navštívil doslova před pár dny Českou republiku či Polsko, a nikoli Německo, Spojené království či Francii.
Je možné, že Vystrčilova návštěva ohrozí ekonomiku ČR tváří v tvář ekonomické krizi?
Uvědomme si, v jaké situaci se nacházíme. Ve Francii již několik let zuří sociální nepokoje, Velká Británie stojí před svým rozpadem, Německo se třese ve svých základech a stále více se opět rýsuje hranice mezi západní a východní částí Německa. Vážné ekonomické problémy mají Itálie, Španělsko či Řecko. Nepokoje zasáhly i dříve výkladní skříň Evropy, skandinávské země. A do toho si Evropská unie půjčí od finančních trhů sta miliardy eur. Kdo je bude splácet? Propuštění z práce? Ti, kteří nebudou mít na to, aby nakupovali? Půjčka má zatmelit škody koronavirové pandemie. Ta ale zdaleka neskončila, a budou škody nové.
K tomu připočtěme tlak na Řecko, kdy má ustupovat dalším a dalším agresivním požadavkům Turecka – a smrtící koktejl je namíchán.
A v této konstelaci si odřezáváme spolupráci s Ruskem a s Čínou? Pokládám podobné jednání za sebevražedné.
Může z Vystrčilovy cesty vzniknout i něco pozitivního? Například v souvislosti s vnitrostátní českou politikou?
Když budu chtít být sarkastický, odpovím, že politický pohřeb Občanské demokratické strany (ODS), která je spojena se jmény jako Pekárek, Šnajdr, Šťastný, Blažek (Don Pablo), Janoušek, Rittig, Dalík, Topolánek, Nagyová, Nečas, Kuba, Vondra, Řebíček a mnozí další. Nebudu zde jejich kauzy rozebírat, to by bylo na román. Lze je dohledat. Každopádně takové politické straně nevěřím, že nezištně hájí lidská práva. Taková strana prosazuje za každou cenu takzvané církevní restituce, aby pak jeden její politik veřejně vybízel k podřezání a upálení oponentů, kteří s těmito „restitucemi“ nesouhlasili včetně naší hlavy státu Miloše Zemana, který je současně vrchním velitelem našich ozbrojených sil. Podle soudů je takové jednání přípustné.
Nezapomeňme, za které vlády Česká republika uznala samostatnost Kosova se zločincem Thacim v čele. A takováto země bude někomu něco vykládat o lidskoprávní problematice?
Jedná se u Vystrčila o odvahu, nebo nezodpovědnost směrem k voličům?
Nedovedu vyjmenovat jediný argument, v čem je Vystrčilovo jednání odvážné, natož statečné. Odlišme totiž statečnost a odvahu. Odvážné může být i přepadení banky, ale statečného na něm není nic. Statečné by bylo vystoupit proti USA v době, kdy hodlaly bombardovat Bělehrad či napadnout Irák. Ale ničit diplomatické úsilí prezidenta Miloše Zemana a vlády České republiky?
Není tak těžké spojit Vystrčilovu návštěvu a oslavné ódy Milionu chvilek pro demokracii na jeho adresu. Jenže Mikuláši Minářovi a ostatním nedochází, že vlastně podporují Donalda Trumpa. To jeho politikou je ekonomická válka s Čínou, která nemůže nikomu přinést nic dobrého. A už vůbec ne České republice. Pro Trumpa je Biden „pročínský“. Čímž nijak nepodporuji Joa Bidena. Ten je pro změnu spojen s krvavým ukrajinským Majdanem – a měl by být proto naprosto nevolitelným. Jen poukazuji na fakt, že zjevně probidenovský spolek Milion chvilek pro demokracii hájí spolu s panem Vystrčilem agendu Donalda Trumpa.
A ještě zmíním jednu okolnost. Vzpomeneme si ještě, s jakou servilitou vydal tehdejší ministr spravedlnosti, Robert Pelikán, Nikulina do USA? V tom nikdo lokajství České republiky vůči jedné z velmocí nespatřoval? I Nikulin měl svá práva, na která se dvakrát nehledělo.
Pan Vystrčil se samozřejmě snaží zalíbit určitému typu voličů
A to právě těm, kteří chodí na demonstrace Milionu chvilek pro demokracii a přejí si vyhrocené vztahy s Ruskem a Čínou. Ale jsou toto většinoví voliči ODS? Předpokládám, že řada z nich jsou podnikatelé a zaměstnanci v nadnárodních korporacích – a ti ztrátu čínských trhů rozhodně pochvalně neocení. Možná by pan Vystrčil měl spíše vstoupit k Pirátům a vytvořit protičínské duo se Zdeňkem Hřibem.
Dokazuje tato cesta zbytečnost českého Senátu, nebo naopak jeho nezbytnost?
Tato cesta především ukazuje nepevnost české zahraniční politiky. Tu má na starosti vláda v kooperaci s prezidentem republiky. Rozhodně ale nemají mít svou speciální zahraniční politiku senát, pražský primátor či dokonce starosta nějaké vísky. To pak nepůsobí na zahraniční partnery dobrým dojmem. Jako velké mínus vnímám i slabou pozici ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který je částí společnosti vnímán jako prodloužená ruka neúspěšného kandidáta na ministra, Miroslava Poche, který byl v minulosti spojen s podivným sponzorováním sociální demokracie (ČSSD). Soukromě ho proto přezdívám pan „Jaksibokem“.
Obhájci Senátu tvrdí, že má být pojistkou naší demokracie, viďte?
Pokud ovšem postupuje v rozporu s oficiální vládní politikou, tak připomíná pojistku granátu, a to právě odjištěného ve vlastní ruce.
Osobně jsem přesvědčen, že by občané měli mít možnost hlasovat o tom, zda Senát ČR nadále chtějí, nebo se bez něho s klidem obejdou. Něco říká fakt, že často ve druhém kole senátních voleb je účast nižší než 20 procent. Za takového stavu by přece neprošlo žádné referendum.
Uvedu tady v této souvislosti jeden svůj epigram, nazvaný „Prapodivný vzor“:
Ať Vystrčil nenabádá
K čemu? Neohýbat záda
Sám je ohnutý až k pláči
Jistě, že i někdy stojí
teatrálně, s chutí k boji
Na pilu však strašně tlačí…
Jak může čínská strana zareagovat na zmíněnou návštěvu?
Čínská reakce je pochopitelně negativní. Žádná velmoc si nenechá mluvit do svých záležitostí. Pak by to nebyla velmoc. Nevšiml jsem si, že by někdy pan Vystrčil zpochybnil Monroeovu doktrínu a vyčetl Spojeným státům, jak se vměšují do záležitostí Venezuely a podobně. Oceňuji, že čínská ostrá reakce směřuje adresně na konkrétní české politiky – a ne na Českou republiku. Zdá se, že si je Čína vědoma, že pan Vystrčil nepředstavuje oficiální českou zahraniční politiku, která princip jednotné Číny konsistentně uznává. A že bere v potaz i okolnost, že zatímco pana Vystrčila volilo pár tisíc lidí, mandát prezidenta ČR Miloše Zemana je z úplně jiné kategorie. A jeho voliči mu dali hlas i proto, aby hájil ekonomické zájmy naší republiky i v Číně.
Konstatuji, že ODS a Piráti si právě zavřeli do Číny dveře.
Čína samozřejmě může bojkotovat některé části naší republiky, jejichž přístup vnímá jako nepřátelský, jako je tomu například v Praze pod vedením primátora Hřiba. Mohla by ale podpořit regiony jiné, třeba Moravskoslezský kraj či Vysočinu.
Víte, právě Miloš Zeman potřebuje ukázat, že jeho diplomacie má výsledky, které nevýznamní politici typu Hřiba či Vystrčila nemohou nijak ohrozit.
Za záhodné bych považoval podporu průmyslových družstev a zemědělských spolků, které by časem mohly zachránit davy nezaměstnaných. Mít zajištěné trhy na území Číny a Ruska rozhodně není v dnešním nestabilním světě k zahození.
Radovan Rybák