Rostislav Iščenko - Putinův článek je přihláška Ruska k úloze ideového vůdce nového světa

Andrej Lubenský
1. 7. 2020 

Prezident RF Vladimír Putin ve svém článku "75 let Velkého vítězství: společná odpovědnost před historií a budoucností", zveřejněném 19. června, v podstatě navrhuje vedoucím zemím, aby popřemýšlely nad tím, jak vybudovat spolehlivý systém bezpečnosti v novém "postjaltském" světě, soudí známý ruský politolog Rostislav Iščenko. Podle slov Iščenka to lze považovat za hlavní poselství článku, i když dalších poselství tam je hodně.

Politolog poznamenal, že v článku vůdce RF "je vyložena celá předválečná situace, de facto celý proces formování antinacistického bloku sjednocených národů a celý proces vytváření poválečného systému, přičemž při srovnání mezi Versailleským systémem, vytvořeným po první světové válce, a Jaltsko-Postupimským, který vznikl po druhé světové válce, lze konstatovat, že Jaltsko-Postupimský očividně přihlédl k nedostatkům toho předchozího".

"Chápu, že mnozí kritici mohou říct: proč se psalo o tom, co je i tak známo? I publicisté o tom psali, i historici. Ale věc je v tom, že je velký rozdíl mezi tím, co píše publicista, a dokonce tím, co píšou historici v učebnici, a pozicí, kterou podává hlava státu, která fakticky v souladu s Ústavou směruje zahraniční politiku země", zdůraznil Iščenko.

Podle jeho slov je třeba v daném případě poznamenat, že Putin zcela jasně uvedl, že v rámci kontinuity Ruska vůči Sovětskému svazu přijímá odpovědnost za veškeré postupy SSSR jak v předválečném období, tak i za války, i v průběhu poválečného urovnání, a tyto postupy podporuje a považuje je za správné.

"A poznamenává, že budeme bojovat za historickou pravdu, kterou se západní přátelé a partneři cestou zamlčování nebo dokonce lživých prohlášení pokoušejí překroutit. Znamená to, dá se říci, že to je oficiálně vyjádřená pozice hlavy Ruska", řekl expert. Dodal, že význam tohoto poselství článku Putina nelze podceňovat: pokud dosud zaznívala oficiální prohlášení k jednotlivým podnětům, pak nyní poprvé "jsou všechny tyto připomínky (k SSSR a k Rusku, red.) ne že by sumarizovány, Putin je nevyjmenovává, ale dává na ně hned komplexní odpověď s odkazem na dokumenty, i včetně těch, co jsou uloženy v západních archivech".

"Fakticky byla dána odpověď na všechny invektivy na adresu SSSR a současného Ruska, byla dána odpověď na nejvyšší státní úrovni", řekl expert. Podle jeho názoru "je z hlediska vnitřní politiky velmi důležité, že bylo řečeno, že historie SSSR je součástí ruské historie".

"Není to tedy jakýsi kousek, který je z ní vytržen, bylo tedy Rusko do 17. roku, potom vzniklo Rusko po 92. roku, a předtím byl nějaký nevyzpytatelný SSSR. Ne, všechno to je naše historie, my ji známe, chápeme, jsme na ni hrdí, soudíme, že naše země konala správně a jsme připraveni to dokazovat", zdůraznil Iščenko.

Poukázal ještě na jeden moment, který jako by ani "nebyl řečen v článku - není tam řečeno, že historie druhé světové války velmi koreluje se současnou historií".

"Je tam ale zřetelně vidět tento most do současnosti, když Putin mluví o spravedlivém systému kolektivní bezpečnosti, o tom, že druhá světová válka začala v mnohém kvůli tomu, že systém kolektivní bezpečnosti, vytvořený na základě výsledků první světové války, byl jako myšlenka dobrý, ale v důsledku nespravedlnosti mechanismů, které byly do něj zabudovány, nebyl schopen odvrátit druhou světovou válku", řekl politolog.

Dodal, že přece v prvních odstavcích článku prezidenta RF bylo poznamenáno, že "nynější mladé pokolení, ohledně něhož už v naší společnosti periodicky vznikají všelijaké invektivy, že jsou takoví (mladí lidé, red.) či onací, když však vzniká nutnost bránit zájmy Vlasti, ať je to kdekoliv, mimo zemi nebo na ruském území, nebojují hůř, než bojovali jejich dědové v průběhu druhé světové války … Takže i ve sféře vnitřní politiky je zaznamenána kontinuita v souvislosti s předcházejícími pokoleními".

Mimo to, podotknul Iščenko, je v článku zdůrazněn s odkazem na čísla, k prohlášením médií a západních politiků té doby rozhodující přínos Rudé armády v porážce nacismu, což je důležité, protože "nyní na Západě miliony lidí vůbec nevědí, že SSSR bojoval, nebo ne všichni vědí, na čí straně".

Expert podotknul, že v článku je menší odstavec, který považuje za velmi důležitý. "Jde tam o nepřípustnost ospravedlňování kolaborantů, kteří sloužili Hitlerovi, není důležité, zda šlo o ruské, francouzské, norské kolaboranty, kteří bojovali proti vlastním národům, nyní je ale v některých zemích, konkrétně v Pobaltí, na Ukrajině, začínají ospravedlňovat, představují je jako "bojovníky za nezávislost". "To je nepřípustné, Rusko s tím bojuje a bude dále bojovat", řekl Iščenko.

Dodal, že na konci článku Putin přechází k současným reáliím a že při čtení "se přímo nabízí porovnání mezi situací po první světové válce, předválečnou situací a současnou situací".

"Hovoří se například o tom, že mechanismus OSN je možná nedokonalý, ale jeho nedokonalost spočívá v tom, že mnohé země se jej pokoušejí prostě ignorovat, překračovat meze tohoto mechanismu, nechtějí se podrobovat zásadám a zákonům, nastoleným na základě výsledků druhé světové války. A že to vytváří hrozbu nových vojenských střetů a občanských konfliktů", řekl politolog a poznamenal, že v článku prezidenta RF je mezi konflikty, které předcházely druhé světové válce a svědčily o slabosti Ligy národů, zmíněna i občanská válka ve Španělsku.

"Jde o to, že nedokonalost mezinárodních mechanismů, nechuť některých států řídit se stanovenými zásadami, vedou nejen k vnějším, ale také k vnitřním válkám, čemuž je také nutno věnovat pozornost. Není to pouze mechanismus k zajištění vzájemných vztahů mezi státy, je to i mechanismus k zajištění míru uvnitř samotných států, podotknul Iščenko. A ti, kteří tento mechanismus boří, riskují, že nestabilita se přesune i na ně. Vidíme to nyní v USA. To v článku řečeno není, ale je to jasné: USA ničily stabilitu všude a nyní získali destabilizaci u sebe a nevědí, co s tím dělat".

Když expert sumarizoval dojmy z článku, učinil závěr, že "to je plnohodnotná přihláška Ruska k úloze ideového vůdce nového světa".

"Rusko totiž hovoří o tom, jak vidí mechanismy pro zajištění mezinárodní a vnitřní bezpečnosti v novém světě, už v postjaltském, v tom, v němž nyní žijeme, zdůraznil Iščenko. Je do vlastně návrh hlavním zemím, určujícím tvář současné politiky, domluvit se na pravidlech hry - jaká pravidla lze zachovat, jaká pravidla zavést nová … Domluvit se na režimu kolektivní bezpečnosti, bezpečnosti, která nebude na úkor někoho, ale bezpečnosti pro všechny. A Rusko definuje svou vizi. Je to návrh. A jiné návrhy zatím na stole mezinárodních jednání nejsou, jsou pouze ty ruské. Takže to je v podstatě přihláška k ideovému vedení v novém světě".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová