Rekviem nad devíti chlapci

Padá listí, strom se tyčí dál,

pták hvězdy protne noc a nebe dál se klene.

Co jisker planoucích s ohniště vítr svál,

vy ohně na horách, vy ohně neproměnné.

Omílá voda břeh, čas drolí písky skal,

však věčně nad zemí bouř nová mračna žene.

Devět prý padlo jich. Devět jich žije dál

a z jisker ztracených žhnou ohně neproměnné.

Těch devět chlapců, devět listů lip,

krvavých listů, zrudlých od plamene.

A lípa stojí dál a každá větev šíp,

šíp vámi kalený, vy ohně neproměnné.

Viktor Fischl, Evropské žalmy.

Londýn 1943

Poznámka: Skutečně proběhla surová poprava devíti funkcionářů studentských spolků,  bez viny, bez soudu. Jen pro zastrašení ostatních. Básník Viktor Fischl, tehdy v exilu v Londýně, na ně vzpomněl svým „ Rekviem nad devíti chlapci“.(„Těch devět chlapců, devět listů lip, krvavých listů, zrudlých od plamene. A lípa stojí dál a každá větev šíp, šíp vámi kalený, vy ohně neproměnné.“)