Quo vadis, vládo ?!
Ludvík Smýkal
„Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu. Oficiálně ale nechce stát nikoho diskvalifikovat.“
Zdroj: https:/www.idnes.cz/ekonomika/domaci/vlada-dukovany-dostavba-denik-n.A200517_112207_ekonomika_vlc
„Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit, které vybral poradní panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ve hře tak zůstávají Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. Návrh ještě musí schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda.
Dne 10.6.2020 vyšel na webu https://allforpower.cz/jaderna-energetika/ článek „Od roku 2022 poběží první ruský jaderný reaktor ze 100 %na recyklované palivo“, s informacemi, které dle mne, podstatně mění podmínky v rozhodování o zajištění energetické bezpečnosti České republiky v 21.století:
„V roce 2022 přejde 4. blok Bělojarské jaderné elektrárny s reaktorem BN-800 plně na recyklované jaderné palivo. K podobné události dojde vůbec poprvé v historii ruského jaderného průmyslu a jde o zásadní krok na cestě k uzavřenému jadernému palivovému cyklu. 8. června 2020 to oznámila ruská korporace pro atomovou energii Rosatom, která elektrárnu provozuje.
Reaktor BN-800 po celou dobu svého provozu používá hybridní aktivní zónu, kterou tvoří jak klasické uranové palivo, tak směsné (skládá se z uranu a plutonia získaných při přepracování použitého jaderného paliva, bývá označováno jako MOX palivo z anglického mixed-oxide). Zahájení přechodu reaktoru BN-800 na aktivní zónu tvořenou výhradně směsným palivem je naplánováno na polovinu roku 2021. Zpočátku bude jedna třetina aktivní zóny tvořená palivom typu MOX. Zbývající dvě třetiny budou postupně vyměněny během dalších odstávek a v první polovině roku 2022 bude uvnitř reaktor jen palivo obsahující uran i plutonium.
„Připravujeme přechod reaktoru BN-800 z hybridní aktivní zóny na aktivní zónu tvořenou pouze směsným palivem. Takové palivové kazety v rámci Rosatomu vyrábí podnik GCHK (Gornochimičeskij kombinat) v Krasnojarském kraji: tvoří jej tablety skládající se z oxidu uraničitého a plutoničitého. Reaktor BN-800 je už na základě svého původního projektu určen primárně pro použití paliva MOX a představuje jednu z etap na cestě k transformaci ruské jaderné energetiky na uzavřený palivový cyklus,“ uvedl vedoucí oddělení jaderné bezpečnosti Bělojarské JE, Vladimir Šaloumov.
Díky zavedení uzavřeného palivového cyklu vznikne v budoucnu dvousložková jaderná energetika, kdy budou společně provozovány jednak reaktory používající ke štěpení paliva tepelné neutrony, tak rychlé reaktory. Touto cestou bude možné mnohonásobně rozšířit palivovou základnu jaderné energetiky, energeticky využívat uran 238, který klasické reaktory využít neumějí, navracet zpět do palivového cyklu použité jaderné palivo a minimalizovat objem radioaktivních odpadů. Vývoj a doladění jednotlivých součástí uzavřeného cyklu je, společně s výrobou elektřiny, jedním z hlavních cílů 4. bloku Bělojarské elektrárny.
Bělojarská jaderná elektrárna byla uvedena do provozu v dubnu 1964 a provozuje ji Koncern Rosenergoatom (energetická divize Rosatomu). Její první bloky AMB-100 a AMB-200 používaly ke štěpení paliva tepelné neutrony a nyní jsou odstaveny z důvodu vyčerpání životnosti. V provozu jsou dva bloky s rychlými reaktory BN-600 (od roku 1960) a BN-800 (od roku 2015). Jde o nejvýkonnější energetické bloky s rychlými reaktory na světě. Podle ukazatelů spolehlivosti a bezpečnosti mezi nejlepší jaderné elektrárny na světě.“
publikováno: 10. červen 2020
autor: (red)
I když ani v tomto případě nejde o „bezodpadovost“, ale spíše o mnohem vyšší využití energetického obsahu surovin, jde o informace, o kterých by měli všechny občany ČR neprodleně informovat politici a média, a které by měly přimět vládu, Parlament ČR a všechny odpovědné osoby k zásadnímu přehodnocení dosavadního pojetí zajištění energetické bezpečnosti ČR v následujících letech v bodech:
výstavba a bezpečnost nových jaderných bloků v ČR,
výstavba úložiště jaderného odpadu,
zrušení dotovaných slunečných a větrných elektráren.
Předtím je ale třeba, aby vláda ČR poctivě odpověděla občanům tohoto státu, i sobě, na následující dvě zásadní otázky:
„O jaké bezpečnostní a strategické riziko ti, vládo, při zajištění energetické bezpečnosti ČR v příštích letech skutečně jde ?“
„Při svém rozhodování upřednostňuješ české národní zájmy nebo zájmy zahraničních kruhů a kooperací ?“