Tak jeho matka, Terezie Kropáčková z Hustopeče, byla prý Němka. Proč? Protože mluvila a psala německy. Takhle jednoduché to ovšem v historickém pohledu není. Narodila se r.1813, a to je doba, kdy naše města jsou spravována německy, neexistují české školy, tisk, divadlo. Městské vrstvy obyvatel se asimilují s německým prostředím. Jen na venkově mluví lid svou mateřštinou.

Je to doba, kdy teprve přicházejí na svět buditelé druhé generace, kteří již věří v obrození českého jazyka. Tyl 1808, Mácha 1810, Erben 1811, Němcová a Mánes 1820, Havlíček 1821, Smetana 1824. M.D.Rettigová radí mladičké Němcové, s kterou se setkala v Litomyšli, aby hodně četla české knihy a tak se zdokonalila v češtině. Že ona sama, než se sešla se svým manželem, byla „spící Češka“, také uměla jen německy. A Havlíček píše své dopisy německy, když spěchá a nemá čas myslet na pravidla českého pravopisu. Nemá je zažitá, jeho vzdělání také bylo jen německé.

Pod názvem „Kořeny rodu“ pojednal s veškerou vědeckou akribií o předcích našeho prvního prezidenta PhDr. Ladislav Hosák, DrSc., prof. UP v Olomouci. (Text vyšel r.1946 v Brně, 2.vyd. r. 1990 a 3.vyd. bez vročení, ve spolupráci s firmou Léčiva v Praze.)

„Z osmi prarodičů TGM ani o jednom nelze bezpečně říci, že by byl německého původu“, konstatuje badatel. My se spokojíme zjištěním, že matka prvního prezidenta byla Moravanka, někde též „Hanačka“ zvaná. Její otec byl řezník a hostinský v Hustopečích, tehdy kvetoucím trhovém a němčícím městě.

Vícedětná rodina živnostníka Kropáčka žila ve velmi dobrých majetkových poměrech. To se ovšem změnilo po otcově smrti. Přežilo sedm dětí, rodina se octla bez prostředků a dcera Terezie si hledala výdělek jako kuchařka. Po třech letech ve Vídni se uchytila v Hodoníně ve službách panské rodiny. Byla pěkného vzhledu, líbila se. Někde jsem četla, že se v mladších letech stala i matkou nemanželského dítěte, které však nezůstalo na živu. Chtěla se provdat? Mít rodinu? Nepochybně. A mohl se jí líbit urostlý, statný a živelný Slovák z Kopčan? I když byl mladší?

Josef Masaryk byl nejmladší ze tří bratří, takže nemohl zůstat hospodařit na otcovském statku. A tak vstoupil do panských služeb a byl poslán do Hodonína, na panství, které rovněž jako Kopčany a Holíč patřilo jedné vrchnosti. V Hodoníně se seznámil 15.2.1848 s Terezií Kropáčkovou. Žila tu sama, bez rodiny, a imponovala mu. Byla pěkná, byla energická, uměla číst a psát, pocházela z dobré, i když zchudlé rodiny. On jí svěřoval, co ho nejvíc vzrušovalo, obdiv k revolučnímu hnutí proti vládě a odbojnému Slováku Hurbanovi, kterého si velice vážil. A vyprávěl jí s humorem a láskou též o rodném kraji za řekou Moravou. Dělalo mu dobře, že ho neodmítla, a tak se vzali, 15.8.1849. Brzy se jim narodil první syn. O dva měsíce dřív, než měl přijít na svět podle data sňatku. A právě to dalo příležitost k vytváření mýtů, zpochybňujících otcovství Josefa Masaryka. Zpočátku měl být tím pravým otcem židovský velkopodnikatel, v jehož domácnosti matka Masarykova sloužila. Mnoho papíru bylo popsáno, mnoho „nezvratných“ důkazů vyspekulováno. Časem však to dokazování židovského původu TGM pominulo. (Záznamy o tom všem najdete v knize „Tomáš Garrigue Masaryk“, autor Alain Soubigou, vyšlo r. 2004.)

Dnes máme nový, čerstvý mýtus. Náš první prezident prý je synem Franze Josefa, císaře a krále Rakousko–uherského mocnářství, z doby, kdy panovník jako mladíček navštívil Hodonín a kdy si napsal do svého poznámkového notesu: „Kropaczek, erl“. Kropáček, vyřízeno. Prostý člověk si pomyslí, že nějaký Kropáček měl nějakou prosbu, žádost, a že Jeho Veličenstvo mu vyhovělo. Ale to by byl omyl. Spekulanti hlouběji chápou ten zápis v notesu. Znamená mnohem více. Je to svědectví o tom, že Kropaczek je paní Terezie a věc, která byla, je či bude vyřízena, je dítě, které počala v objetí Jeho Veličenstva. Důkazy? Bezpočtu. Všechny služební postupy podvrženého otce, Josefa Masaryka, všechny studijní úspěchy jeho syna Tomáše, to všechno prý je dílo diskrétní podpory Jeho Veličenstva.

Když si s touto představou čtete životopisy obou Masaryků, pomyslíte si, že Jeho Veličenstvo nemělo až tak moc sil a vlivu. Životy obou jsou z hlediska přízně osudu velmi diskontinuitní a jejich životní zápas o uplatnění a úspěch nesvědčí o benevolentních zásazích „shora“. Spíše naopak.

Josef Masaryk byl nejprve hlídačem koní, pak kočím, pak drábem, nakonec šafářem. Je to postup dík „nejvyšší“ možné protekci? Stěhovali se z Hodonína nejdříve do Mutěnic, pak zase do Hodonína, odtud do Čejkovic a pak do Čejče. Tady bylo proti němu vedeno rok trvající řízení. Po něm byl zbaven zaměstnání na císařských statcích i nároku na penzi. Po 25 letech služby. Byl údajně podezřelý z nedostatečné loyality k habsburské monarchii, protože se příklonil k názorům J.V.Friče v době válečného střetnutí Rakouska s Pruskem r.1866. Před tím měl všude pro rodinu nejskromnější životní podmínky i nedostatek vzdělávacích možností pro své děti. A nyní? Naprosto zničující závěr kariéry. To je ta diskrétní podpora náhradního otce z nejvyšších míst?

Tehdy měl za sebou dvě léta na reálce v Hustopečích, kde bydlel u matčiných příbuzných. Pro nedostatek peněz u nich doma pak musel jít do učení. Učil se kovářem. Když se pak na radu čejkovického faráře dal zapsat na brněnské gymnázium, musel se živit sám, kondicemi. Stipendium, které mu otcův zaměstnavatelský císařský úřad ve Vídni udělil, mu bylo odňato kvůli otcově údajné neloyalitě, ztrátě zaměstnání a ztrátě penze. Šťastnou náhodou se stal domácím učitelem v rodině zámožného policejního ředitele v Brně. Ale pro názorové kolize s vedením ústavu a s učitelem náboženství byl ze studia vyloučen. Dosavadní brněnský policejní ředitel se stěhoval do Vídně, vzal tedy domácího učitele svého syna s sebou a on mohl ve Vídni svá studia, ne bez kolizí, dokončit. Průběh těch studií vskutku o diskrétní přízni panovníka, který prý péči o syna Terezie Kropáčkové podle zápisu v notesu „vyřídil“(erledigt.), nijak nesvědčí.