V nedávné době naší veřejností otřásl skandál, ke kterému došlo v Evropském parlamentu. Zřízenci sbírali čs. státní vlajky, zřejmě nejen je, které poslanci měli na svých pracovních stolech. V době nepřítomnosti poslanců „mizely“ naše vlajky ze stolů. Docházelo však také k „zajímavým diskusím“ mezi zřízenci a některými našimi poslanci. Zaměstnanci EP žádali poslance o vydání naší vlajky, ti to odmítali. Zřízenec se zpravidla omlouval tím, že koná svou práci. Nato náš odvážný poslanec odvětil, že i on dělá svou práci. Státní vlajka na stole zůstala. Po zasedání si ji poslanec však musel odnést sebou, či jinak zabezpečit, aby druhý den ji mohl opět dát na svůj stůl.

Čs. státní vlajka na stole našeho poslance upozorňovala všechny přítomné v EU, že za stolem sedí poslanec zvolený do EP čs. voliči, který se zná k republice i k českému národu, který cítí s republikou, jejíž zájmy mu nejsou cizí.

A tak nám zcela přirozeně z předcházejícího vyplývá otázka, zda páni poslanci Pexa (zvolený na kandidátní listině Pirátů) a Zdechovský (KDU) patřili k těm, kteří bránili naše státní vlajky před jejich potupným odhazováním do odpadu nebo mlčky vše strpěli jako kdyby se nic nestalo? Ještě horší by bylo, z hlediska ČR, kdyby ani státní vlajku na svých pracovních stolech neměli. Pokud je nám známo, jmenovaní poslanci na obranu čs. stání vlajky nevystoupili. Takže i podle toho víme, kam je zařadit.

Když však se v EP a vůbec v EU šikovaly protibabišovské falangy, nechyběli v jeho řadách ani poslanci Pexa a Zdechovský. Dali průchod své fantazii a ve svých verbálních projevech se dotýkali dobrého jména našeho premiéra a tím též poškozovali republiku, jak se o tom pan předseda vlády ČR, Ing. Andrej Babiš, zmínil. Nyní si pan poslanec Zdechovský ztěžuje, že mu přichází výhrůžné maily. Je to pochopitelné. Mnozí lidé za svým premiérem stojí. Pan A. Babiš je i předsedou hnutí ANO, nejsilnějšího politického subjektu v republice. Je proto zcela přirozené, že členové a stoupeni hnutí ANO svého předsedu brání. Je otázkou, jakou formou to dělají, co panu Zdechovskému píší? Za to však nemůže nést odpovědnost pan premiér Babiš.

Pan poslanec Zdechovský, nyní tak citlivý na to, že někdo vyjadřuje nesouhlas s jeho počínáním v EP, si měl včas uvědomit, že i jeho protibabišovská slova mohou mít u občanů republiky negativní odraz, s nímž se mu mohou „svěřovat“ třeba i maily.

Nesmíme však zapomínat ani na pana premiéra A. Babiše. Proto němu, proti jeho aktivitám směřovala verbální vyjádření obou poslanců. Samozřejmě, že i v republice jsou lidé, kteří poslanecká slova chápou jako senzační „odhalení pana premiéra a jeho protiprávních počinů.“ Jsou tedy atakem na předsedu vlády, dotýkají se jeho dobrého jména a vzhledem k tomu, že předseda vlády ČR patří k předním ústavním činitelům republiky, lze je chápat i jako útok proti republice. Pan A. Babiš se brání. Cítí se neprávem dehonestován.

Až si bude pan poslanec Zdechovský opětně stěžovat na výhrůžné maily, které mu chodí, nesmí zapomenout, co sám způsobil panu S. Babišovi, předsedovi vlády ČR, i republice. Pan Zdechovský by měl již dávno vědět, že nemá činit druhým to, co nechce, aby dělali jemu.

Nepřejeme si, my, věrní občané republiky, stoupenci demokracie, aby pod různými záminkami pokračovaly útoky proti našemu předsedovi vlády. Trvá to již několik let a konce není vidět. Přejeme si, aby již nikdo nikdy mu nebral jeho čas, který nutně potřebuje, aby mohl v klidu vykonávat svou ústavní funkci ve prospěch republiky a jejich občanů. V demokratických volbách získal A. Babiš svou premiérskou funkci, v demokratických volbách může být nahrazen některým z předních činitelů dnešní opozice. Pokud však jeho vyzyvatelé nejsou schopni ve volbách vyhrát, nemůžeme dopustit, aby se o to pokoušeli za použití nedemokratických metod a prostředků, neustálého osočování a tvrdé dehonestace.

Jsme přesvědčeni, že je nutné, aby zákon konečně účinně chránil republiku, naše ústavní činitele i státní symboly. S naší vlajkou šli čs. vojáci do boje, pod ní umírali, krváceli. Nikdo si nemůže dovolit ji házet do odpadu. Tak to posledně dělali Němci, když obsadili republiku.

Obracíme se na všechny poslanecké kluby, na jednotlivé poslance, aby vyvinuli potřebnou zákonodárnou iniciativu, a zajistili tak, jak tomu bylo i v dobách první Československé republiky, ochranu uvedených činitelů a hodnot.