Putin vystoupil před Federálním shromážděním – Rusko má zbraně, které jiní, nemají dojde ke změnám ústavy

Ruský prezident Vladimir Putin dnes tradičně vystupuje s prohlášením Federálnímu shromáždění Ruské federace. V něm promluvil o situaci v zemi, ekonomickém stavu země, sociálních tématech a v neposlední řadě o mezinárodní situaci ve světě. Nicméně hlavní obsah poslání spočíval ve změnách ruské ústavy.

Letos ruský prezident poprvé s poselstvím vystupuje již na začátku roku. Příčinou podle něj je velké množství úkolů, které je nutné v tomto roce splnit.

Na každoročním projevu jsou přítomni poslanci obou komor ruského parlamentu, ministři, někteří zástupci státních korporací a v neposlední řadě stovky novinářů. Letos poselství sleduje zhruba 900 ruských a zahraničních novinářů.

Většina projevu ruského prezidenta se letos týkala především sociálních a ekonomických otázek. Vladimir Putin zdůraznil pokrok ve zvyšování průměrné délky života, která za posledních dvacet stoupla z 65 na 73 let.

Spolu s tím ale přiznal i demografické problémy. Ty se mají řešit zvýšením příspěvků rodičům a zlepšení dostupnosti hypoték pro rodiny s dětmi.

Vystoupení se neobešlo ani bez otázky přepisování dějin 2. světové války, ke kterému podle Putina dnes dochází.

„Pro Rusko je 9. květen největší a nejsvětlejší svátek. Jsme hrdi na pokolení hrdinů a ceníme si jejich hrdinství. Naše paměť není jenom daň obrovské úcty hrdinské minulosti, ale slouží i naší budoucnosti, inspiruje nás a upevňuje naši jednotu. Máme povinnost bránit pravdu o vítězství,“ prohlásil Putin.

„Jinak co řekneme našim dětem, pokud se lež jako nákaza bude šířit po celém světě?“ položil si otázku Putin.

Jako jeden z nástrojů pro zachování úcty k historické paměti prezident navrhl vytvoření největšího komplexu archivních materiálů o 2. světové válce.

Kromě dokumentů má zahrnovat filmové i fotografické materiály, které budou přístupné nejen pro ruské občany, ale i pro obyvatele celého světa.

Loni Moskvu pobouřilo usnesení Evropského parlamentu, které označilo pakt Molotov–Ribbentrop za příčinu vypuknutí 2. světové války. Dokument nezmiňuje ani mnichovskou dohodu, ani množství smluv o neútočení a přátelství, jež uzavíraly evropské země s nacistickým Německem, včetně Polska i Velké Británie.

Kvůli rozdílné interpretaci příčin vypuknutí 2. světové války vypukla i diplomatická roztržka mezi Ruskem a Polskem. V prosinci Putin připomněl dohodu o nepoužití síly mezi Německem a Polskem z roku 1934. Dále připomněl roli Varšavy na dělení Československa v roce 1938.

Polsko vyjádřilo nespokojenost s Putinovými prohlášeními, který mimo jiné označil velvyslance Polska v nacistickém Německu Józefa Lipského za „antisemitskou svini“, když v roce 1938 souhlasil s německou myšlenkou vyhnat Židy do Afriky. Kvůli tomu si ve Varšavě předvolali i ruského velvyslance.

V lednu polský parlament přijal usnesení, v němž uvedl, že za vypuknutí 2. světové války je odpovědný rovným dílem Sovětský svaz i Německo.

Putin se stručně zmínil i o mezinárodních vztazích. Ruský prezident upozornil na nepředvídatelnou situaci na Blízkém východě a severní Africe. Regionální konflikty mohou přerůst ve vážné hrozby pro mezinárodní bezpečnost.

„Jsem přesvědčený, že nastal čas k vážnému a přímému dialogu o základu a zásadách stabilního světového řádu,“ pronesl Putin. „Rusko je otevřené k dialogu,“ dodal.

Vyzdvihl význam role OSN při řešení mezinárodních krizí. Podle něj pět jaderných mocností musí učinit vše možné pro zajištění míru a bezpečnosti ve světě.

„Tyto národy musí odstranit předpoklady pro globální válku, vytvořit obnovené přístupy pro zajištění stability, které budou v plném rozsahu brát v úvahu současné aspekty mezinárodních vztahů,“ prohlásil ruský prezident.

Putin zdůraznil, že Rusko nikomu nevyhrožuje ani nic nevnucuje. Nicméně podotkl, že kroky pro posílení národní obrany byly nezbytné, ale i dostatečné.

Ruský lídr uvedl, že Rusko vyvinulo zbraně, které jiné země zatím nemají. Proto ruská obrana je zajištěna na desítky let dopředu. Díky tomu se může Rusko soustředit na domácí rozvoj.

Hlava ruského státu ale varovala, že země „nesmí usnout na vavřínech“ a musí nadále analyzovat, co se děje v této oblasti jinde ve světě a pracovat na „bojových kompletech a systémech budoucích generací“.

Ruský prezident podotkl, že poprvé za celou historii jaderných zbraní, včetně období studené války, Rusko nikoho v této oblasti nedohání, ale je světovým lídrem. Podle něj další země tyto zbraně teprve vyvíjí.

V roce 2018 ve svém projevu před Federálním shromážděním Putin oznámil, že Rusko zahájilo aktivní fázi zkoušek nové mezikontinentální balistické střely Sarmat. Putin dále uvedl, že země má i hypersonické zbraně. Jedná se o strategický raketový komplet Avangard a letecký komplet Kinžal. Ohlásil úspěšné dokončení vývoje bezpilotní jaderné ponorky, bojových laserů a střely s plochou dráhou letu na jaderný pohon Burevestnik.

Loni Federálnímu shromáždění oznámil, že Rusko vyvinulo hypersonickou raketu Cirkon pro válečná plavidla, která bude moci letět rychlostí Mach 9 (11 tisíc km/h).

Ruský prezident zdůraznil, že země má stabilní makroekonomický základ a oproti mnoha zemím se může pochlubit přebytkovým rozpočtem a suverénními fondy, které převyšují ruský dluh. Nicméně vyzval, že je nutné dosáhnout transformace ruské ekonomiky. Té je nutné zajistit prostřednictvím „průlomu“ v nových technologiích. Jedná se v první řadě o vývoj umělé inteligence, genetiky, výpočetní techniky, ale i energetických technologiích.

„Dnes mnohonásobně roste rychlost technologických změn ve světě a my musíme vyvíjet vlastní technologie a standardy, které předurčí budoucnost,“ uvedl ruský prezident.

Putin je přesvědčen, že Rusko dokáže v uvedených oborech zajistit průlom a stát se jejich lídrem. Jako příklad uvedl právě úspěchy ve zbrojním odvětví. K tomu je nutné, aby parlament schválil zvláštní „technologický balíček“.

„Jsem si jist, že zde dokážeme dosáhnout stejného pokroku jako v obranném sektoru,“ míní Putin.

Ruský prezident vyvrátil domněnky, že se chystají rozsáhlé změny ruské ústavy. Nicméně uvedl, že navrhuje zásadní změny. Ty se v první řadě bude týkat posílení role parlamentu, a to v první řadě při utváření federální vlády.

Dnes podle ústavy prezident dostává souhlas Státní dumy na jmenování předsedy vlády země a následně již samostatně jmenuje nejen premiéra, ale i místopředsedy vlády a všechny ministry.

Putin nyní navrhuje, aby jmenování premiéra a na jeho návrh vicepremiérů a všech federálních ministrů prováděla Duma. Prezident bude mít povinnost s rozhodnutím parlamentu souhlasit. Nebude tak moci odmítnout navržené kandidatury.

Rusko však i nadále má být zachováno jako prezidentská republika. To mimo jiné znamená, že prezident bude mít i nadále v rukou přímé velení ozbrojenými silami a systémem vymáhání práva. Hlavy silových resortů bude jmenovat prezident. Nicméně tak učiní až po konzultaci s horní komorou parlamentu.

Další důležitou změnou má být priorita ruské ústavy nad mezinárodním právem. Lidé, kteří mají důležité státní posty, nesmí mít jiné než ruské občanství či povolení k pobytu v cizí zemi.

Putin dále prohlásil, že souhlasí se změnou provize, podle které by prezident neměl zastávat více než dvě volební období „za sebou“. Toho v minulosti využil Putin, když po uplynutí dvou funkčních období přesednul do premiérského křesla a později potřetí kandidoval na úřad prezidenta. Z dnešního prohlášení Putina tak vyplývá, že jedna osoba nesmí zastávat úřad prezidenta více než dvě funkční období bez ohledu na to, zda za sebou nebo přerušovaně.