Článek byl uveřejněn v gruzínském vydání Gruzia i mir pod názvem Putinská epocha. Podle autora se znakem této epochy stalo vystoupení Vladimira Putina v Mnichově 10. února 2007, kdy prezident RF oznámil, že „s Kozyrevem se nezná, že má Rusko své národní zájmy a ode dneška se ve světě nemůže bez Ruska rozhodovat žádná důležitá záležitost“.

Role osobnosti ve světovém dění je ve staleté historii lidstva doložena. Dobu vlády velkých lidí potomci obvykle nazývají jejich jmény. Tak je pojmenováno období Alexandra Velikého, Julia Caesara, Petra Velikého, Napoleona, Stalina, atd.

Ale z obav z domácích i západních liberálů se při přehlídce na Rudém náměstí neodvažují nosit portrét vrchního velitele vítězné armády. Josif Stalin přesto novou epochu vytvořil. Přes 70 let svět relativně klidně bez velkých válek společně existoval podle vypracovaných pravidel a v hranicích určených na Jaltské konferenci. Zničení především této relativní hranice ve prospěch USA byl cíl domácích i zahraničních nepřátel Sovětského svazu. Neohrabaný Chruščov zpočátku snížil na úroveň anekdot o kukuřici Stalinem vytvořenou mocnost a po něm nastoupila epocha stagnace Brežněva, v níž Sovětský svaz využíval štědré dědictví Stalina. Zhroucení Sovětského svazu úspěšně dokončil agent západní rozvědky Gorbačov se svojí perestrojkou. Po krachu Sovětského svazu došla situace do takové absurdity, že ruský ministr zahraničí Kozyrev ohlásil z tribuny OSN, že Rusko nemá žádné národní zájmy.

V té době stačilo do Ruska šťouchnout a země s úžasnou kulturou a zdroji by se rozpadla na kousky, které by západní „demokraté“ vydrancovali. Avšak před občanskou válkou Rusko zachránil neznámý Vladimir Putin, nejprve předseda vlády a poté prezident. Čeho dosáhl: Milionová armáda byla tak demoralizovaná, že bylo těžké shromáždit 50 tisíc bojeschopných vojáků k normalizování situace v Čečensku ovládaném Basajevem. Vladimir Putin rychle zadusil požár občanské války v této zemi a zahájil postupné budování. Jak Groznyj vypadá nyní!

Politologové v té době nevěnovali pozornost něčemu důležitému. Ve stejný den, kdy se prezident Bush v Tbilisi při zvucích Bagdaduri vrtěl na jednom místě, byl prezident Putin na vojenské základně Gyumri (200 km od Tbilisi), kde se účastnil vojenské přehlídky. To nabyla náhoda. Bylo to určeno dvěma adresátům. Bushovi tím řekl: Tancuješ na majdanu, ale nezapomeň, že Tbilisi je ve sféře vlivu Moskvy. Druhé varování bylo určeno Tbilisi: Spojené státy jsou daleko, ale já jsem blízko a Američany do své zahrady nepustím.

Za znak putinské epochy považuji Putinovo vystoupení v Mnichově v roce 2007, když rozhodně prohlásil, že se s Kozyrevem vcelku nezná, že Rusko má své národní zájmy a že od nynějška nemůže být ve světě bez něj rozhodována ani jedna důležitá otázka.

Potom se v Rusku uspořádala televizní demonstrace nové vojenské techniky, kterou liberasti zesměšňovali. Byla to prý „propagandistická animace“, ale když tato „propaganda“ přesně zasáhla z Kaspického moře raketami Kalibr vojenskou základnu teroristů v Sýrii, skončily řečičky o propagandistické animaci.

Počítání Putinovy epochy musí začít tehdy, když z tribuny OSN promluvil k Američanům: „Chápete vůbec,co jste způsobili?“ a „bouchl za sebou dveřmi“, aniž by čekal na odpověď. Odletěl a druhý den, 30. září, zahájily ruské vojenské vesmírné síly bombardování teroristů v Sýrii. Tehdy dělilo teroristy od syrského prezidentského paláce 8 km. Zásluhou Ruska dnes kontroluje prezident Asad 90 % území země.

O putinské epoše svědčí i změny v ústavě Ruska, které zdrtily neoliberály ve světě. Ruské zákony budou mít přednost před mezinárodními. V ústavní normě bude ochrana historické pravdy, paměti předků, kteří předali ideály a víru v Boha. Spolu s tím se v nové ústavě píše, že manželství je pouze svazek mezi mužem a ženou.

Liberály, kteří si donedávna mysleli, že mají vítězství v kapse, to rozzuřilo. Jenže putinská epocha již začala. Znamená to, že nejméně na jedné sedmině světa se nebude neřestnost LBGT uplatňovat a pokud se my, Gruzínci, budeme chovat rozumně, potom se možná ke konci putinské epochy dočkáme územní celistvosti Gruzie.