Dnes 19:56 – Moskva/Minsk
Ruský prezident Vladimir Putin nechal vytvořit policejní zálohy pro nasazení v Bělorusku, jak ho požádal jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko. Tyto síly by byly nasazeny v sousední zemi, pokud by se tam situace vymkla kontrole. Takový okamžik ale zatím nenastal, řekl ve čtvrtek Putin v rozhovoru pro televizní stanici Rossija 24. Koordinační rada běloruské opozice se proti vytvoření ozbrojených záloh určených k zásahu v Bělorusku ohradila.
Ruský prezident Vladimir Putin Foto: Sputnik, Reuters
„
Alexandr Grigorijevič (Lukašenko) mě požádal, abych vytvořil určitou rezervu příslušníků bezpečnostních sil. A to jsem udělal. Ale také jsme se domluvili, že je nevyužije do té doby, dokud se situace nevymkne kontrole,“ uvedl Putin v rozhovoru.
„Dospěli jsme závěru, že nyní taková potřeba neexistuje, a já doufám, že ani existovat nebude. Proto tuto zálohu nevyužíváme,” poznamenal Putin podle agentury TASS o ruských policejních zálohách.
Kdo je Svjatlana Cichanouská aneb Jak se neznámá žena dostala do čela opozice Evropa
Ruský prezident předpokládá, že všechny problémy, které v Bělorusku vyvstaly, se budou řešit klidně v duchu ústavy a zákonů. „Vycházíme z předpokladu, že stávající problémy, které jsou dnes v Bělorusku, se vyřeší poklidným způsobem. Vycházíme z toho, že všichni účastníci tohoto procesu (politické krize v Bělorusku) budou mít dostatek zdravého rozumu, aby se našlo východisku v klidu, bez extrémů. Samozřejmě, že pokud lidé vyšli do ulic, je nutné to brát v potaz, naslouchat a reagovat na to,“ řekl.
Myslím, že bezpečnostní orgány v Bělorusku zasahují dostatečně zdrženlivě.
Putin připustil, že v Bělorusku potíže jsou: „To je očividné, jinak by lidé nevycházeli do ulic.”
Podle něj nejde o to, co se nyní v Bělorusku děje, ale o to, „co si někdo přeje, aby se tam stalo”. „Chtějí ovlivnit tyto procesy a dosáhnout takových řešení, které odpovídají jejich politickým zájmům,” dodal Putin, aniž by zmínil, o koho má jít.
„Mám-li být objektivní, tak si myslím, že bezpečnostní orgány v Bělorusku zasahují dostatečně zdrženlivě. Podle mého názoru se chováme mnohem zdrženlivěji a neutrálnější k událostem v Bělorusku než mnohé jiné země, evropské i Američané,“ doplnil.
Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice ke zprostředkování hladkého předání moci, se proti vytvoření sboru určeného k zásahu v Bělorusku ohradila: „Koordinační rada považuje za nepřípustné, aby se na území Ruské federace či jiného státu vytvořila ozbrojená uskupení určená k nasazení v Bělorusku. Odporuje to mezinárodnímu právu a postoji běloruské společnosti”.
Podle rady lze pasáží obranných smluv o poskytnutí pomoci spojeneckému státu použít jedině v případě ozbrojeného napadení, ale demonstrace v Bělorusku mají „výlučně pokojný charakter”.
V Bělorusku propukly protesty, když bylo oznámeno, že v prezidentských volbách, jež se konaly 9. srpna, opět jasně zvítězil Lukašenko. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšován a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic měst včetně metropole Minsku proto vyšly desetitisíce demonstrantů. Speciální policejní síly OMON proti nim v prvních dnech zasahovaly brutálním způsobem. K protestům se postupně přidaly stávky v řadě závodů.
Video zachytilo brutalitu běloruských policistů v antonu