Proč je válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií téměř nevyhnutelná

Sergej Maržeckij

17. července 2020

Vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem se nadále zhoršují. Mezi vojáky jsou již oběti, obě strany se navzájem obviňují z provokací a z další eskalace. Bez ohledu na prohlášení oficiálního Baku ohledně „20 % okupovaného území“, se již otázka netýká Náhorního Karabachu. Podle všeho chtějí válku všichni, a proto je prakticky nevyhnutelná.

Bojové střety probíhají stovky kilometrů od neuznané Republiky Náhorní Karabach. Nabízí se dojem, že stížnost na „anexi ázerbájdžánského území“ je jen výmluva. Kdo a proč si přeje, aby promluvily zbraně a znova se prolévala krev?

Malou vítěznou válku pravidelně potřebují vlády států majících vážné sociální a hospodářské těžkosti, aby tím sjednotili veřejnost proti vnějšímu nepříteli. Ázerbájdžán byl poškozen v důsledku „ropné války“ mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. Jeho rozpočet je ze 60 % závislý na prodeji ropy a uhlovodíky představují celkově 90 % veškerého vývozu. Rozpočet s vysokými náklady byl sestaven při ceně 55 USD za barel ropy. Kvůli poklesu světových cen ropy začala národní měna devalvovat a začaly se zvyšovat ceny. V tom spočívají všechny radosti surovinové ekonomiky.

Není vyloučeno, že ázerbájdžánskému vedení mohl někdo poradit řešit domácí hospodářské a politické problémy pomocí eskalace konfliktu s obvyklým nepřítelem, Arménií. Přitom mohlo mezi řádky být „poděkováno Kremlu“ za jeho neústupnost v dohodě OPEC+ v březnu. I v Jerevanu jsou síly, které nejsou proti malé válce s Ázerbájdžánem. Předseda vlády Pašiňjan má stále politický konflikt s opozicí.

Pravděpodobně by se všechno mohlo omezit na přestřelku v Náhorním Karabachu, jenže se do konfliktu zapojil další hráč – Turecko. Turecké ministerstvo obrany uvedlo: „Budeme dále pomáhat a podporovat ozbrojené síly Ázerbájdžánu proti Arménii, která uplatňuje dlouhá léta politiku agrese a nezákonné okupace ázerbájdžánské země.“

Turecký velvyslanec v Baku řekl: „Ázerbájdžán a Turecko pojí kultura a historie, Ázerbájdžán a Turecko jsou jeden národ a dva státy.“ To silně zvýšilo sázky ve hře. Již nejde o lokální konflikt o Náhorní Karabach, v němž je Rusko tradičním zprostředkovatelem. Je to otázka války dvou svrchovaných států a Turecko je na straně Ázerbájdžánu. Přitom je Turecko stát s druhou nejsilnější armádou a námořnictvem v NATO. Arménie je členem CSTO (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti), kde je útok na jednoho člena automaticky považován za útok na celý blok. Baku a Ankara postavily Kreml do krajně nelehké situace. Při pokračující eskalaci a zahájení bojových akcí proti spojenci CSTO bude muset Rusko Arménii bránit, čímž zničí své partnerské vztahy s Ázerbájdžánem a Tureckem. Jestliže by to Moskva neudělala, potom hodnota CSTO v očích ostatních členů padne. Tento "turecký gambit" připravil "přítel" Recep jako odpověď za Sýrii a Libanon. Převzato z Topcor.ru

Outsidermedia.cz