Prezident E. Beneš a tzv. Benešovy dekrety III

Prof. PhDr. Jaroslav Valenta, DrSc.

Dlužno se zmínit ještě o jedné publikaci, ačkoliv se přímo nedotýká ani otázky odsunu, ani prezidentských dekretů, poněvadž její výklad je ukončen r. 1939, pokračování už zřejmě nebylo napsáno. Patří sem však zcela nepochybně práce, která sice vznikla také ještě dávno před listopadem, části rukopisu tehdy kolovaly, vyšla však knižně přirozeně až po listopadu. Mezi historiky se jí obvykle, podle pseudonymu autorské trojice (tvořil ji historik, právník a lékař-psycholog, konečnou podobu dal textu třetí z autorů; představme si, že by se historik pokusil napsat "nový výklad" psychologie!) říká "Podiven".[27]. Vyšla v době, kdy hlad po dobré knize, která by pomohla např. středoškolským učitelům dějepisu orientovat se v řadě otázek nejnovějších dějin, byl vskutku palčivý. Podiven ovšem namísto toho předkládal pokus o drastickou generální revizi celkového pohledu na české dějiny od počátku 19. století do r. 1939. V jeho vidění to byl řetěz zásadních chyb, omylů a provinění, malosti české kultury, která se věnovala místo témat ušlechtile "všelidských" jen tématům přízemně "národním". Už zásadní chybou prý byla jazyková orientace raného českého národního hnutí (ač totožně byla orientována národní hnutí všech našich sousedů), měli jsme se prý orientovat na spekulativní a hybridní česko-německý zemský národ, historicky něco zcela nemožného. Čeští národní vůdci od Palackého a Havlíčka počínaje a Masarykem a Benešem konče byli povýšenecky diskreditováni (nejednou pomocí účelových polopravd nebo se zamlčením podstatných skutečností). Obec historiků práci takřka bez výjimek kategoricky odmítla, nejen pro množství faktografických chyb, ale právě pro naprostou nepodloženost oné tím kategoričtější, čím méně odůvodněné revize.[28]