Prezident Beneš měl pravdu

Dr.A. Stofanová

1.Prý se opět připravuje pochod na Brno, jako připomínka údajného násilného a krvavého „vyhnání“ Němců v květnu roku 1945. Je to pravda?

Je to pravda. Tento pochod však už není jedinou akcí, jak tomu bylo v počátečních letech. Stává se součástí „Festivalu smíření Meeting Brno.“ Koná se od 20. do 25.7. a od 4.do 14.9.Začal 20.7. diskusí s prezidentkou letošního festivalu Martinou Viktorií Kopeckou, farářkou církve evangelické, v Augustiánském opatství na Mendlově náměstí. Tam měl kněz P.Hověz informovat i o novém kostele na Lesné. Benediktinka F.Šimuniová a převor bosých karmelitánů P.Pola odhalili plán pouti smíření ze Staroměstského náměstí na Bílou horu. Je zjevné, že se událostí stále více chápe církev. Samotná pouť smíření z Pohořelic do Brna se bude konat až 12.září 2020.

2.Ale to nevadí, že tento termín je už úplně jiný?

Nevadí. Od svého vzniku jde o politické motivy. Mladé generaci se mají vrýt do paměti,že v r. 1945 se odsunem brněnským Němcům stalo velké příkoří a nenahraditelná škoda pro zánik multikulturního města Brna. A to Sudetoněmeckému landsmanšaftu /SL/ umožňuje nastolovat další požadavky, jak to vyjádřil B.Posselt v řadě vystoupení. Po roce 1989 se už podařilo narušit sebevědomí našich občanů tím,že nejsou schopni sami řídit svůj průmysl. Proto je v cizích rukou, včetně strategických surovin. Církve byly obdarovány majetkem. Dostávají finance, které využívají k dalším nákupům. Šlechtě bylo také mnoho i protizákonně vráceno. V rozparcelování naší země zbývá už jen překonat výsledky Postupimské konference a zrušit tzv. Benešovy dekrety. Oficiální cestou to nejde,je třeba se obracet na politicky spřízněné duše v ČR. K tomu všechny akce za podpory nic netušící mládeže směřují. Ta si nevědomky podřezává pod sebou větev své národní suverenity a budoucnosti.

3.Kdo vlastně tento pochod organizuje? Má podporu brněnského kraje a města Brna?

Taktikou je využívat stále více institucí. Z oficiální stránky cituji:“Jeho program přinese na třicet diskusních a kulturních pořadů zabývajících se tím, jak moc je pro naši společnost důležité, abychom byli vyrovnáni s vlastní minulostí, abychom znali své kořeny a mohli tak pevně zakotvení čelit výzvám současnosti. Jakým výzvám současnosti máme čelit? O jakou znalost svých kořenů jde? Nikoho z organizátorů nenapadlo zařadit do akcí besedy o tom, jak působili brněnští Němci v Brně v době okupace, jaké bylo vzájemné soužití s českým obyvatelstvem v průběhu staletí. Festival se koná pod záštitou jak hejtmana kraje, tak pod záštitou primátorky města Brna. Podle plánovaných akcí jde o oživování jen některých historických událostí.

4.Připomeňme si, proč vlastně se ten připomínaný „pochod“ uskutečnil…

Po roce 1989 se změnou politického a hospodářského uspořádání vycítil SL svoji šanci, když z úst prezidenta Havla zazněla omluva tzv. sudetským Němcům za odsun. Proč? Sám Richard von Weizsacker při příležitosti 40.výročí konce 2.sv. války uznal, že odsun německého obyvatelstva nezačal v r.1945, ale už rokem 1933, když řekl:“ “Sudetoněmecké hnutí se pod vedením Henleina-podněcovaného z Berlína-stalo pátou kolonou třetí říše v ČSR.“A ten zmíněný Henlein prohlásil 15.9.1938:“Český národ ukázal celému světu s konečnou platností, že je nemožné s ním žít v jednom státě...Chceme domů, do říše...“Pro SL historie začíná až v r. 1945 jejich odsunem. Účelově si vybrali „divoký odsun“ brněnských Němců z Brna do Pohořelic. Ano, tento odsun byl předčasný a špatně logisticky zajištěný. Najdou však brněnští Němci odvahu k zamyšlení nad vlastními činy? Kdo zničil multikulturní Brno? Od r.1851 až do vzniku ČSR v r.1918 byli všichni starostové Němci. Se vznikem se nikdy nesmířili. V r.1938 vzniklo mezi nimi davové šílenství usilující o připojení Brna k říši hned po Mnichovu. V jedné z rezolucí tehdy mezinárodní rozhraničující komisi v Berlíně,v jejímž čele stál von Weizsacker,otec pozdějšího prezidenta NSR, byli brněnští Češi svými brněnskými Němci označeni za přivandrovalce a české Brno prohlašováno za nic neznamenající společenství domovníků a služek. Umožnili odeslání 9 397 většinou německy mluvících Židů a také v Brně plně asimilovaných Romů do koncentračních táborů a na smrt. Historie je zdokumentována, aby nemohli vršit lži a polopravdy mládeži. Ještě 17.a 18.4. 1945 bojovala na přístupech k městu německá domobrana - Volksturm za iluzi pangermánské hegemonie nad Evropou. Multikulturní Brno, jak rádi zdůrazňují organizátoři pochodu, nezničili Češi, ale sami Němci. Mluví o kolektivní vině a zapomínají na kolektivní zodpovědnost. Po porážce neudělali nic pro nápravu křivd. Většina mužů, kteří neuprchli včas, přešla do ilegality a přes den se skrývali v lesích. Chyběl jakýkoliv přehled. V rozbombardovaném městě chybělo vše, od základních potravin, bytů, lékařského materiálu... A přitom to museli představitelé města zajistit i běžencům z koncentračních táborů a pod.

5.Jak to s ním nakonec dopadlo?

Je třeba se zmínit jak k rozhodnutí došlo. 27.dubna, den po osvobození byl ustaven Národní výbor pro Velké Brno. Na to byli nejlépe připraveni komunisté. Těm připadlo 2/5 míst podle Košického vládního programu. Komunisté měli v NV 12 míst,6 sociální demokraté, 6 národní socialisté, 4 lidovci a 2 nestraníci. Předsedou se stal Vladimír Matula /KSČ /, prvním náměstkem Josef Podsedník /nár. socialista /, dalším Stanislav Šulc / sociální demokrat / a František Plíšek /KSČ /. 12.května 1945 byl zvolen rovným obsazením 12 členný Zemský národní výbor, jehož předsedou se stal František Loubal / národní socialista /.Všichni byli pod velkým tlakem nespokojeného městského obyvatelstva, které sotva oslavilo osvobození, muselo nadále čelit nedostatku všeho. Němci měli svoje zásoby a bydleli často i v bytech zabraných po Židech.29.května na jednání NV pro Velké Brno vedené J. Podsedníkem byla odsouhlasena rezoluce Klubu národních socialistů, s příkazem svého politického vedení, řešit radikálně otázku Němců.30.května oznámil předseda ZNV F.Loubal do Pohořelic, Modřic, Moravské Nové Vsi, Mušova a Mikulova, že...z rozkazu NV pro Velké Brno mají být brněnští Němci vyvedeni za hranice města.Původní plán, rozmístit německé obyvatelstvo mezi německé sedláky, aby se o ně postarali a Brnu se ulevilo. Následný chaos však zapříčinil i neuvážený přechod do Rakouska a způsobil diplomatické spory. Kritika se dostavila jak od velitelství Rudé armády, které obvinilo F.Loubala z plné zodpovědnosti, tak od krajského tajemníka KSČ. Tolik jen pro stručné vyjádření složitého období, podrobnosti jsou v dobových dokumentech.30.května tak došlo k onomu pochodu brněnských Němců do Pohořelic, který je neustále využíván SL jako klacek na české obyvatelstvo. Samotný pochod je ovšem opředen neskutečnou řadou fabulací a lží s cílem, aby se z Čechů stali viníci a odsunutých nevinné oběti. Operuje se kolektivní vinou, pochodem smrti a násilím na nevinných starých lidech, ženách a dětech. Zatajuje se, že už v průběhu měsíce května pracovala v Brně komise německých antifašistů, která prověřovala podání svých německých spoluobčanů o jejich bezúhonnosti. Z cca 20 tisíc určených k pochodu bylo vyňato 575 osob pro zdravotní nezpůsobilost, 1226 po ověření žádosti vynětí z opatření o Němcích, 853 práceschopných německých mužů bylo ponecháno na odstraňování válečných škod. Je třeba dodat, že hodně uteklo z města před příchodem Rudé armády.

6.Bylo skutečně jeho výsledkem stovky mrtvých zabitých těmi, co je odváděli?

Nazývat tuto událost, jakkoli byla unáhlená a špatně zajištěná pochodem smrti je velká troufalost a drzost. Žádné násilí,střílení a ubíjení k smrti se nekonalo. Přímí účastníci pochodu z té doby si stěžovali vytvořeným komisím na namáhavý pochod, horko, nedostatek vody. Ano, voda byla kontaminována po bojích ještě neobjevenými rozkládajícími mrtvolami lidí i zvířat. Úplavice ohrožovala všechny. Velký počet lidí na stejném místě byl živnou půdou pro její rozšíření. Všech 455 mrtvých je zdokumentováno. Kromě menšího počtu úmrtí na zástavu srdce u starých lidí, většina i přes povolanou lékařskou pomoc z Brna,umřela právě na úplavici.

7.Proč vlastně dnes si tento pochod určitá skupina lidí připomíná? Neměly by se spíše připomínat popravy v Kounicových kolejích? Protože mládež o historii Brna nic neví, mnozí ani z Brna nepochází. Pokud bychom udělali anketu, co ví o soužití Čechů a Němců v Brně, jsem přesvědčena, že by nevěděli ani o popravách Čechů za okupace v Kounicových kolejích, natož hlubší souvislosti. Dostává se jim účelově upravená historie. Znám to z diskusí na Facebooku. Na akcích v Kounicových kolejích se neobjevují. Jsou zásobováni knihami německé provenience a přesvědčeni,že svědectví, zhusta až po r.1990,jsou pravdivá. Před výsledky bádání českých historiků a dobových dokumentů jsou varováni. Jsou z doby „totality“ a proto jsou neobjektivní. Jsou přesvědčeni, že odsun byla obyčejná msta Čechů a z Brna byli vyhnáni všichni Němci bez rozdílu. Asi by byli překvapeni předložením dobové statistiky. K 1.březnu 1946 mělo Brno přesto 15 363 německých obyvatel. Tento počet nevysvětlí ani to, že z pohořelického tábora bylo vráceno 6-7 tisíc lidí zpět do Brna. I po odsunu 6 111 občanů podle Postupimské konference v r.1946 jich žilo v městě Brně k 20.září 1947 celkem 7 923. Byli to němečtí antifašisté, žadatelé o československé státní občanství přeživších německy mluvících Židů apod. Msta? To jim vsugerovávají ti, kteří si přejí zrušení Benešových dekretů a věří, že díky mladé generaci se jim to podaří.

8.Jak se za války chovali k Čechům brněnští Němci?

Tak to se stručně vypsat nedá. Vyšly desítky knih, pamětí,jsou tisíce dokumentů. I jako rodilá „Brňačka“ bych mohla poskytnout příběhy z vlastní rodiny. Ale fakta. Vězením v Kounicových kolejích od 4.ledna 1940 do 19.dubna 1945 prošlo na 35 tisíc antifašistů z Brna,Moravy i Čech. Většina z nich byla deportována do koncentračních táborů,část z nich byla popravena na místě. Jen po nástupu R.Heydricha bylo od 28.9. do 19.11.1941 popraveno 142 občanů. Po atentátu bylo v době od 20.5. do 3.7.1942 popraveno 395 mužů a žen-denně 11.Když popraviště nestačilo, tak bylo zřízeno další na tzv.“písečku“,kde se konaly popravy střelou do týla. Ještě začátkem dubna 1945 byl takto popraven i 11letý Miloš Prudil se svými rodiči. Veřejně přístupné popravy se staly zábavou pro brněnské Němce. Hojně byly navštěvovány „těmi nevinnými“ německými ženami. Popravy byly doprovázeny smíchem z vraždění „české verbeže.“ A požadovaly přídavek. Kromě Kounicových kolejí byly ještě věznice na Špilberku, Cejlu, Pod kaštany a další. K výstavbě plánované vedle sídla gestapa už naštěstí nedošlo. Co říci víc.

9.Brno je jedním z českých měst, které oficiálně navštívil Berndt Posselt v doprovodu Otto Habsburka. Byl dokonce provázen předsedou ODS Fialou. Město se dokonce stalo jedním z těch, které byly v Augsburgu na Sudetoněmeckém sněmu loni jmenovány, kde by se někdy příště mohl konat ten příští. Jak tuto informaci chápou sami Brňané?

Ti co znají historii s odporem. Jak plyne čas, situace se mění. Ještě v roce 1996 při prvním pokusu o vyjádření omluvy, byla koalicí ODS, lidovců ..ustanovena vyšetřovací komise, násilí neprokázala a případ odložila. V roce 2000 s výzvou k omluvě vystoupilo Sdružení mládeže pro interkulturní porozumění. Opět byla vytvořena komise, opět vedení města reagovalo odmítavě. Až v roce 2015 si stále opakované lži o odsunu našly svoje zastánce i na Zastupitelstvu města Brna. Koalice složená z hnutí ANO, Žít Brno s podporou Pirátů, KDU-ČSL a strany zelených, podpořená ještě TOP09 a v čele s primátorem Petrem Vokřálem /ANO / přijala 19.5.2015 „Deklaraci smíření a společné budoucnosti“.Akt smíření pojala politická reprezentace přijetím všech nesmyslů o kolektivní vině, pochodu smrti, aktu pomsty, jak ho líčí SL a jeho spojenci. A od té doby se konají akce Meeting Brno s podporou vedení města, tedy i ODS.

10.A dělá se něco proti tomu?

Přijetí deklarace a následné aktivity včetně tzv. Pochodu smíření z Pohořelic do Brna, který má naznačovat návrat brněnských Němců zpět, vyvolal vlnu odporu a aktivizaci vlasteneckých organizací. A ta trvá. Dopisy,rezoluce, veřejné protesty na Zastupitelstvu i veřejnosti,konference a semináře historiků i vlasteneckých organizací díky „objektivitě“ našich sdělovacích prostředků zůstávají širší veřejnosti málo známé. Uvedu tedy alespoň dva. 8.12.2015 byla předložena zástupcem podepsaných občanských organizací primátorovi Antideklarace. Odpověď brněnského primátora Petra Vokřála / č.j. MMB/462330/2016 ze dne 5.1.2016 na Antideklaraci je bohužel poplatná charakteristickému a určujícímu smyslu vlastní „Deklarace smíření a společné budoucnosti“.Ve stanovisku Regionální skupiny Klubu společenských věd k odpovědi primátora stojí mimo jiné:“...Deklaraci nelze posuzovat a hodnotit izolovaně od dlouhodobých záměrů a cílů SL, stanovených a vyjádřených plénem sudetoněmecké rady dne 7.5.1961 / proslulých 20 bodů/. Zopakujme si, že dlouhodobým oficiálním přístupem SL stále je zejména „zrušení tzv. Benešových dekretů“…..Oba vyslovené záměry Deklarace tj. Smíření a společná budoucnost jsou tudíž jen irelevantním politickým konstruktem snažícím se vyvolat oboustranné jednání a ze strany zástupců SL dále pronikat na českou politickou scénu. Toto úsilí je přinejmenším v rozporu se smyslem „Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi ČSFR a SRN „ z února 1992 a „Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji“ z 21.1.1997.Už z názvu obou smluv totiž vyplývá, že jejich uzavřením muselo předcházet vzájemné smíření, resp. usmíření z obou stran.“ “26.11.2017 se MěV KSČM v Brně obrátil otevřeným dopisem ke všem občanům města Brna. Cituji: “Potřebnou vzájemnou důvěru nelze znovu získat podobnými akcemi, jako je Meeting Brno, pochod Pohořelice-Brno nebo zvaním představitelů sudetoněmeckých organizací do Brna. Naopak připomínání těchto událostí je oživováním všech těch událostí, které odsunu brněnských Němců předcházely...Tímto otevřeným dopisem se proto obracíme na všechny občany Brna s výzvou:nenechme si připomínáním Německého domu, pochodu Pohořelice-Brno, akcemi v rámci programu Meeting Brno a dalšími akcemi plánovanými představiteli města Brna ve spolupráci se zástupci SL překrýt pravdu o událostech spojených s 2.sv. válkou. Nenechme si vzít hrdost na vznik Československa v roce 1918, které národnostní menšina Němců nikdy za svou nepřijala. Nenechme si vzít důstojnost občana České republiky.“Co říci závěrem? Předvídavost E. Beneše, že viníci opět přijdou s očišťovací akcí, aby přešli do útoku, se naplňuje. Z jeho známého projevu cituji: „Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou.“ To měl na mysli i Julius Fučík, když na konci své Reportáže psané na oprátce uvádí:“Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!“ A SL v Sudetendeutsche Zeitung 27.3.1986 vyjádřil jasně:„Co chceme:Vrácení sudetoněmeckého území sudetským Němcům, nic více, ale také nic méně.“

Přišlo e-poštou