Pražští vojenští povstalci vlasovce nechtěli

V rozvařeném guláši mýtů, čtvrtpravd, a nesmyslů o vlasovcích v rámci Květnového povstání českého lidu, zcela zanikl historický fakt o nevůli pražských bojovníků proti německým okupantům přijímat vlasovce jako spojence v boji. Velice přesně to dokumentoval autor Stanislav Zámečník v knize o českém odboji a národním povstání v květnu 1945 ( Zámečník St., 2006,s.118–121.) Odkazuje též na práci profesora St. A.Auského o vlasovcích v Čechách (Auský St.A., 1992,s.90). Uvádí tyto dobové reálie:

Ustavující schůze vlasovovských zrádců SSSR se konala na území protektorátu 14.listopadu 1944 v Praze na Hradčanech ve Vladislavském sále. Jejich štáb měl sídlo v Karlových Varech v hotelu Imperial. Do jara roku 1945 vlasovci KONR ("Komitétu pro osvobození národů Ruska" – části ROA) vycvičili a vyzbrojili dvě divize jednak z dobrovolců z německého zajetí, jednak z jednotek začleněných ve wehrmachtu a WaffenSS. Autor líčí osud 600. divize vlasovců, která se účastnila povstání pod gen.Buňačenkem. Původně měla obsadit sovětské předmostí na Odře, ale po neúspěchu stažena k Děčínskému Sněžníku. Buňačenko ovšem měl v operačních plánech vážné neshody s maršálem Schörnerem. Vlasov postupoval opačně, než chtěl Schörner – a to po levém břehu Vltavy na Beroun,kde očekával příchod Američanů. V prvních květnových dnes vlasovci dospěli na Rakovnicko a Lounsko, značně opilí z ukořistěných cisteren lihu. Na nádraží Louny došlo k přestřelce mezi vlasovci a esesmany, mrtví na obou stranách. Přitom v dalších pochodech šířili letáky, kde hlásali, že jsou proti Hitlerovi i Stalinovi současně. Kontaktovali se s československými důstojníky Rendlem, Gen.Fišerou a Bartošem. 5 května vlasovci postupovali na Prahu z Berounska, Kladenska a Příbramska. Ve 23.hod. informovali čs.důstojníci gen.Kutlvašra, že vlasovci v Radotíně žádají o informaci,zda mají postupovat dál.

Gen. Kutlvašr vlasovce rázně odmítl :"Vlasovci nejsou československou armádou ,naopak jsou součástí německé, a proto se jich výzva netýká" (Zámečník,l.c.119.).

Přesto později čs.rozhlas údajně volal vlasovce v ruštině.

6.května vlasovci ostřelovali zámek Zbraslav, poté přes Zlíchov,Modřany, Bílou horu a Ruzyň se postupně dostali přes Chuchli a Motol ke Smíchovu. Rozhlas upozorňoval na odlišnost vlasovců pouhou nášivkou ROA od německých uniforem wehrmachtu. Česká národní rada vlasovce ignorovala, pouze gen Kutlvašr při rekapitulaci vojenského stavu údajně prohlásil:

"Vlasovci byli dost vlažní a je třeba brát je s reservou". (L.c.)

V 18.hod. (6.května) na velitelství Bartoš byli plk.ROA Archipov, plk.Heřman a pobočník Sokolov a navrhli postup tří pluků vlasovců v pražských čtvrtích, chtěli maximální publicitu a stěžovali si na čs.rozhlas, že je nezveřejňuje dostatečně.

7.května v 5.58 rozhlas vyslal výzvu "hlavního stanu gen.Vlasova" Němcům, že chtějí kapitulaci s tím,že "Praha je obklíčena vlasovskými vojsky" (??!!)

V 9.45 se ČNR od vlasovců v rozhlase distancovala,v češtině,angličtině a ruštině,

že akce vlasovců jsou jejich samostatné akce, že ČNR nemá s vlasovci žádnou vojenskou ani politickou úmluvu....

I Američané a Britové se od vlasovců distancovali.

Politické cíle vlasovců byly v rozporu s politickými cíly ČNR,vzhledem k legitimní podřízenosti Košické vládě.

Dokonce zástupce emeritní londýnské vlády z Londýna Hubert Ripka osobním apelem varoval:

"Pozor na kolaboranty a zvláště na některé ruské důstojníky–zrádce, kteří by se chtěli v poslední chvíli bojem proti Němcům zachrániti. Odmítejte jejich pomoc,

i kdyby se momentálně jevila nezbytnou!" (l.c.121.).

8.května vlasovci odešli na západ, někteří bojovali Pod Jezerkou a na Smíchově. Odešli proto,aby se zachránili před sovětskou armádou. Američané je však odmítli brát do zajetí...

Středně jedovatá poznámka na adresu starosty Řeporyj:

Odmítnutí vlasovců generálem Kutlvašrem si "pan dějepisný neandertálec"

zajísté na svou lžidesku zaručeně nedá...

Auský St.A: Dobrovolníci a druhá světová válka.Ustašovci, Vlasovci, Banderovci...Petrklíč 2007,s.194–219.

Auský St.A:Vojska generála Vlasova v Čechách, Praha 1992, s.9O ad.

Zámečník St.: Český odboj a národní povstání v květnu 1945, s.118–121.

Auský St.A.: Kozáctvo.Poslední nástup a zánik, Praha MF 2003. (Vše o kozáctvu v rámci wehrmachtu, Waffen SS, ROA a dalších útvarů)