Kvůli pandemii koronaviru byly berlínské oslavy konce 2.světové války zrušeny, Angela Merkelová a Frank–Walter Steinmeier 8.května na Den osvobození pouze položí věnce u Památníku obětem války a diktatury a hrobu neznámého vojína.
Rudoarmějci s rudou vlajkou na Bundestagu

Položení věnců nahrazuje dříve plánovaný větší obřad, za účasti zahraničních diplomatů a mladých lidí, a řadu akcí, včetně umělecké instalace dokumentující poslední dny války a sledování cesty k demokracii.

Některé fasády ve středu Berlína nesou stopy po kulkách, jsou připomínkou toho, že Hitlerova Třetí říše skončila ničivou porážkou, ne osvobozením, které je dnes oslavováno.

„Dnes můžete říci, že jsme byli osvobozeni od nacistické diktatury, ale většina Němců byla poražena. Byli to pachatelé, ne oběti nacismu,“ uvedl Bjoern Weigel, kurátor uměleckého projektu „75. výročí konce války“.

„Musíte se podívat na tuto diferenciaci, abyste se vyhnuli mýtům o obětech," řekl Bjoern Weigel.

Bitva o Berlín, kde bojovaly tanky Rudé armády, dělostřelectvo a pěchota v ulicích města v dubnu a květnu 1945, proměnila nacistickou metropoli na trosky.

Byla to jedna z nejkrvavějších bitev války. Včetně útoků na obklíčení Berlína ze Seelow a Halbe zemřelo více než čtvrt milionu lidí, říkají historici, přestože odhady se liší a oběti se objevují každý rok.

Němci bojovali i poté, co Hitler spáchal sebevraždu 30. dubna a berlínská posádka se vzdala 2. května.

„V roce 1945 se ne všichni Němci cítili šťastní. Pro mnohé to byla katastrofa,“ řekl Joerg Morré, ředitel německo–ruského muzea v Karlshorstu, kde byla podepsána bezpodmínečná kapitulace.

První boje v předměstích Berlína začaly již 21. dubna. Vojska 1. běloruského a 1. ukrajinského frontu začala přímý útok na město Berlín 25. dubna. Do 29. dubna dobyla podstatnou část Berlína a pronikla do středu města.

Adolf Hitler a jeho novomanželka Eva, rozená Braunová,30.dubna po poledni spáchali sebevraždu. Jejich těla byla následně spálena a zakopána blízko bunkru. Za Hitlerova následníka byl jmenován podle závěti admirál Karl Dönitz, který začal formovat novou vládu ve Flensburgu poblíž dánských hranic. Ještě týž den ve 22 hodin vztyčili dva rudoarmějci sovětskou vlajku na kupoli Reichstagu. 2. května se generál Weidling rozhodl beznadějný boj ukončit a berlínská posádka se vzdala.