Již delší dobu se mluví o tom, že opodemokraté, mezi něž zahrnujeme i piráty, za sebou nic pozitivního nenechají. Do nedávné doby se jejich aktivity zaměřovaly zejména na některé politiky. Především všemi silami tlačili na premiéra A. Babiše. V klidu nenechávali ani pana prezidenta M. Zemana. Útočili i na další ústavní činitele. Vše zpravidla prohrávali. Hlasování v parlamentu jakbysmet. Někdy i s velkou ostudou.

Když zjistili, a to dokonce sami, že takto to dál nepůjde, nechali vyrůst vedle sebe milionchvilkaře. Těm se protestní akce „daří“. Ovšem je tady jedna zdánlivá maličkost. Nemají nic společného s demokracií. Demokraté počítají hlasovací lístky ve volbách. Bratři kočičí packy počítají lidi na akcí, z nichž ovšem žádný zastupitelský mandát nemůže vzniknout. Vbrzku chtějí demonstrovat proti dr. Křečkovi, který byl řádně parlamentem zvolen do funkce ombudsmana. Ale to jim nevadí. Prostě se jim dr. Křeček nelíbí a tak na svých demonstracích mu dají pořádně zabrat. Jistě ne méně, než dříve těm ostatním. Ale velmi pravděpodobně s tímtéž výsledkem. Zakřičí si… a rozejdou se.

Ale pozor! Unikají nám již další aktivity opodemokratů, zvláště v Praze, kde vládnou. Co všechno v posledních několika měsících stačili? Rozhodli o stěhování pomníku maršála Koněva z Dejvic. kolik frašek kolem něj sehráli, snad nelze ani spočítat. Náhradou za něj postaví v Řeporyjích pomník vlasovcům. Jak tvůrčí, jak vlastenecké!
Na Staroměstském náměstí nám opět chtějí vztýčit „Mariánský sloup“. Musí nám přece připomínat „slavnou minulost“. Popravu 27 českých pánů, okradení českých evangelíků, šlechticů i měšťanů, a jejich vyhnání ze země. Majetkové poměry v zemích Koruny české se díky Habsburkům a jejich českým pomocníkům změnily zcela nevídaným způsobem. Naše bohatství se přelilo do cizích rukou, nové katolické šlechty a zejména do bezedných kas rodu habsburského. A žádné restituce této zlodějny se netýkaly.

V Praze 6 má vyrůst nový pomník Marie Terezie. Do podzimu má být hotový. Och, jak zaplesá srdce každého Čecha! Pomník císařovny konečně i u nás. Jistě bude doprovázen instalovanou bronzovou deskou, v níž budou zásluhy „naší“ panovnice vyzdviženy. Doufejme, že nebude opomenuto, že to byla právě Marie Terezie, která nám prohrála ve válkách s Pruskem téměř celé Slezsko, a to dokonce i za českou krev a české peníze.

Nedaleko odsud však je stále prázdné místo po pamětní desce paní Hany Benešové, která byla v roce 2005 instalována na domě, kde jako vdova léta žila. V r. 2012 však byla „odborně sejmuta“, aby mohla být provedena rekonstrukce domu a fasády. Je rok 2020. A dodnes pamětní desku paní Hany Benešové postrádáme. Píšeme o tom pánům starostům z MČ Prahy 1. Dokonce jsme je upozornili, že již nějaký rok mají sloupy na své vnější straně fasádu hotovou. Vnitřní strana sloupu, kde pamětní deska byla, potřebuje pár hodin práce a mohlo by dojít ke slavnostní instalaci pamětní desky za účasti veřejnosti. Dojde k tomu v nejbližších měsících? Nebo bude tato deska sdílet osud pamětní desky, která připomínala Pražanům a všem dalším podíl Rudé armády na osvobození Prahy? Nerozhodl o ní zcela náhodou pan primátor Hřib v době, kdy nová fasáda na Staroměstské radnici byla hotová, že deska nově instalována nebude? Jaký státnický čin vykonal tím pan primátor?

Ale jsou i další „pomníkové akce“. Co znovu vystavit sochu maršála Radeckého? Ale v současnosti se opodemokraté již dali i do dalších činností. Chtějí náměstí před ruskou ambasádou poctít jménem Borise Němcova. Mají velkou oporu údajně v tom, že asi 4,5 tisíce občanů Prahy si to přeje. Kdyby „naši ultraliberální konšelé“ skutečně dali na petice, nechť se svou demokratičností závazně veřejně pochlubí. My jim můžeme dodat petici s větším počtem podpisů, než na jaký se odvolávají. A na přejmenování náměstí můžou pak zapomenout. Ale dá se těm pánům ještě věřit?

Takže odstranění některých pomníků, pamětních desek, vybudování nových pomníků, soch, přejmenování některých náměstí, ulic – to vše zbude v Praze po vládě opodemokratů. Ale jak dlouho?