Policie obvinila Jakeše, Štrougala a Vajnara kvůli střílení na hranicích
26. 11. 2019, 11:20 • Aktualizováno 26. 11. 2019, 13:27
jas, Novinky
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil trestní stíhání někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, předsedy vlády Lubomíra Štrougala a někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara kvůli možnému zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti se střelbou proti lidem, kteří chtěli opustit Československo.
Trojice vrcholných politiků, kteří jsou ve věku od 89 do 97 let, si podle policie byla vědoma, že Československo se přijetím Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1968 zavázala k jeho dodržování. Úmluva zaručovala například právo každého člověka svobodně opustit svou zemi a vstoupila v platnost v březnu roku 1976.
„Československé vnitrostátní předpisy však tuto možnost prakticky vylučovaly. V důsledku nelegálních přechodů státní hranice tak docházelo k úmrtím a závažným zraněním osob, které při samotném útěku nikoho neohrožovaly,“ připomněla policie s tím, že obvinění byli o těchto incidentech informováni a z titulu svých funkcí mohli tragédiím zabránit změnou právních předpisů, což však neučinili.
Jelikož jde o trestné činy, které nelze promlčet, zahájila policie stíhání mužů pro zvlášť závažné zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim v případě odsouzení hrozí trest od dvou do deseti let, informovala v úterý mluvčí policejního prezidia Lenka Sikorová.
Nově objevené dokumenty
Dozorující státní zástupce Tomáš Jarolímek na dotaz ČTK doplnil, že stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. Prověřování souvisí s trestním oznámením, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí.
Za mrtvé na hranici hrozí Jakešovi a Štrougalovi v Německu doživotí
„Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout,” uvedl a dodal, že stíhání souvisí s vyšetřováním v Německu, jehož justice řeší smrt čtyř východoněmeckých občanů, kteří v letech 1967 až 1886 zahynuli při pokusu o útěk do Německé spolkové republiky a do Rakouska.
Podle ÚDV bylo od března 1976 do konce roku 1989 na hranicích zastřeleno či roztrháno psy devět osob, uvedla ČTK. Celkem podle historiků zemřelo na československé hranici od roku 1948 nejméně 266 lidí.