Pátá kolona - znacizovaní Němci v Československu III.

Generál F. Moravec

Záležitost teď přešla z mých rukou do rukou šéfa hlavního štábu, který informoval vládu a presidenta. Dne 20. května, po vydání hesla "Altvater" německým rozhlasem, sešla se pražská vláda ve zvláštním zasedání a president Beneš nařídil aktivizaci k krytu a částečnou mobilizaci. V celku bylo vysláno do pohraničí 170.000 vojáků, aby udrželi pořádek a čelili jakékoliv nepřátelské akci. Všechny mosty a křižovatky v sudetském pohraničí byly hlídány, na silnicích byly rozestavěny překážky a vojáci obsadili pevnosti.

Tak se uskutečnila tak zvaná První československá krize. Reakce Prahy měla tehdy podporu Velké Británie a Francie, jejichž vyslanci v Berlíně, zřejmě pod vlivem informací dodaných britskou zpravodajskou službou, vyslovili oficiální protest proti soustředění vojenských jednotek na našich hranicích a prohlásili, že jejich země považují tuto situaci za velmi vážnou…

S příchodem vojenských jednotek demonstrace v Sudetech přestaly. Hulákající demonstranti, skandující "Sieg – Heil“, a pochodující husím krokem, plivající na policii a zahrnující ji nadávkami, zmizeli z ulic pohraničních měst. Britský vyslanec Praze oznámil Lordu Halifaxovi v Londýně, že se zdá, že rychlá akce pražské vlády překvapila sudetoněmecké elementy a za a zapůsobila na ně velkým dojmem.

Poněvadž tajné zpravodajské informace, jež ji předcházely, nebyly nikdy zveřejněny, byla tato akce nacistickými propagandisty několika národností charakterizována v té době jako československá "přehnaná reakce", jako "zkušební balónek“ vyslaný Prahou" nebo dokonce jako přehmat. Někteří pováleční autoři vyslovili otázku, zdali informace, které tehdy Praha měla k disposici, nebyly mylně ohodnoceny, protože zabavené německé dokumenty neobsahují žádné německé vojenské rozkazy ke květnovému útoku proti Československo.

Fakta jsou taková, jak jsem je tu popsal. Naše analýza situace a reakce naší vlády k ní byla víc než oprávněná: dokázala zastavit Hitlera. Pokus nacistů v květnu 1938 opakovat v Československu to, co udělali v Rakousku v březnu 1938, byl zmařen.

Hitlerova reakce na zkřížení plánu byla typická. Do Prahy byl poslán hněvivý protest, ve kterém se československá obranná opatření hodnotila jako nepřátelská akce. Aby tento postoj ještě více podtrhl, poslal Hitler věnec na hrob dvou sudetských Němců, zabitých českými četníky při květnové mobilizaci…

Pravda o německých mučednících právě tak jako o pohybu německých, jednotek se lišila od oficiální verse hlásané nacistickou propagandou. Za výjimečného stavu při mobilizaci - bylo to přesně ve 3.30 ráno dne 21. května - vyjeli na motocyklech ve vesnici blízko Chebu dva členové Henleinovy strany směrem k německým hranicím. Československá pohraniční stráž je vyzvala, aby zastavili. Místo uposlechnutí obrátili muži své motocykly proti československým orgánům a pokusili se je přejet. Byli zastřeleni. Jejich pohřeb byl organizován jako velká sudetská demonstrace, kterou sudetoněmecký tisk publikoval na prvních stránkách jako senzaci.

Poslal jsem tam dva důstojníky na pozorování. Moji pozorovatelé odhadli, že asi 20.000 lidí se zúčastnilo smutečních obřadů a vidělo, jak byl Hitlerův věnec s věnováním "Padlým hrdinům" - pokládán na hrob. Smuteční pochod byl spořádaný a byl proto povolen bez jakýchkoliv překážek ze strany české policie.

***

Hlášení našich agentů v létě 1938 nebyla ani trochu povzbuzující. Připravovalo se nové sudetské povstání. Němci pašovali z Říše spousty zbraní. Byly hlášeny nové pohyby německých jednotek a jejich soustředění na našich hranicích. V červenci na schůzce v Chomutově A-54 potvrdil tyto zprávy a přinesl nám dokumenty, které odhalovaly nový útočný plán pro použití německých sil.“ (Moravec, F., Špión, jemuž nevěřili, Praha 1990, str. 137-185) - red.