Paní Hana Benešová

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Paní Hana byla manželkou druhého prezidenta Československé republiky, prezidenta Budovatele, Edvarda Beneše. Lid ji ctil a miloval. Právem.

Budoucí prezidentští manželé se seznámili v Paříži roku 1905. Přivedly je sem studijní zájmy jejich mládí. Jemu bylo 22 let, ona byla o rok mladší a stala se jeho Zlatovláskou. Rozuměli si, vyměňovali si názory a rozhodli se jít svou životní cestou společně. Upravili si svá křestní jména, zasnoubili se a r. 1909 v chrámu sv. Ludmily v Praze na Vinohradech uzavřeli sňatek. Uzavřeli spolu nejen sňatek, ale i „manželství duší“, o kterém učil jejich otcovský rádce a přítel, první prezident Československé republiky, prezident Osvoboditel, Tomáš G. Masaryk.

Do zpočátku poklidného života, naplněného intelektuální prací obou manželů, zasáhla brzy historie a proměnila ten život v pásmo dramatických dějů. Tak hned první válka světová je od sebe oddělila. On horlivě pracoval v exilu ve vedení našeho odboje proti Rakousku-Uhersku, v boji za svobodu a samostatnost, ona byla doma politicky pronásledována i vězněna. Slavný vznik Československa je opět spojil a ona muži stála po boku nejdříve v jeho odpovědných činnostech ministra zahraničí a od r. 1935 v poslání prezidenta republiky, Masarykova nástupce. Byli spolu na cestách v zahraničí, pobývali v úředním bytě Praze a pak v soukromém domově, který si budovali v Sezimově Ústí.

Za války s manželem, vedoucím druhého odboje, prožívala namáhavé strasti v exilu nejdříve v Anglii, pak se s ním přes Moskvu vracela do osvobozené vlasti. A pak žili spolu tři budovatelská poválečná léta plná radosti, ale i napětí a počínajících konfliktů mezi Západem a Východem. Paní Hanu postihla přetěžká rána, když r. 1948 její manžel, upracovaný a usoužený novými poměry, zesnul. Není větší bolesti než je odchod milované bytosti. Paní Hana přežila svého chotě o 26 let. Žila v ústraní jeho památce, památce naší první republiky, prvního a druhého odboje, památce humanitní demokracie. Památce obou prezidentů. Právem i paní Hana patří k této památce, i ona si zaslouží naši lásku a úctu.