Otevřený
dopis České televizi - Přepisování dějin
Jana
Machová
28.
11. 2020
Dne
20.10. byly na ČT2 odvysílány dva díly pořadu pod názvem
„Odsun-Vertreibung“. Další pořad na podobné téma v cyklu
Folklorika vysílala ČT2 pod názvem „Domov jménem Egerland“,
který měl ještě 2 reprízy. Oba pořady byly „zasvěceny“
životu Němců v českém pohraničí a jejich odsunu z ČSR po
válce. Vzpomínali zde a vzdychali Němci na „jejich vlast v
Čechách“. My žádný Egerland neznáme, máme Poohří.
Po
Bílé hoře nastal masivní příliv německého živlu do Čech.
Němci se usadili ve výstavných českých městech, která doslova
ukradli. České původní obyvatelstvo bylo vytlačováno z pozic, z
krajů, vítězila německá rozpínavost a panovačnost. Ono
„soužití“ Němců s Čechy přinášelo stále nové křivdy na
českém obyvatelstvu. Němci svou agresivní náturou tyranizovali
Čechy. Vztah Němců k Čechům se již od počátku dějin
vyznačoval krutou nenávistí a národnostním útlakem. V r. 2017
se v Augsburgu konal sudetoněmecký sjezd, kde trůnilo
představenstvo pod vystavenými erbovními znaky českých měst
zkomolených německými přejmenováními. Vůbec jim nebylo stydno,
že si stále přivlastňují český majetek.
Pořad
Egerland uváděl pan Křemenák. Asi před 20 lety byl otištěn v
Právu článek, v němž bylo oznámeno, že v Nečtinách starosta
obce Jiří Křemenák pořádá výstavu o životě a odsunu Němců,
a že hodlá zřídit i jakýsi památník, připomínající jejich
život v kraji. V mém dopise adresovaném p. Křemenákovi jsem
stručně vylíčila alotria sudetských Němců, páchaná nejen na
Plzeňsku, a že jejich odsun byl velmi žádoucí. Pan Křemenák mi
v dopise odpověděl, že skutečnosti, které jsem ve svém dopise
uvedla, nezná, a že žije v tomto kraji poměrně krátkou dobu.
P.
Křemenák má pravdu v tom, že českého (původního) obyvatelstva
zůstalo v pohraničí málo, že převládl německý živel. Ovšem
zapomněl uvést, proč se tak stalo, ve vysílání se pan Křemenák
zmínil o Domažlicích. Připomněla jsem si, že nedaleko Domažlic
leží otec Hostouň, kde působila Anna Jindřichová, učitelka,
která svou obětavou lásku věnovala českým i německým dětem.
Spoluobčané – Němci – se jí odměnili tím, že ji v jakémsi
sklepení utloukli. Na druhé straně Čech probíhaly stejné akce
Němců – československých občanů. Dnes
hospodský v Kořenově v Jizerských horách pomáhal potomkům
esesáků zvelebit areál, jenž je ozdoben patníky s hitlerovskými
vyznamenáními, kterých se těmto vrahům dostalo za odměnu v
jejich boji proti slovanským „barbarům“. Byli to povolanci do
SS a Wehrmachtu. Tuto hanebnost zdobí motto: „Žít znamená
bojovat“. Inu, dobyvačný pangermanismus.
Po
skončení 1. a 2. světové války Francouzi a při Norimberském
soudu i Američané volali: „Němci už nesmí dostat do rukou
ocel!“ Odsun Němců z ČSR byl spravedlivou odplatou za krutou,
věkovitou nenávist k českému národu a za rozbití vyspělého
demokratického státu. ČSR se zbavila páté kolony, kterou
sudetští Němci byli. Stalo se tak, jak všichni víme, na základě
Postupimských dohod a Norimberského soudu. Jako účastník
protiněmecké koalice a v souladu se závěry Postupimské dohody a
Norimberského soudu se Československo v r. 1945 podílelo na
uzavření Pařížské dohody o reparacích od Německa.
Němců
se zbavovaly i další země Evropy. Francouzi a zvláště Poláci
se s Němci nemazlili. Němci utíkali sami před postupujícími
vítěznými vojsky, ale největší hrůzu měli z Rusů, protože
dobře věděli, jaká zvěrstva páchali jejich Kurtové, Horstové,
na Rusi, Ukrajině, v Polsku. Při odsunu docházelo k excesům, ale
nebyly to akce zahrnuté do legálního odsunu. Lze však pochopit
zoufalství lidí, jejichž bližní byli umučeni v koncentráku, na
pochodech smrti, či povražděni při ústupových akcích Němců –
Javoříčko, Ploština a mnohé jiné. Je pochopitelné, že lidé
nezvládli své zoufalství a dali průchod nenávisti a mstě na
vrazích. Vrazi byli trestáni, vždyť i Bůh trestá nehodné! To
vědí všichni pravověrní katolíci. Zde zasáhla trestající
lidská ruka. Kdo toto nemůže pochopit nebo nechce, nechť je mu
dopřáno totéž.
Po skončení 1. světové války se
uskutečnilo jednání mezi W. Wilsonem a Dr. E. Benešem na téma
soužití s národnostními menšinami. Wilson nabádal Beneše ke
shovívavosti k menšinám. Dr. E. Beneš odpověděl: „Snad
nadejde doba, kdy se naše menšiny stanou šovinistickými a budou
požadovat mnohem více, než jim bylo zajištěno mírovou
konferencí. Je možné, že pak bude muset smlouva chránit většinu
proti menšině, činící potíže“.
Po
skončení 2. sv. války prezident Dr. E. Beneš promluvil 14.12.
1945 k osvobozeným vězňům z nacistických věznic: „Přijdou
chvíle, kdy se budou tito viníci před sebou samými a před světem
očišťovat z toho, co v těchto letech spáchali a budou tomu sami
věřit, až budou tyto své lži pronášet. … Že začnou – o
tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od
očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět
spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní
a lidskou.“ ( Už se o to pokoušejí! )
Odsunem
Němců naše národní hospodářství neutrpělo žádné ztráty.
V průmyslu nastoupili do vedoucích pozic Češi, tam je dříve
Němci nepustili. K obnově zemědělství přispěli Volyňští
Češi, navrátivší se do své vlasti. Osvobozená země rozkvetla.
Byli jsme na špičkové úrovni v zemědělství, zdárně se
rozvíjely všechny průmyslové obory.
Je
ale k nevíře, kolik vyrašilo plev v našem národě, tolik bitém
celá staletí, že se dostali ke slovu noví Moravcové, Háchové.
Vylíhli se Roubalové, Slámové, Vondráčkové, … Hermann,
Padevět, Prokeš, Válková a další.
Žádný
národ Evropy, který prošel fašistickou a nacistickou tyranií se
nesníží k námluvám s potomky nácků, nedovolili by občané
těchto států, aby jejich hrdinové v boji na frontách, či v
odboji domácím byli tak strašně poníženi. Ti, kteří to
dovolují, nebo dokonce realizují, mají hroší kůži, nemají
žádnou čest. Ničí čest národa!
Vysílání na ČT2
a jiné pronáckovské akce jsou masáží mozků. K tomu je nutno
připočíst i slabou výuku dějin a hlavně přepisování dějin.
Potomci nacistů a zastánci pangermanismu si vůbec neuvědomují,
že tím pokřikem, vznášením nestydatých požadavků a lží nás
vlastně nutí, abychom jim připomínali zločiny jejich otců a
novodobou zločinnou činnost jich samých. Víří tak sami své
odvěké bahno. Je spousta ještě žijících pamětníků,
historických dokumentů, které nacistické a sudeťácké zločiny
dokazují.
Takové
pořady znovu připomínají goebbelsovské a henleinovské štěkoty,
ale po uvážení si musíme uvědomit, že vlastně zatouchají
národní tragédií. Hrozí nám opět Drang nach Osten!
Jana
Machová , v. r
V Příbrami, dne 24.11. 2020
novarepublika.cz
střípky ze světa