Polsko si jako soused Běloruska nemůže dovolit zaujmout nejtěžší postavení mezi zeměmi EU vůči Lukašenkovu režimu, uvádí polský novinář Witold Jurasz.
Alexander Lukašenko, běloruský prezident
8. října 2020 - 04:20
Na portálu Onet upozorňuje na skutečnost, že Polsko svým chováním prakticky přivedlo situaci k „paralýze“ své diplomacie v Bělorusku a riskuje, že se v běloruské otázce ocitne mimo vyjednávací stůl mezi Ruskem a Západem.
Evropská unie uvalila sankce na asi 40 běloruských činitelů, kterým je zakázán vstup do EU a jejichž majetek v EU bude zmrazen, píše na portálu Onet polský novinář Witold Jurasz. Autor upozorňuje na skutečnost, že běloruský vůdce Alexander Lukašenko na tomto seznamu není. V článku také připomíná, že po potlačení protestů, které následovaly po prezidentských volbách v prosinci 2010, uvalila EU sankce na 157 osob, včetně Alexandra Lukašenka, a to navzdory skutečnosti, že míra násilí v tomto roce byla mnohonásobně vyšší. Taková nepřiměřená reakce může podle novináře pouze naznačit, že hlavní země EU mají určité pochybnosti o účinnosti sankčního mechanismu.
V rozhovoru pro Onet polský
diplomat, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že Západ ve
skutečnosti nemá v úmyslu bojovat za demokracii v Bělorusku. Je
přesvědčen, že Bělorusko je pro Západ důležité výhradně v
kontextu Ruska.
Novinář
připomíná, že běloruské ministerstvo zahraničí odvolalo
velvyslance z Polska a Litvy ke konzultacím, a rovněž vyjádřil
naději, že Polsko a Litva udělají totéž. Odpověď ministrů
zahraničí Polska a Litvy na sebe nenechala dlouho čekat - uvedli,
že se nehodlají řídit radami běloruského ministerstva
zahraničí. Oficiálně nebyli velvyslanci vyhoštěni, protože by
to teoreticky znamenalo otevřenou diplomatickou válku.
Západní imperialismus trpí vnitřními rozpory - a proto Bělorusko!
Jurasz s lítostí prohlašuje, že
diplomatická válka v podstatě již začala, protože běloruské
ministerstvo zahraničí požadovalo, aby se počet polských a
litevských diplomatů v Bělorusku snížil na počet běloruských
diplomatů v těchto zemích. V
případě Polska, které má na území Běloruska tři diplomatické
mise, to znamená snížení počtu diplomatů z 50 na 18. Takové
snížení téměř úplně paralyzuje polskou diplomacii v
Bělorusku.
Polský novinář vysvětluje, že Polsko,
jako soused Běloruska, má příliš velké zájmy na to, aby
zaujalo nejtvrdší postavení mezi zeměmi EU proti Lukašenkovu
režimu.
V článku
připomíná, že během summitu EU byl přijat balíček hospodářské
pomoci navržený Polskem pro „nové“
Bělorusko, podle názoru autora na tom však ve skutečnosti
nezáleží. „Marshallův
plán pro Bělorusko“
není schopen přesvědčit běloruskou nomenklaturu, aby šla proti
Lukašenkovi a přijala pomoc na úrovni mnohonásobně nižší, než
jakou dostává od Ruska. Aby přežila, potřebuje od Západu získat
alespoň tolik peněz, kolik jí Moskva převede, vysvětluje Jurasz,
ne bez lítosti.
V článku navrhuje položit
otázku, zda je diplomatická válka mezi Polskem, Litvou a
Běloruskem prospěšná pouze Rusku, nebo hraje také do rukou těch
západních zemí, které se chtějí za každou cenu vyhnout sporu s
Ruskem o Bělorusko a zahájit obnovení vztahů s ním.
Rostoucí konflikt mezi Varšavou a Vilniusem s Minskem by je mohl
potěšit, protože v takové situaci bude jednodušší vyjednávat
s Ruskem a zcela ignorovat zájmy Polska i Litvy.
"A
vůbec nezáleží na tom, že kdyby Polsko mělo jiné vztahy s
Minskem, mělo by to nějaký vliv na režim v Minsku ... Jediné, na
čem záleží, je, zda se takové špatné vztahy nestanou důvodem
pro vyloučení Varšavy ze hry. Nakonec bude záležet pouze na
skutečnosti: kdo není u stolu, nebude mít žádný vliv na
výsledek hry. A nezáleží na tom, co motivuje absenci konkrétní
země u stolu s hazardními hrami: správné důvody z hlediska
morálky nebo ne. Kdo nebude u stolu, ten už vědomě prohrál,“
dodává chmurně polský novinář Witold Jurasz na portálu Onet.
(kou, prvnizpravy.cz, onet.pl, foto: arch.)