O hloubce pádu světové ekonomiky v roce 2020

Valentin Katasonov

1. února 2021

Po finanční krizi v letech 2007 až 2009 nedošlo ve světě ke skutečnému oživení. Ve druhém desetiletí tohoto století hospodářství stagnovalo a na konci roku 2020 se v řadě zemí ukázaly příznaky recese. Dokonce i takoví nadšení globalisté jako Schwab a Attali mluvili o krizi kapitalismu a začali se zasazovat o jeho výměnu za jiný model.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 byl pád hospodářství přikryt kouřovou clonou „pandemie“. Prý to není hospodářská krize vyvolaná kapitalismem, ale jakýmsi virem. Omezení života po celém světě je příčinou poškození ekonomiky. Podle MMF je ztráta ekonomiky vyspělých zemí v roce 2020 5,8 %, USA 4,3 %, eurozóny 8,4 %, kvůli lavinovému pádu ekonomiky ve Španělsku (o 12,8 %) a v Itálii (o 10,6 %), ve Francii (o 9,8 %) a v Německu (o 6 %).

Absolutně vzato činily podle MMF ztráty světové ekonomiky v roce 2020 3,6 bilionu USD. To odpovídá společnému ročnímu HDP Francie a Španělska. Poctivě lze říci, že loňská světová recese je nejhlubší od doby krize z počátku třicátých let dvacátého století.

Jenomže hloubku ekonomického propadu svět zatím nepociťuje. Ano, lidé trpěli svojí izolací, omezeními, zákazy, vnucováním atmosféry strachu, ale krizové příznaky byly, především v rozvinutých zemích, amortizovány. Obyvatelstvo dostávalo tak zvané „vrtulníkové peníze“, společnosti dostávaly dotace a téměř bezúročné půjčky. Navíc státy držely korporace nad vodou tím, že kupovaly jejich papíry.

Původním zdrojem „deště peněz“ byly hlavní centrální banky světa, především americký Fed, Evropská centrální banka, Bank of Japan a Bank of England. Loni natlačily do ekonomiky 10 bilionů USD. Zde jsou poslední údaje čtyř centrálních bank – US Fedu, ECB, Japonské centrální banky a Čínské lidové banky. Na začátku roku 2007 (před světovou krizí) měly celkem 5 bilionů USD aktiv. Na začátku loňského roku šlo o 19,2 bilionu USD. Za rok jim narostla aktiva o 9,4 bilionu USD. U jednotlivých centrálních bank činila aktiva v bilionech USD: ECB 8,5, US Fed 7,3, Japonská centrální banka 6,8 a Čínská lidová banka 5,9.

Jakási panika na akciových trzích se objevila v lednu 2020, kdy ještě nebylo rozhodnuto o čerpání peněz, ale už v dubnu se akciové trhy vzchopily. Americký akciový trh vyletěl v indexu S&P 500 o 75 % a obnovil historická maxima. Kapitalizace globálních akciových trhů se od března 2020 zvýšila o 30 bilionů USD a přiblížila se ke 100 bilionům USD.

To je zázrak. Různými cestami téměř všechna produkce tiskařských strojů centrálních bank skončila na akciových trzích a užila se k nafukování bublin. Zakladatel hedgeového fondu Baupost Group Sth Klarman píše: „Jestli bychom chtěli při stimulaci takového rozsahu pochopit hloubku recese, je to jako kdybychom měřili teplotu po spolknutí aspirinu.“

Obrátím pozornost: Objem peněz v roce 2020 vzrostl o 10 bilionů a kapitalizace akciových trhů o 30 bilionů USD. Kdo kromě centrálních bank bubliny nafukoval? Ne ti, kteří vydávají peníze, ale ti, kteří dávají digitální informace! Především americké IT korporace v Silicon Valley. Loňský rok se pro Amazon, Apple, Microsoft, Facebok a Google stal hostinou v době moru. Od ledna 2020 do poloviny roku 2020 se zvýšila tržní kapitalizace v Amazonu o 80 %, Apple o 66 %, Microsoftu o 42 %, Facebooku o 40 % a Google o 20 %. Korporace Tesla za rok devětkrát podražila.

V srpnu 2020 překročila tržní kapitalizace technologických společností USA celkovou kapitalizaci akciových trhů v celé Evropě, 9,1 bilionu USD proti 8,9 bilionu. V roce 2007 to bylo opačně, americké akcie byly čtyřikrát níže než na evropském trhu.

Výsledkem roku 2020 byl index S&P 500, (měří stav akciového trhu USA). Zvýšil se o 16,3 % a index Nasdaq Composite (akcie vysoko technologických společností) o 43,6 %. V lednu 2021 dosáhly hlavní indexy nové rekordy. Egon Musk zvýšil kapitalizaci své společnosti Tesla na 800 miliard USD, když v tomto ukazateli obešel Facebook. Musk rozšířil výrobu elektromobilů, o kterých tvrdí, že jsou zázračné. V tom tkví šílená dynamika jeho akcií.

Optimismus je podporován tím, že centrální banky slibují natištění dalších peněz: Fed po 120 miliardách USD za měsíc, ECB po 80 miliardách EUR za měsíc. Bank of Amerika odhaduje, že 6 hlavních centrálních bank může navýšit svá aktiva v roce 2021 o 3 biliony USD. Ale aby se ekonomika udržela nad vodou, musí se udržovat růst peněžní zásoby alespoň na úrovni předchozího roku, a to se nepovede. Zvýšit peněžní zásobu v roce 2021 ještě o 10 bilionů znamená zbortit hlavní měny. Situace je patová.

Je velmi pravděpodobné, že i v roce 2021 bude pokračovat hospodářská krize. Loni se projevila pádem hlavních makroekonomických ukazatelů (HDP, investice, zaměstnanost). Letos mohou prasknout akciové bubliny, což bude mít přímý vliv na reálnou ekonomiku. Může se opakovat situace z roku 2008: Krach na finančních trzích vyprovokuje hospodářskou recesi.

Schwab a Attali rovněž nevěří, že je možno se z krize dostat s pomocí tiskařského stroje centrálních bank a vyzývají zahájit přechod k novému světovému ekonomickému pořádku, v němž se ustanoví tvrdá diktatura globální elity.

Počátkem roku bylo ve světě relativní ticho, ale ticho zlověstné. Dají se zachycovat vzdálené hluboké otřesy jako předzvěst globálního zemětřesení. Bloomberg dlouhodobě sleduje účastníky akciového trhu označené za insidery. Bývají to majoritní akcionáři a top manažeři a lidé, kteří mají představu o stavu svých společností. Mnozí insideři jsou také informováni o společnostech partnerů a konkurentů. Sledování insiderů, jejich jednání, kontrolování a statistika jejich operací je otázka velmi delikátní. Ani Bloomberg nemá vždy takové statistiky. Přesto nedávno zveřejnil zajímavé skutečnosti: Insideři složení z majitelů a top manažerů začali v lednu 2021 velmi rychle rozprodávat akcie svých společností. Došlo k osminásobnému přebytku prodejců nad kupci (přibližně 1000 prodávalo a jen 128 kupovalo). To je od roku 1988 rekord. Za tři týdny insideři prodali za 300 milionů USD, což šestnáctkrát překonalo jejich nákupy.

Vzpomínám na větu pronesenou v květnu 2000 Sorosem: „Hudba už nehraje, ale stále se tančí.“ Tak komentoval první propad akcií vysoce technologických společností na burze NASDAQ. Jenže nevyhnutelný propad na americké burze mnohonásobně předčí to, co tam bylo před dvaceti lety.

Převzato z Fondsk.ru

Outiserdmedia.cz