Odhalili informační tabuli na budově KSČM

Informační tabuli s parafrázemi výroků prezidenta republiky Eduarda Beneše z května 1947 odhalili včera členové vlasteneckých organizaci na budově KSČM v Brně v Křenové ulici. V textu prezident ČSR varuje a upozorňuje na možnost budoucího falešného výkladů jeho dekretů vydaných z rozhodnutí vítězných mocností s cílem jejich prohlášení za neplatné.

Shromáždění účastníků slavnosti na chodníku před budovou uvítal husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci. Předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha upozornil, že odhalování pamětní desky se koná v den 82. výročí nejhorší poroby Československé republiky. "Byla to Mnichovská dohoda, kterou nás zradili spojenci. Dohodli se s Hitlerem na odstoupení českého a moravského pohraničí Německu. Co následovalo potom, ti, kteří chtějí vědět, vědí. Dnes jsme svědky přepisování historie a výsledků 2. světové války, odstraňování soch osvoboditelů od fašismu a nacismu a ´omlouváme se´ Němcům, kteří byli po válce z Československa odsunuti domů dle mezinárodních smluv mezi vítězi 2. větové války. Proto chceme připomínat občanům slova prezidenta republiky Beneše odhalením informační desky. Tři sta šedesát tisíc obětí okupace ČSR německými fašisty si to jistě zaslouží. Historickou pravdu budeme bránit do poslední kapky krve," podtrhl Říha. Poděkoval našim osvoboditelům s přesvědčením, že jejich oběti nebyly zbytečné. Osvoboditele zastupoval na tomto shromáždění atašé Generálního konzulátu Ruské federace v Brně Georgij A. Akajomov.

O ideovém odkazu myšlenek Beneše k republice a k čs. státnosti promluvil člen vlasteneckých spolků, např. bojovníků za svobodu či legionářů, historik Jiří Jaroš Nickelli. Připomněl pět momentů Benešova významu pro Československo a pro spolupráci mezi evropskými státy. Z nich nejvýznamnější byla součinnost se Sovětským svazem.

Za první moment Jaroš Nickelli označil ilegální revoluční činnost pro vznik republiky. Na počátku 1. světové války si Beneš uvědomil, že čeští politici a české politické strany, včetně sociální demokracie, kolaborovali s Habsburky. Protestovali jedině čeští rekruti, povolanci do války, kteří zbíhali z frontových linií. Toho využili TGM a Beneš. Věděli, že imperialistická válka slouží jen k přerozdělení světového panství mezi mocnostmi. Byla to válka protinárodní  protilidová a třídní. Proto jejich důsledkem byly sociální revoluce.

Druhý moment byl zásah Beneše ve prospěch celistvosti republiky. Bojovalo se o Těšínsko s Poláky a o Slovensko s Maďary. V obou případech byla ČSR napadený stát a agresory byly Posko a Maďarsko. Ve střední Evropě byla tu dobu ČSR jediný stát s demokratickým charakterem.

Třetí moment byla Benešova zásluha o válečné reparace pro I. ČSR vymožené v Haagu. Velké peníze nám zaplatili Poláci, Rakušané i Maďaři. O této jeho zásluze mladá generace vůbec nic neví!

Čtvrtý moment bylo budování kolektivní bezpečnosti v Evropě a tři smlouvy ČSR s SSSR podepsané v letech 1935, 1941 a 1943. V době čs. vojenské mobilizace a hrozby vojenského napadení ČSR Hitlerovským Německem odmítly Polsko i Rumunsko povolit průjezd Sovětské armády přes svá území na pomoc Československu.

Pátý moment bylo uznání nového státu ČSR ve Velké Británii a v USA.  Spojené státy a SSSR uznaly státnost ČSR ihned, Britové až po váhání a podepsání smlouvy se SSSR v r. 1941.

Jiří Jaroš Nickelli dále uvedl, že spojenci ČSR při jednání v Mnichově zradili E. Beneše a spolčili se s Hitlerem. Paktovali se s ním nejdříve Poláci a poté i Rumuni. Jejich mouřenínství se jim později šeredně nevyplatilo. "Beneš je dnes nejvíce nenáviděn nejen pro dekrety a odsun, ale též pro spojenectví se Sověty, které jako jediné garantovalo státnost ČSR. A o tuto garanci dnes ČR přišla stejně, jako o nikdy nesplacené reparace, které náleží naší republice od Německa. Je to důsledek činnosti našich soudobých pravicových politiků," vysvětlil Jaroš.

Poté společně s  atašé Generálního konzulátu Ruské federace v Brně Georgijem Akajomovem aktéři shromáždění odhalili na uliční stěně budovy KSČM pamětní tabuli s myšlenkovým odkazem dr. Eduarda Beneše. Neobsahuje citáty, ale parafrázuje Benešovy myšlenky o ochraně čs. státnosti.

(vž)