Mezinárodní rivalita se prohlubuje a konfrontace mezi Spojenými státy a Čínou nabývá podoby nové studené války, takže příští půlrok bude určovat tón pro období po koronaviru, uvedl Bloomberg.
Donald Trump a Si Tin-pching
13. července 2020 - 04:20
Podle odborníků pandemie ani tak nezměnila tolik stávající mezinárodní pořádek, jako spíše odhalila jeho nedostatky.
V červenci 1945 se v Postupimi
v Německu shromáždili představitelé zemí, které vyhrály
druhou světovou válku - Spojené státy, Velká Británie a SSSR,
aby vytvořily nový světový řád a připravily cestu pro studenou
válku, napsal Bloomberg.
75 let po důsledcích pandemie,
kterou nazvala německá kancléřka Angela Merkelová nejvážnější
výzvou poválečné éry, nabývá geopolitická mapa světa nové
podoby.
V prvních
šesti měsících roku 2020 čelily vlády na celém světě
hospodářské krizi, krizi ve zdravotnictví a institucionální
legitimitě. Agentura věří, že následujících šest měsíců
bude rozhodujících pro ustanovení post koronavirové éry.
Trendy,
které se objevily ještě před pandemií, se prohloubily a
zrychlily. Zejména rychle
rostoucí Čína se stává asertivnější. Spojené státy, které
zůstaly jedinou supervelmocí, se zároveň na pozadí šíření
COVID-19 v zemi oslabují.
Svého času byl hnací silou v
Postupimi ideologický boj mezi komunistickým a kapitalistickým
systémem vedený Moskvou a Washingtonem. V
dnešní konfrontaci mezi Washingtonem a Pekingem vidí odborníci
obrysy nové studené války.
Conversation: Spojené státy a Čína se přibližují k studené válce!
„Podle Číny ztratily Spojené
státy americké vedoucí postavení v asijsko-pacifickém oblasti a
možná i po celém světě," řekl
William Choong,
profesor Ústavu pro jihovýchodní Asii. Podle odborníka to Peking
považuje za příležitost k prosazování svých vlastních zájmů.
Choong se obává, že
konfrontace mezi USA a Čínou se může dříve či později
proměnit v otevřený konflikt.
Bloomberg
se zároveň ptá, zda jsou hráči střední úrovně, jako Indie,
Austrálie, Japonska a evropských zemí, připraveni riskovat a
spolupracovat na ochraně stávajícího mezinárodního pořádku.
Materiál poznamenal, že postoje vůči Číně se přitvrzují
téměř po celém světě, od evropských zemí po Austrálii a
Kanadu. Neshody s Pekingem byly způsobeny umlčováním informací o
koronavíru, přijetím zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu
a zvýšeným tlakem na Tchaj-wan.
Problém
však není pouze v rozporu s Čínou. Agentura
upozorňuje na nedostatek míst pro diskuse o důsledcích pandemie -
summit EU a Číny naplánovaný na září byl odložen na neurčito,
pořádání schůzek G7 a G20 je také otázkou. A Organizace
spojených národů, která byla vytvořena v roce 1945, aby
zabránila dalším konfliktům, se při řešení sporů projevuje
stále méně účinně.
Vedoucí výzkumnice z Brookings
Institution ve Washingtonu, Constanza
Stelzenmüllerová, se však
domnívá, že pandemie nezměnila ani tolik svět, jako spíše
„osvětlila nedostatky
mezinárodního pořádku a domácí politiky jednotlivých
zemí“.
„Tam,
kde byly slabiny a slabosti, se pandemie rozhořela se obzvláštní
silou," citoval
Bloomberg Stelzenzenmüllerou. Podle odbornice se to týká především
Spojených států a Velké Británie, kde je počet obětí COVID-19
několikrát vyšší než úmrtnost na koronavirus ve většině
ostatních zemí.
Rusko nemohlo uniknout hluboké krizi,
kde pokusy prezidenta Vladimíra Putina o posílení jeho moci svědčí
o slabosti jeho postavení vůdce, tvrdí Bloomberg.
Odborníci
zároveň poznamenávají, že krize zdaleka neskončila, což
dokládají nová ohniska koronaviru od Floridy po Melbourne.
Agentura je přesvědčena, že zbývá jen hádat, jaké dopady bude
mít příští karanténa a zhoršení ekonomických problémů.
„Ať
se stane cokoli, jsme na pokraji hrozící bouře. Prostě nevíme,
co to bude a jak to vypukne,“ citoval
Bloomberg Roryho Medcalfa,
vedoucího College of National Security z Australské národní
univerzity.
(kou, prvnizpravy.cz, bloomberg.com, foto: arch.)