NI - Čtyři důvody proč nedojde ke změně režimu v Bělorusku

Běloruská opozice se zcela jistě v dohledné době nedostane k moci. Existuje mnoho rozdílů mezi tím, co se děje v Bělorusku a co se stalo na Ukrajině v roce 2014 a v Arménii v roce 2018.

Běloruské volby (ilustrační foto)

3. září 2020 - 03:20

Prezident Alexander Lukašenko je zaprvé velmi robustní a silně odhodlaný člověk, připravený držet se u moci až do konce. Na rozdíl od ostatních post-sovětských vůdců byl jediným, kdo měl duchapřítomnost k zachování celého běloruského výrobního sektoru. Všechny sousední země - Estonsko, Lotyšsko, Litva - měly své výrobní odvětví zničené. Výsledkem je, že významná část jejich populace, zejména mladí lidé, hledá zaměstnání v západní Evropě. Je také pravda, že Lukašenko bojuje nejen o svou vlastní moc, ale také docela dobře chápe, že pokud se k moci dostane pouliční dav, znamenalo by to konec Běloruska. Byl jediným, kdo pomocí ruských miliard dokázal zachránit továrny, pracovní místa a celkový blahobyt lidí.

Zadruhé se mu podařilo udržet si loajalitu téměř celého svého politického týmu a bezpečnostních složek. Revoluce v Gruzii, na Ukrajině a v Arménii byly úspěšné kvůli vážnému rozdělení elitních skupin. Jakmile se tyto rozdíly projevily, bezpečnostní síly oznámily, že nebudou bránit současné vedení před represivními akcemi. Lukašenko není v této pozici.

Zatřetí, Rusko se s mírným zpožděním vyslovilo na obranu Lukašenka. Ruský prezident Vladimir Putin i ministr zahraničí Sergej Lavrov uznali, že volby pravděpodobně nebyly dokonalé a mohly zahrnovat i některá porušení, ale jejich poselství bylo jasné: Lukašenkovo vítězství je nepochybné, a proto ho Moskva považuje za legitimního prezidenta.

Začtvrté, navzdory skutečnosti, že opozice shromažďuje desítky, dokonce stovky tisíc v ulicích proti Lukašenkovi, nemůže se dostat k moci, protože na rozdíl od Gruzie, Ukrajiny a Arménie v běloruské politice institucionálně chybí - nemá seriózní politické vůdce, politické strany, které jsou zastoupeny v parlamentu a nemá zřízené instituce občanské společnosti.

Co Bělorusko čeká v následujících dnech a týdnech?

Myslím, že ruský vliv bude rozhodující pro řešení politické krize v Bělorusku, píše autor článku v National Interest. Setkání mezi Lukašenkem a Putinem v září přinese jisté objasnění toho, jak se budou vyvíjet události v Minsku - ne USA a Evropa. Ani americká podpora ministrů zahraničí EU „zprostředkování přechodu“ nebude účinná, jak navrhl John Herbst, ředitel Centra Eurasie v Atlantické radě a bývalý velvyslanec USA na Ukrajině. Právě naopak.

Lukašenko s největší pravděpodobností na schůzce s Putinem navrhne postupný plán - přijetí nové ústavy a předčasné volby. Tento proces bude pravděpodobně trvat asi dva roky. To by mělo mít uklidňující účinek na běloruské protestující. Pak Lukašenko podle mého názoru zaujme pozici vytvořenou speciálně pro něj. Během těchto dvou let Rusko připraví důstojného vůdce, který může konečně realizovat Lukašenkovy cíle, které si stanovil před dvaceti šesti lety.

Vzhledem k takovému vývoji se Rusko nebude cítit nuceno vysílat vojáky do Běloruska. Stejně jako v případě Arménie neexistují pouliční protesty opozice v Bělorusku s geopolitickým aspektem. Na rozdíl od Gruzie a Ukrajiny si Bělorusové nevybírají mezi Ruskem a Západem. Na západě Běloruska samozřejmě existují malé skupiny lidí, kteří by chtěli tuto kartu hrát, ale ve skutečnosti představují zanedbatelnou menšinu. Mohly by existovat sankce proti Rusku kvůli urovnání běloruské krize a ještě hlubší integraci mezi Ruskem a Běloruskem?

Faktem je, že Rusko se již nebojí žádných sankcí ze strany Západu. Těch má více než dost. Západ dnes nemá jednotu. Spojené státy jsou v hluboké krizi vnitřně i na poli zahraniční politiky kvůli pokusům prezidenta Donalda Trumpa změnit paradigma zahraniční politiky Spojených států. Dokonce ani hrozba sankcí proti Nord Stream-2 nemá šanci na realizaci, nemluvě o několika dalších návrzích velvyslance Herbsta uvedených v jeho článku v National Interest.

Polský publicista: Běloruské opozici pomůžeme, vrátí-li nám území!

Nikoli Merkelová nebo Trump, ale Putin je modlou pro mnoho Němců

Jak ukázaly nedávné masové demonstrace v Berlíně, nikoli Angela Merkelová nebo Trump, ale Putin je skutečnou modlou pro mnoho Němců a požadavky na skutečnou nezávislost a svrchovanost Německa namísto polokoloniálního statusu od USA.

Před námi je vyhlídka jak na realizaci ruských ekonomických projektů, tak na hlubší integraci Ruska a Běloruska do jednoho státu, ať se to Západu líbí nebo ne.

(rp,prvnizpravy.cz,nationalinterest,foto:arch.)